Nanking! Nanking!

Vizuálně úžasné. Jde vidět preciznost v každém záběru. Asijská válečná událost je srovnatelná v krutosti třeba se Stalingradem. Nanking stojí vidět už jen s toho důvodu, jak je jinak natočený. Násilí s bezpráví je zobrazeno, to se však odráží ve formě psychologické agónie oběti. Americké heroické eposy, ruské epochální bitvy nebo evropské realistické snímky - každý přináší originální pohled na 2. světovou válku. Na to, že jde o válečnou tématiku, tak je děj lyričtější (i když dějová linka tam je). Co se týče brutality a explicitního násilí, tak to není tak hrozné. Třeba sovětský film Jdi a dívej se je daleko drsnější. Příběh je někdy táhlý a skoro nudný, nedokáže udržet tempo dvě hodiny. Čisté 3 * . (11.06.2009)

Repetitívne – absolútna dokonalosť. Autentický záznam vojnových zverstiev, sugestívna čiernobiela kamera, mesto premenené na nekonečné kopy sutín, nahé telá nevinných obetí, zabudnuté a pohodené medzi troskami, znásilňovanie, strach a smrť, pohlcujúca každý plamienok života navôkol. Film, ktorý diváka zničí, rozdrví a pripraví o posledné kúsky optimizmu. Vojnový konflikt prezentovaný v celej svojej ohyzdnej nahote a pravde, ako absurdný akt, ktorého existencia postráda akékoľvek rozumné vysvetlenie, akt, ktorý je nástrojom na zabíjanie obyčajných ľudí, ktorý devastuje a nedáva nádej na prinavrátenie života zbaveného nekonečného strachu, sĺz a bolesti. Obdobný obraz zhnusenia a beznádeje mi sprostredkoval snáď len sovietsky film Choď a pozeraj sa, no pohľad na Nanking je presiaknutý oveľa intenzívnejšou emocionálnou silou, ktorú mnohí nedokážu uniesť. (12.03.2011)

Temná škvrna v ľudskom svedomí, masaker, ktorý čo do krutosti a veľkosti predčí snáď už len ten Wolynský. Dve hodiny intenzívneho pozerania na niečo, čo musí zákonite u každého normálneho človeka vyvolať záchvat úzkosti a veľkého smútku. Je až zarážajúce čo dokáže človek človeku vykonať... Škoda, že tých pár rozbehnutých dejových odbočiek od hlavnej kostry príbehu nebolo dramaticky lepšie a zaujímavejšie spracovaných, režisér si mohol dať viac záležať. Hlavne z postavy Raabeho tajomníka sa v tomto smere dalo vyťažiť podstatne viac. Slabší nadpriemer. 70/100 (13.06.2018)

Neskutečně smutný, slzy nahánějící snímek o dobytí Nankingu japonskou armádou a následném masakru, znásilňování žen, střílení a vyhazování dětí z oken (u tohoto jsem jen oněmněl a nevěřícně koukal, ale to ostatně při sledování celého filmu). Výborný začátek, kde Japončíci bojují s Číňani o každou píď, výborná kamera a krásná hudba. Především je to ale brutální film o chování japonských vojáků, který dokazuje, že nejenom Němci byli velký svině. Na druhou stranu se tady dozvídáme také něco o náckovi, který byl proti těmto zvěrstvům, byl jím Rabe. Nemůžu si pomoct, ale hodně mi to připomíná Spielbergův Schindlerův seznam. Jednak proto, že je to natočeno také černobíle, a taky proto, že to má v jádru podobný příběh. Rozhodně stojí za shlédnutí, protože jen tak pochopíme, čeho jsou lidé schopní. 85%. (23.04.2010)

Nazvať film Nanking, Nanking takým čínskym Schindlerovým zoznamom by vôbec nemuselo znieť nadnesene. Len ťažko by som ho doporučil slabším povahám a ženy by sa mu radšej mali vyhnúť. Nehovorím , že násilných a drsných scén je tam priveľa, je ich tam tak akurát. Tvorcom určite nešlo o to šokovať dlhými a brutálnymi zábermi , ale podať čo možno najkomplexnejší pohľad na túto neslávnu historickú udalosť. Na druhej strane, všetci čo máme vojnové filmy napozerané, až taký prekvapený nebudeme. Film je čiernobiely, čo pomáha ukázať surovosť a brutalitu ešte v temnejšom podaní a po filme budú zaručene mnohí chvíľu čumieť do prázdna. Ulice plné mŕtvol, odrezaných hláv, nahých ženských tiel, hromadné popravy či znásilnenia, to všetko je surové a keď po hodine vyhodí japonský vojak dieťa von oknom, divák tuší, že toto bude iba slabý odvar toho , čo sa tam dialo v skutočnosti. Vojnové scény sú prehľadne a kvalitne "ryanovsky" natočené a nebude problém, ako v iných ázijských filmoch rozoznať číňana od japonca. Vo filme sa vyskytuje aj skutočná postava nemeckého občana J. Rabeho /aj keď mi to meno vôbec neznie nemecky/, o ktorom je u nás dostupný, taktiež dobrý film John Rabe.Vo filme hudba zaznie skôr výnimočne, čo vo vypätých scénach iba pridáva na pôsobivosti a vierohodnosti. Najviac na mňa zapôsobila veta asistenta J. Rabeho tesne pred popravou:" A viete vy čo?...Moja žena je tehotná..." O masakre v Nankingu ešte asi dlho nič kvalitnejšie nevznikne. V rámci žánru vojnová dráma dávam plný počet. 100%. (05.07.2011)