Nanking! Nanking!

Nikdy jsem netusil, ze Japonci byli az takhle kruti - kazdopadne vyborny film, ze ktereho jsem se toho hodne dozvedel; ktery byl vyborne natocen (a cernobily material mu spise pomohl nez uskodil) - vse je doplneno minimem hudby a dialogu; zabery vseho toho japonskeho zversta na nevinnych lidech; tohle vsechno nenecha nikoho lhostejnym. (23.07.2009)

Nevím, do jaké míry je mým vlastním nedostatkem všímavosti, že jsem v první části filmu, kdy se poslední zbytky čínského vojska snaží bránit svůj kapitol, měl velké problémy rozeznat, kdo je kdo, ale tohle je nakonec jediná výtka, kterou mám v plánu vyřknout. Protože tohle by se klidně dalo pouštět po světových filmových školách jako vzor, jak bez patetické ubrečenosti a s tolika přirozenými a silnými emocemi natočit tu nejzávažnější národní tragédii. Spousta postav, ruční kamera, absence barev - vadí to někomu? Rozhodně ne, když tvůrci vědí a hlavně umí. Pro mě jednoznačně kanonické dílo v oblasti specifického žánru, kdy bych do budoucna tvůrcům, co se budou pokoušet točit témata jako Katyň nebo Bengálsko, doporučoval sakramentsky dobře studovat všech 132 minut. Co Petře Nikolaeve na to říkáš (Lidice)? (15.12.2014)

Pro mě zatim asi nejvěrohodnější a nejzajímavější filmové zpracování ( ještě jednou podotýkám, že hodnotim v rámci ryze filmového zpracování ) nankingských masakrů... Černobílej kolor, ruku v ruce s ruční, roztřesenou kamerou, v mžiku přecházející do předlouhých ( možná až moc ), téměř statických záběrů..., minimální ( pokud ano, tak značně strohé ) dialogy..., kombinace, která jednoznačně dodává na celkové působivosti a autenticitě. Jo..., tohle filmové dílko mě docela dostalo a lidem, kterým téma masakrů v Nankingu ( nebo jiných válečných zvěrstev ) neni zas až tak úplně volný, mohu CITY OF LIFE AND DEATH jedině doporučit. Tady bych šel i vejš, takže spíš 4,5* P.S. Můj původní záměr srovnávat s T.F.Mouovým BLACK SUN : THE NANKING MASSACRE, filmem, zpracovávajícím to samé téma, jsem nakonec opustil ( čehož se možná s veškerou vervou za mě zhostí Mojmír, nemám pravdu .-)?), obě verze jsou totiž úplně někde jinde..., každopádně Mouův přímočarej, explicitně-exploatační přístup mi taky vůbec nevadil ( a asi nejen mě, soudě dle červeného, 80ti procentního hodnocení ) a ke shlédnutí doporučuji rovněž. (12.12.2009)

Zatím nejdokonalejší filmové ztvárnění válečných masakrů-vyhlazovací války ... Právě teď po shlédnutí filmu nemám vůbec síly jej nějak víc komentovat ... je mi zle a smutno... Nebudu zde rozebírat nic o skutečných událostech v Nankingu, o tom csfd není ... Pokud mám nějak vyjádřit něco k filmu ... jak jsem již napsal, je mi z toho strašně smutno a cítím obrovskou lítost ... Možná že takový komentář snad i stačí ... Film je dokonale natočen, ale jeho výpověď je téměř k neunesení ... (21.12.2009)

Nazvať film Nanking, Nanking takým čínskym Schindlerovým zoznamom by vôbec nemuselo znieť nadnesene. Len ťažko by som ho doporučil slabším povahám a ženy by sa mu radšej mali vyhnúť. Nehovorím , že násilných a drsných scén je tam priveľa, je ich tam tak akurát. Tvorcom určite nešlo o to šokovať dlhými a brutálnymi zábermi , ale podať čo možno najkomplexnejší pohľad na túto neslávnu historickú udalosť. Na druhej strane, všetci čo máme vojnové filmy napozerané, až taký prekvapený nebudeme. Film je čiernobiely, čo pomáha ukázať surovosť a brutalitu ešte v temnejšom podaní a po filme budú zaručene mnohí chvíľu čumieť do prázdna. Ulice plné mŕtvol, odrezaných hláv, nahých ženských tiel, hromadné popravy či znásilnenia, to všetko je surové a keď po hodine vyhodí japonský vojak dieťa von oknom, divák tuší, že toto bude iba slabý odvar toho , čo sa tam dialo v skutočnosti. Vojnové scény sú prehľadne a kvalitne "ryanovsky" natočené a nebude problém, ako v iných ázijských filmoch rozoznať číňana od japonca. Vo filme sa vyskytuje aj skutočná postava nemeckého občana J. Rabeho /aj keď mi to meno vôbec neznie nemecky/, o ktorom je u nás dostupný, taktiež dobrý film John Rabe.Vo filme hudba zaznie skôr výnimočne, čo vo vypätých scénach iba pridáva na pôsobivosti a vierohodnosti. Najviac na mňa zapôsobila veta asistenta J. Rabeho tesne pred popravou:" A viete vy čo?...Moja žena je tehotná..." O masakre v Nankingu ešte asi dlho nič kvalitnejšie nevznikne. V rámci žánru vojnová dráma dávam plný počet. 100%. (05.07.2011)