Odcházení
Leaving
Režie:
Václav HavelKamera:
Jan MalířHudba:
Michal PavlíčekHrají:
Josef Abrhám, Oldřich Kaiser, Dagmar Havlová, Jaroslav Dušek, Tatiana Dyková, Eva Holubová, Vlasta Chramostová, Jiří Lábus, Jiří Macháček, Josef Polášek (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Až na několik záběrů se celý film odehrává na zahradě velké vládní vily, v níž žije hlavní hrdina, politik Rieger. Je to stárnoucí elegán, který byl dlouhá léta ve funkci kancléře, nedávno však o svou funkci přišel a zřejmě se s tím neumí vyrovnat. I když se snaží nedat to na sobě znát, zhroutil se mu svět. Musí se vystěhovat z vládní vily a podstoupit nedůstojnou proceduru oddělování erárních věcí od věcí soukromých. Ve vile s Riegerem žije jeho dlouholetá přítelkyně Irena, její přítelkyně Monika, jeho matka, jeho mladší dcera Zuzana a sluha. Riegerův tajemník Hanuš se svým tajemníkem Viktorem třídí věci. Dvakrát tu Riegera navštíví novinář Jack s fotografem Bobem, kteří s ním pořizují velké interview, dvakrát ho navštíví jeho starší dcera Vlasta s manželem Albínem. Mihne se tu i několik okrajovějších postav. Jak běží film, všichni se trochu mění, z patolízala se vyklube zrádce, z byrokrata jediný věrný, starší dcera, která původně nabízí Riegerovi ubytování, nakonec také zradí a ubytování odmítne. Zcela neutrální osobou je zahradník, jediná trvalá spojka s vnějším světem, která přináší nové zprávy. Rieger se pokouší udržet si důstojnost, ale nakonec se z toho všeho lehce pomátne, aby později, až absolvuje policejní výslech spojený s určitým vydíráním, přijal pokorně funkci poradce poradce svého hlavního protivníka, což si sám před sebou velmi racionálně zdůvodní a což znamená jeho konečný pád. Vítězem je náměstek Klein, cynický představitel mladší generace politiků, který se verbálně hlásí k týmž demokratickým ideálům jako Rieger, ale v praxi se jich zřejmě vůbec nedrží. Vládní vilu, jak se ukáže, výhodně koupí od státu a plánuje v ní velké "společensko-kulturní „centrum“. Riegera navštíví rovněž jeho ctitelka studentka Bea, kterou on nakonec líbá, ale je přitom přistižen svou dlouholetou přítelkyní. Tato studentka je ovšem velmi flexibilní, neboť v závěru přichází za Kleinem s toutéž prosbou, s níž přišla dříve za Riegerem, totiž s prosbou o podpis jeho knihy. Film vychází sice ze stejnojmenné divadelní hry, má však svou vlastní osobitou atmosféru. (Česká televize)
(více)Recenze (486)
Kouzlo Havlova génia na mě nikdy nepůsobilo, i přesto jsem mu opět dal šanci. Násilná absurdita a pitoreskní spatlanina všeho možného, naštěstí i humoru. Oproti hrůzostrašné divadelní hře přece jenom stravitelnější. Slabý průměr s odřenýma ušima, a to jen proto, že jsem to ke svému vlastnímu překvapení vydržel do konce. ()
Co to je? Co to bylo? ()
60% ()
Na tomhle filmu mi vůbec nevadilo, že to je absurdní drama. Ostatně jsem ani nic jiného nečekal a byl na to připraven. Naopak mi hodně vadilo, že to je pouze zfilmované drama. Přesně to totiž u filmových adaptací divadelních her nemám rád. Škoda, skóre mohlo být vyšší. Jinak mě zaujala výborná Barbora Seidlová ve vedlejší roli. 51 % ()
Nechapu nechapu nechapu. Co toto mělo být. Jedním slovem STRAŠNÉ ! ()
Co může natočit kulisák, totiž pardon, drrrrrrrramatik???? Odpad je slabý slovo.......! ()
