Reklama

Reklama

Nanking! Nanking!

  • Čína Nanjing! Nanjing! (více)
Trailer

Jedna z nejkrutějších událostí dvacátého století dostává drásavé memento v podobě kontroverzního filmu, jenž zobrazuje osudy postav z různých stran masakru. Rozsáhlý masakr válečných zajatců, zabíjení civilního obyvatelstva a hromadné znásilňování, k němuž došlo v průběhu sedmi týdnů po dobytí tehdejšího čínského hlavního města Nanking japonskou armádou 13. prosince 1937, dodnes představuje citlivé téma v obou zemích. Navzdory řadě svědectví, několika doznání, i závěrům některých japonských historiků stále oficiální vládní zástupci a především národní konzervativci v Japonsku události zpochybňují, i přímo popírají. Mladý čínský režisér Lu Chuan, jenž se do povědomí mezinárodních diváků zapsal oceňovaným existenciálně laděným thrillerem z Tibetské náhorní plošiny Horská hlídka, k ožehavému námětu přistoupil bez národních sentimentů. Vytvořil fenomenální dílo, jež v zahraničí sklidilo řadu cen a doma se stalo hitem, ale současně vyvolalo i vlnu nevole. Lu si totiž na rozdíl od předchozích i následujících pojednání o nankingském masakru nevybírá jednu reálnou osobnost či fiktivní figuru, okolo níž by vystavěl tradičně pojaté drama. Namísto toho přináší nelineární mozaiku událostí, jimiž diváky provádí asi tucet postav z různých společenských vrstev i stran masakru. Vedle čínských vojáků a civilistů či členů Mezinárodního výboru pro nankingskou bezpečnost, složeného z cizinců přítomných v městě před dobytím, se tak zaměřuje i na několik figur z japonské strany, především pak na řadového vojáka Kadokawu posléze povýšeného na seržanta. Právě jeho vyobrazení coby empatického člověka, drásaného okolním utrpením a ohlodávaného tlakem svých druhů i válečné mašinérie, vyvolalo v Číně vlnu nevole a dokonce i výhružek na adresu režiséra. Přitom film nikterak neznevažuje oběti masakru, ale naopak právě díky svému rozvolněnému impresivnímu vyprávění podává jeho drasticky realistický obraz prostý přemrštěného patosu či opulentní výpravnosti. Ačkoli tvůrci měli k dispozici vysoký rozpočet, film zaujme právě tím, jak se straní tradičních způsobů, jimiž jsou velké historické události obvykle zobrazovány. Celý snímek byl natočený na černobílý materiál a z hlediska kamery využívá jednak reportážní bezprostřednost s převládajícími detailními záběry a expresivním střihem, ale často také komplikované kompozice s velkou hloubkou ostrosti a několika paralelními plány akce. Po právu také podstatná část ocenění, která Nanking! Nanking! získal, byla určena kameramanovi Cao Yu. Snímek se také minimálně uchyluje k užití hudebního podkresu, naopak nechává emocionalitu scén vyznít přes syrový chaos ruchů a hlasů. Vzniklo tak devastující pojednání o velkoměstě, z jehož budov se staly ruiny, ulice byly poseté sutí a mrtvolami a kde smrt přicházela zcela bez varování, ale i ta byla ve výsledku spíše vykoupením z existence plné bolesti, bezmoci a šílenství. Jako takový představuje film adekvátní pomník jedné z nejděsivějších epizod dvacátého století. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (137)

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Silná udalosť, čiernobiely štýl sa tu hodil, ale celkom ma to nenadchlo. Nedokázal som sa do deja vtiahnuť, nenadobudol som tu žiadnu silnú emóciu. Film ale môže edukovať. Napríklad sa v ňom môžete snažiť nájsť rozdiely medzi Japoncami a Číňanmi a po prípade si dať nejakú rodinnú súťaž pod názvom Hádaj, akej národnosti je tento? ()

strougy 

všechny recenze uživatele

Na místo realistického zpracování jednoho obrovského válečného zvěrstva se člověk dočká příběhu točícího se kolem "bezpečné zóny" a různých lidí s ní spjatou. Problém je v tom, že postav je příliš mnoho a tak místo živoucích osob zůstávají jejich povahy a motivace jednání pouze načrtnuty a zejména v tom, že kromě působivých a naturalisticky natočených scén toho, co Japonci prováděli, se film často posouvá dál pomocí odporně patetických scén, kdy se postavy spolu dlouze plačtivě loučí, kdy ženy dobrovolně vystupují za doprovodu sentimentální hudby z davu pro záchranu kolektivu a zajatci tváří v tvář hlavním kulometu veřejně deklamují nesmrtelnost vlasti. Navíc předčasné vyvrcholení filmu nastane už zhruba ve 2/3 v podobě osudu tajemníka Tanga a zbytek je v podstatě do nikam vedoucí sestřih tu brutálních, tu uslzených záběrů bez závěrečné katarze. Slabé 2*. ()

