Predátoři

Nápad postavit proti predátorům různé zabijáky a to v predátorské oboře na jiné planetě je super, třebaže když si to představíte logisticky (predátoři omamují a unášejí x lidí, navlékají jim padáky a shazují je z letadla), je to legrační. Počáteční prdelení se po lese (který má daleko do dusné džungle jedničky) působí kvůli nevýrazné kameře lacině, až to evokuje fandovský film, ale setkávání a představování postav a jejich rozkrývání toho, co se děje, funguje a baví, byť jsou všechny zvraty z dálky předvídatelné. Taky hudba dělá svoje a minimálně u Trejova předčasného odchodu ze scény člověka příjemně zamrazí. Akční finále jsem ale odzíval a Brody je totální miscast, stejně jako ve dvojce Glover, byť oba nehráli špatně a jejich postavy jsem jim věřil. Ale Braga je fajn, Fishburne charizmatický jako vždy a i zbytek týmu funguje. (19.07.2010)

Tady jde hezky vidět, jakou Rodriguez s Antalem mají úctu k originálu. Ono to vlastně na první pohled (nebo spíše z trailerů) jako jednička vypadá, jen místo zásahového komanda po džungli pobíhá skupina zabijáků a místo jednoho neviditelného predátora dostaneme hned tři. I když některé postavy zemřou dřív, než byste ze začátku tipovali, jejich obsazení určitě potěší. Samozřejmě, Schwarzenegger je jen jeden, ale parta hláškujících a bezcitných grázlů, kteří pomalu zjišťují, do jakých sraček to doslova spadli, mi bohatě stačila. Do toho tu na mě čekala spousta odkazů z originálu, jako bylo střílení naslepo ze samopalů do džungle, souboj na férovku asijce s predátorem, skupinový sešup z vodopádu a podobné kousky. Fanouškům prvního dílu nelze jinak než doporučit, protože z Predátorů dýchá příjemná nostalgie. (18.07.2010)

Kdo má nakoukanou jedničku a odjakživa sní o tom, že někomu v baru řekne "You're one ugly motherfucker", nemůže opouštět kino bez širokého úsměvu na tváři. Antal a Rodriguez trefili přesně ten správný poměr poct a přehledné (!) drsné akce, v jaký se u současných 80's-like akčňáků doufá. A skoro nikdo ho nedokáže namíchat. Soundtrack šikovně variující původního Predátora, obsazení plné adekvátních borců a magorů, kteří přesně plní svoje úlohy, finále podle old-schoolových očekávání... nádhera. Jen ten Fishburne je těžce mimo, ale to je asi daň za to, že se povedlo všechno ostatní. Škoda, že odteď regulérní Predátoří dvojka nezávítá do Varů. Tam by mohla zbořit Velký sál. (02.07.2010)

Rodriguezův vysněný projekt nezklamal a po dlouhých 20 letech (!) má nejblíže k originálnímu predátořímu feelingu od časů Hopkinsovy dvojky. Antal se opět musel hrdě popasovat se slabším scénářem a jeho jednou za čas probleskující zkratkovitostí a slaboduchostí (zběsilé seznámení úvodního osmera, neustálé osvětlování situace za asistence hlášek typu "Jak to víš?" - "Také jsem to dělal", "To samé bych udělal já" atd. atd.) a spolu s Johnem Debneym tvoří výjimečný tandem, zdatně navazující na zapuštěné kořeny původním filmem. Tajuplnost, zorientování se v situaci, všudypřítomný neklid, kráčení nekonečnou džunglí – zkrátka kus pořádné atmosféry, daný poctivou expozicí a sladěním s povědomě zneklidňujícími tóny. Díky tomu neshází zlomovým momentům vysoký faktor děsu (scény prvních dvou úmrtí) a filmu styl, než to celé s nástupem Fishburnea zamíří i s laškovným variováním motivů z původního filmu o třídu níž směrem k tuctovosti a nadutosti obou filmových crossoverů. Z nezanedbatelného, přesto stále málo šťavnatého týmu (z postav Gogginse a Taktarova šlo jistě vytěžit víc, co do individuality se ve srovnání s původním týmem bohužel nikdo nevyrovná ani Ponchovi či Hawkinsovi) vyčnívá skvostně amorální Adrien Brody a rázná Alice Braga, samotní predátoři jsou pak jediným faktorem, který se Antalovi a spol. nepodařil úspěšně oživit. I tentokrát shází aura neporazitelného, krvelačně zákeřného monstra, jež budí hrozivý respekt, s vypnutím chameleoního módu, stržením masky a vůbec vystoupením z anonymity přestává být v druhé půlce trio predátorů atraktivní a platí spíše za zaměnitelný likvidační prostředek než za soběstačnou ikonu. Snad příště, v které budu za stávajícího týmu milerád doufat. 7/10 (15.07.2010)

Tohle je teda strašnej bolehlav. Prostě typickej produkt doby. Teenage popík. Všechno, co jde vykrást bez námahy a lehce, se vykradlo - hudba, ikony, narážky, premisa. Všechno, co vykrást nelze a na co je třeba um - atmosféra, napětí, akce -, skončilo samozřejmě těžkým průměrem. Vyloženě nešťastný jsou postavy. Oproti původním Predátorům jde o snad všechny možný typy jak z nějaký videohry (voják, sniper, doktor, material artista ap.) v duchu brožury začínajících režisérů: nemám-li na to postavy odlišit vnitřně, odliším je zevně. Když vedle sebe položíme fotku sešikovaných hrdinů a jejich sparingpartnerů/sidekicků z původních Predátorů a z téhle střapaté rozvernosti, vidíme v prvém případě jasnou štábní kulturu, poněvadž všichni do jednoho mají maskáče, kdežto tady vyrazil každý v privátním outfitu. Druhak je u postav zarážející jejich hrozitánská natvrdlost, neznalost fikčního světa a sokratovské otázky „kde to jsme, co tu děláme a jaký to má všechno smysl?“ kolidující s obeznámeným divákem. Tahle kolize je o to záhadnější, oč evidentněji vyhlížejí Predátoři jako na youtube umístěná zfušovaná a zmaštěná fan fiction od lidí, kteří rekonstruují/variují svůj oblíbený film záběr po záběru a jsou s ním více než dobře seznámeni. Jako by chtěli tvůrci touhle nostalgickou poctou potěšit více ty, kteří jakýmsi nedopatřením předlohu minuli. Nakonec, proč ale ne - současnou běžnou praxí na internetu se stalo přezpívávání cizích písniček a na čem lepším si postavit popularitu než na nejúspěšnějších hitech? (27.11.2010)