Predátoři

Kdo jiný by měl točit Rodriguezovo vysněné pokračování předchozích dvou Predátorů (tragické profanace AvP nemohu počítat), než režisér s křestním jménem Nimród.. Přiznávám, těšil jsem se moc, nyní však docela zklamán musím konstatovat:„Antale, Roberte, you ugly motherfuckers!“ Postupně umírající atmosféra, přiblblé hlášky, nucený humor, Fishburne dávající si už desátou sezónu pravidelně na snídani hromadu koblih z planetárního Donut Landu a vrcholem budiž odbytý finální souboj žoldáckého pianisty a vesmírného lovce (cha, že prý údajně vyššího levelu!) ve stylu Posledního mohykána (Spoiler: Broďák Čingačgúk, Predoš Magua). Zřejmě se v průběhu filmu zapomněli autoři zmínit o tom, že se jedná o revír pro nevidomé, neslyšící a intelektu prosté Predátory a já se musím přiřadit k zástupu těch, kteří si myslí, že by si Dutch kvůli nim ani neobtěžoval vyndat z huby doutník. Nicméně abych jenom nekštil síru, oprášení fenomenální Silvestriho hudby byl nápad skvělý, pomrkávající odkazy také (song u závěrečných titulků, příprava Hanza k souboji ve stylu Billyho z jedničky), ale to všechno bylo jen kopírování originálu, takže nakonec musím dát Antalovu filmu největší kredit za připomenutí toho, jak výjimečný McTiernanův snímek z roku 1987(!) vlastně je. Apropo, hned druhý den jsem se podíval do skříně s DVD a řekl si, že je čas vyndat nedostižnou.. (19.07.2010)

Zkrátit o 15 minut expozici (107 minut je strašně moc) a bylo by to na úrovni jedničky. Antalovi totiž neschází absolutně nic. Před kamerou má partičku sympatických drsňáků (Brody by byl s Arniem nejlepší kámoš), ve scénáři dostatek hlášek i příležitostí pro obrovské bouchačky (nasazení Bezbolestné po 3 minutách je jako sen) a sám moc dobře ví, že ukázat Predátory po pěti minutách je cesta do pekel. Od začátku se tedy stupňuje napětí z neznámého, poté dojde i na lekačku a nakonec na ultimátní "ejtýs" masakr, jenž McTiernanovu klasiku variuje a zároveň jí skládá obrovský hold. Obzvlášť si cením přístupu, kdy se střídají kontaktní souboje na pěsti a meče s lovením na dálku, přičemž je vše old-schoolově přehledné způsobem, vedle kterého budou i Expendables působit moderně. Jen obtloustlá "mentoska" Fishburne je tu trochu do počtu... 7/10... a Debneyho soundtrack je "classy". (02.07.2010)

Adrien Brody OK, ale Liam Neeson by bol lepší :) Ostrelovačka Alice Braga najlepšia z tímu. Identifikácia so Silvestriho soundtrackovou klasikou nastáva hneď v prvých sekundách a hudobné motívy, charakterizujúce svet originálu, sú zachované a rozumne použité. Scenáristi ostávajú verní tiež kľúčovým dejovým prvkom a princípom, na ktorých staval originál. Nie je to vykrádanie, je to citovanie, vedené vlastným rozumom, s úctou k originálu a hlavne neskrývanou nadšeneckou láskou k nemu. V rámci nízkeho rozpočtu sa Rodriguezovej tlupe podaril malý zázrak. Asoň teda v prvej, pre mňa paťhviezdičkovej polovici filmu, ktorá ma do tých čias, kedy som podlahýňal filmovým obrázkom, naozaj vrátila. Druhá polovica, začínajúca príchodom Fishburnovej postavy, už v snahe byť „cool & in“ vsádza na (zbytočné) nečakané zvraty a viacej sa pohráva s pôvodnými prvkami, s čím mám možno väčší problém než s tým bude mať nová (morpheusovská) generácia nespätá s originálom a odchovaná i v tomto žánri na sofistikovanejších scenároch. Čistota originálu sa tak vytratí, ale čo narobíme, upgradovať sa muselo a škody nie sú velké, pretože stále ostávame na hony vzdialení przneniu či ľahkomyselnosti, napáchanenej parazitujúcimi crossovermi Alien vs. Predator, ktorých nedobré renomé isto neblaho ovplyvní i zárobky tohto opusu. Čo si Predátori nezaslúžia, pretože hoci nekončia tak efetne ako začínajú a hoci miešajú karty inde než by mali (existenciálnejšie resumé vzdávajúce hold tiež Planete opíc?:), na dlhú dobu ostanú jediným poctivým a vydareným sequelom osemdesiatkového fenoménu. Díky, Roberto! (02.07.2010)

Je to vlastně celé v pořádku a koncepčně to úspěšně kopíruje osmdesátá léta, ale jenom tenhle fakt už dneska neobstojí. Doba pokročila a byť jediný originální nápad by neškodil, stejně jako míň keců a víc pořádné akce, která by z Predátorů udělala ony nezničitelné motherfuckery, na které se pokaždé musí hlavou. Zcela rutinní dobrodružství vyšumí z hlavy už po pár hodinách (sáhněte si do svědomí), což se s původními Predátory (jedničkou i dvojkou) prostě nedá srovnat. Zhruba stejný "upgrade" jako Smrtonosná past 4.0. P.S. Hudba je od prvních vteřin filmu geniální. (03.07.2010)

Najít ten správný mix nových nápadů a poctivé 80s nostalgie se letos podobá hledání elixíru mládí. Faktem ale je, že nikdo z nás nemládne a tyhle staronové pokusy vždycky budou postrádat onu patinu filmů, které jsme nakoukávali kdysi dávno. Predators jsou jako perfektní domácí úkol - džungle splněno, jednotka borců splněno, vodopády, pasti, bahno a polonahý chlápek s obří kudlou splněno. Na jedničku to přesto není, protože je to zkrátka opsané... Antal režírovat bezesporu umí a komornost vynucenou rozpočtem nelze vnímat jako mínus. Pár postav, co vedou do slepých uliček naopak ano... první Predátor fungoval, protože byl prostý a nezáludný, ten druhý hlavně proto, že byl jiný než první... tenhle levoboček se o inovace nesnaží, ale v postavách Royceho a Isabelle dokazuje, že macho vojáci nemusí nutně mít svaly nebo koule. Škoda, že ostatní postavy tonou v jejich stínu a platí to bohužel i pro klíčové duo predátorů. I tak je ale tahle nesourodá dvojice důvodem, proč znovunakopnutí série stojí za vidění i případné vymodlení dalšího dílu. A klidně to může být direct-to-video, pokud se toho chytí někdo, kdo má nejen odkoukáno, ale i odtočeno. Právě Antalovo ctění řemesla, probleskující i v jinak nudném Armored, totiž Predátory vysekalo z nejhoršího. Tikající průšvih se tak změnil ve spotřební laskominku, která vyjde stejně rychle jako vešla a s trochou štěstí vzbudí zájem o báječné kluky s laserovým zaměřovačem. Myslím, že o víc jsme si ani říct nemohli... (09.07.2010)