Predátoři

Tohle je teda strašnej bolehlav. Prostě typickej produkt doby. Teenage popík. Všechno, co jde vykrást bez námahy a lehce, se vykradlo - hudba, ikony, narážky, premisa. Všechno, co vykrást nelze a na co je třeba um - atmosféra, napětí, akce -, skončilo samozřejmě těžkým průměrem. Vyloženě nešťastný jsou postavy. Oproti původním Predátorům jde o snad všechny možný typy jak z nějaký videohry (voják, sniper, doktor, material artista ap.) v duchu brožury začínajících režisérů: nemám-li na to postavy odlišit vnitřně, odliším je zevně. Když vedle sebe položíme fotku sešikovaných hrdinů a jejich sparingpartnerů/sidekicků z původních Predátorů a z téhle střapaté rozvernosti, vidíme v prvém případě jasnou štábní kulturu, poněvadž všichni do jednoho mají maskáče, kdežto tady vyrazil každý v privátním outfitu. Druhak je u postav zarážející jejich hrozitánská natvrdlost, neznalost fikčního světa a sokratovské otázky „kde to jsme, co tu děláme a jaký to má všechno smysl?“ kolidující s obeznámeným divákem. Tahle kolize je o to záhadnější, oč evidentněji vyhlížejí Predátoři jako na youtube umístěná zfušovaná a zmaštěná fan fiction od lidí, kteří rekonstruují/variují svůj oblíbený film záběr po záběru a jsou s ním více než dobře seznámeni. Jako by chtěli tvůrci touhle nostalgickou poctou potěšit více ty, kteří jakýmsi nedopatřením předlohu minuli. Nakonec, proč ale ne - současnou běžnou praxí na internetu se stalo přezpívávání cizích písniček a na čem lepším si postavit popularitu než na nejúspěšnějších hitech? (27.11.2010)

Rodriguez je z toho cítit na hony daleko, občas je skutečně mimořádně zábavné, jakým způsobem provokuje i v rámci akčního Béčka. Antal se pro změnu projevil jako velmi schopný režisér, scénář je bohužel zásadním kamenem úrazu a od začátku způsobuje, že film chtě nechtě jede na půl plynu. Prakticky ze všeho by se dalo vytěžit dvakrát tolik, některé věci pak vychází vyloženě na prázdno a i na první pohled zajímavé nečekané zvraty a mopmenty zůstanou zpravidla jen u nezaujatého "hmm", občas pak dokonce zavání těžkým WTF. Triky ovšem solidní, hudba parádní, Adrien Brody redefinuje pojem "badass motherfucker" a kdyby se vypoustila haluzní pasáž s Fishburnem (díky ní jsou Predátoři přesně o těch 20 minut delší, než by bylo potřeba) a film by skončil v JISTÝ moment, bylo by to za plný počet. Takhle mírné zklamání, ale přesto solidních 7/10 za film, který sice nestrhne, ale v podstatě ani nedokáže vyloženě nudit. Poslední hláška má šanci zkultovět... (23.07.2010)

Kdo jiný by měl točit Rodriguezovo vysněné pokračování předchozích dvou Predátorů (tragické profanace AvP nemohu počítat), než režisér s křestním jménem Nimród.. Přiznávám, těšil jsem se moc, nyní však docela zklamán musím konstatovat:„Antale, Roberte, you ugly motherfuckers!“ Postupně umírající atmosféra, přiblblé hlášky, nucený humor, Fishburne dávající si už desátou sezónu pravidelně na snídani hromadu koblih z planetárního Donut Landu a vrcholem budiž odbytý finální souboj žoldáckého pianisty a vesmírného lovce (cha, že prý údajně vyššího levelu!) ve stylu Posledního mohykána (Spoiler: Broďák Čingačgúk, Predoš Magua). Zřejmě se v průběhu filmu zapomněli autoři zmínit o tom, že se jedná o revír pro nevidomé, neslyšící a intelektu prosté Predátory a já se musím přiřadit k zástupu těch, kteří si myslí, že by si Dutch kvůli nim ani neobtěžoval vyndat z huby doutník. Nicméně abych jenom nekštil síru, oprášení fenomenální Silvestriho hudby byl nápad skvělý, pomrkávající odkazy také (song u závěrečných titulků, příprava Hanza k souboji ve stylu Billyho z jedničky), ale to všechno bylo jen kopírování originálu, takže nakonec musím dát Antalovu filmu největší kredit za připomenutí toho, jak výjimečný McTiernanův snímek z roku 1987(!) vlastně je. Apropo, hned druhý den jsem se podíval do skříně s DVD a řekl si, že je čas vyndat nedostižnou.. (19.07.2010)

Zkratkovitý až hanba, se scénama sice vykradenejma z jedničky, ale naházenejma do filmu hala bala do počtu, s rutinní akcí a dost amatérskejma hlavníma rekvizitama. Co si namlouvat, film s takovym názvem by měla bejt sonáta pro vesmírné lovce, který tu jsou nakonec, ač v zastoupení čtyř exemplářů, podstatně míň než v původním filmu a prostě nepůsobí jako nezastavitelná monstra, kterými by měli být. Lidská squadra azzura přitom s výjimkou Taktarova a překvapivě Brodyho vypadá, že by si je všechny dal kterýkoliv člen Arnoldova týmu k snídani i botama. Naprosto rutinní záležitost s minimálním vlastním přínosem. Je to sice jasná fandovská záležitost, jenže i fandovskej film AvP: Redemption natočenej za 500 dolarů má lepší atmosféru. Takže pozitivum nakonec je jen to, že je to lepší než oba studiový AvP. (15.01.2011)

Zkrátit o 15 minut expozici (107 minut je strašně moc) a bylo by to na úrovni jedničky. Antalovi totiž neschází absolutně nic. Před kamerou má partičku sympatických drsňáků (Brody by byl s Arniem nejlepší kámoš), ve scénáři dostatek hlášek i příležitostí pro obrovské bouchačky (nasazení Bezbolestné po 3 minutách je jako sen) a sám moc dobře ví, že ukázat Predátory po pěti minutách je cesta do pekel. Od začátku se tedy stupňuje napětí z neznámého, poté dojde i na lekačku a nakonec na ultimátní "ejtýs" masakr, jenž McTiernanovu klasiku variuje a zároveň jí skládá obrovský hold. Obzvlášť si cením přístupu, kdy se střídají kontaktní souboje na pěsti a meče s lovením na dálku, přičemž je vše old-schoolově přehledné způsobem, vedle kterého budou i Expendables působit moderně. Jen obtloustlá "mentoska" Fishburne je tu trochu do počtu... 7/10... a Debneyho soundtrack je "classy". (02.07.2010)