Reklama

Sysel_CZ 

všechny recenze uživatele

Zpracování Nankingu je podle mě daleko od dokonalosti, a právě to ho tlačí na stupnici dolů. Jsou tu neochvějné klady, silné okamžiky, úplný závěr s fotkami, naturalističnost některých scén. Ale jsou tu i ty zbylé věci, nějaké ty samoúčelné scénky, ale hlavně to, že ve filmu se sice mluví jen o Nankingu - a přitom se o něm nic nedozvíme. Vskutku, historii 2. světové války v Číně mám celkem zvládnutou, a tak mě přímo 'uchvacovalo', že, krom pár vět na začátku, ve filmu není nic. Jediná zobrazená souvislost je, že 'je válka', a tak vidíme jen choulící se uprchlíky a ďábelské Japonce bez duše. Je to sice příběh zaměřený na osudy konkrétních lidí, ovšem je to snad první příběh nějakého masakru, který diváka nutí, aby po filmu šel do knihovny a sám si zjistil, o co že ve filmu šlo - kromě toho, že jedna parta vyvraždila druhou. Řeknu to takhle, to, že Japonci dobyli město a popravovali, se stávalo pořád; dozvíme se ale ve filmu, proč koukáme právě na Nanking? :) Ten konec hodně přidal dopadu, jinak bych šel níž, ale tohle tomu doopravdy odpustit nejde. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Mohl bych pochopitelně Chuan Luovu snímku předhazovat ledascos, především typickou východoasijskou zálibu v patosu a melodramatičnosti, protože se tam opravdu vyskytují scény, které těmito neduhy trpí, můžu předhazovat i neochotu stříhat tam, kde by si to pár scén zasloužilo, ale celkově jde o jeden z nejpůsobivějších asijských válečných filmů všech dob a zatraceně dobře udělaný kousek, který z historického hlediska odpovídá tomu, co se opravdu koncem 30. let v Číně odehrávalo. Skvěle zvládnuté davové scény, výborně nasnímané obrazy násilí, zoufalství a strachu. To, že se scénárista a režisér v jedné osobě nezatěžuje vysvětlováním a zobrazením kontextu líčených událostí, není chyba tvůrce, protože to natáčel především pro domácí publikum a ten, kdo chce, může si o tehdejších masakrech v Nankingu dohledat vše potřebné. Za mě 5* jako vyšitých a palec nahoru. Ostatně filmu, který má tak skvělou formu a přitom nižší hodnocení než blboučké honkongské akční béčko jako je Hard boiled, bych méně dát ani nemohl.. Samozřejmě vždycky je tady otázka propagandistického využití podobných děl při brnkání na čínskou nacionalistickou notečku, ale prvoplánový tenhle film určitě není. Konec konců, jedním ze smutných hrdinů je i japonský voják, který zděšeně přihlíží tomu, kam až se dá ve válečném běsnění zajít... Celkový dojem: 95 %. ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Temná škvrna v ľudskom svedomí, masaker, ktorý čo do krutosti a veľkosti predčí snáď už len ten Wolynský. Dve hodiny intenzívneho pozerania na niečo, čo musí zákonite u každého normálneho človeka vyvolať záchvat úzkosti a veľkého smútku. Je až zarážajúce čo dokáže človek človeku vykonať... Škoda, že tých pár rozbehnutých dejových odbočiek od hlavnej kostry príbehu nebolo dramaticky lepšie a zaujímavejšie spracovaných, režisér si mohol dať viac záležať. Hlavne z postavy Raabeho tajomníka sa v tomto smere dalo vyťažiť podstatne viac. Slabší nadpriemer. 70/100 ()

Galerie (59)

Zajímavosti (12)

  • Počet obětí masakru není znám. Mezinárodní vojenský tribunál pro Dálný východ odhadl jejich počet na 260 000 civilistů, jiné odhady ale hovoří až o 430 000. Počet znásilněných je odhadován na 20 000 až 80 000. (Herr_Flick)
  • Podle režiséra byla postava Miss Jiang (Yuanyuan Gao) inspirovaná spisovatelkou Iris Chang, autorkou knihy "The Rape of Nanking". (Cheeker)

Reklama

Reklama