...nedívatelnej humus (dort od Pejska a Kočičky) natočený senilním dědkem = biografie VH :( naprosté utrpení a hrůza, hodně jsem se těšil na konec a bál se v poloprázdném kině (celkem asi 12 lidí, kteří si nudou kousali nehty a nechápavě zírali na plátno). Převeliká ubohost, opravdu jsem se styděl, pokud se tohle bude promítat někde v zahraničí bude to veliká ostuda! ()
Havla mám ráda a vážím si ho. Nechápu, co má ale jeho politická kariéra i vztah k jeho dosavadnímu dílu společného s hodnocením jeho filmové prvotiny. Pro ty, co se jim film líbil, jsou všichni zklamaní diváci, mezi něž patřím, Havlovi odpůrci. Rozčiluje mě onen stále přítomný primitivismus, kdo není s námi, je proti nám. Přestaňte sem tahat politiku. Pan prezident zůstane ctěným panem prezidentem. I když natočil špatnej film... Na divadle by to rozhodně bylo lepší, i když pro mne ne tak dobré, jako starší hry. ()
Je to ok. Žádná pecka, ale rozhodně žádný průser. Abrhám ze všech Riegrů, co jsem viděl, suverénně nejlepší. Občas to nevychází, občas zase velká sofistikovaná prdel. ()
Rozhodne zaujímavé, zanecháva v človeku dosť zmiešané pocity, o čo možno Pánovi Havlovi aj šlo, vyvolať púrotichodné reakcie. ()
Bavím se :-) i přes všechny chyby, který tento film má. Je nutné vidět film od začátku a vydržet. Kdo nemá smysl pro trochu absurdity, tento film pravděpodobně nepochopí. Proto budou vždy dva tábory. Ale to tvůrci zřejmě očekávali. Jedni to budou chápat jako sobecké prezentování sám sebe, druzí jako sebeironii. Já ve filmu vnímám to druhé. ()
Tohle měl točit Olmer - to by kvalitou odpovídalo ...... více netřeba říkat. Jen snad, že ve snaze se zavděčit ze sebe spousta herců udělala excelentní voly ()
---Jiří Bartoška: To je absurdní----(viz. J.A.R. JSEM POHODLNÝ). Absurdní divadlo moc nechápu - Zahradní slavnost viděnou na prknech Divadla pracujících Zlín jsem jakž takž zvládl. Nový pojem - absurdní film jde ovšem mimo mne. Dávám 2 hvězdy za genialitu pana Václava Havla. Pojmy jako poradce poradce či nevyjádříte se k tomu proč se k tomu nevyjádříte jsou velmi silné myšlenkové povahy. ()
Nejsem fanda absurdních dramat ani statických divadelních proklamací, ovšem tento kousek byl mnohem stravitelnější, než jsem čekala. ()
Divadelnost prosakuje z platna v kazde minute, ale prave to spolu s uzasnymi herci tvori originalni a zajimave pojeti filmu... ()
Žádný státník ještě nikdy nenatočil lepší film. (Natočil vůbec někdy nějaký státník nějaký film?) ()
genialní až pro někoho s rudým mozkem nepochopitelný ()
Dávám * za odvahu něco takového natočit, * za barevnost a za to, že to nakonec tak úplně nevybouchlo. Jinak je to divadlo ve filmu - což myslím jako naprosto čisté negativum. ()
Je přinejmenším zvláštní, že film Odcházení, který v kinech u diváků víceméně propadl, získá 12 nominací na Českého Lva. To že dvě nominace nakonec proměnil, už jenom dokresluje celkovou absurditu situace, které je navíc umocněná tím (a o to vtipnější), že právě takové situace se Havel ve svých počinech snažil zesměšňovat. ()
Chtě-nechtě je nutno při hodnocení Odcházení spojit film s osobou Václava Havla. Kdo četl Dopisy Olze a jiné jeho životopisné knihy, ten dobře ví, jak úzkostlivě Havel pečoval o sebe a svůj obraz. Schopnost neuvěřitelně přesně odhalovat vlastní směšnost na jedné straně, vyvažuje puntičkářský apel na detail a obsedantní obava z nepochopení na druhé straně. To myslím přesně vysvětluje, proč Odcházení ani nemohl natočit někdo jiný, než Havel sám. Naprosto vynikajícímu scénáři by jistě z filmového hlediska prospěla nesmlouvavá ruka režiséra s vlastním kritickým pohledem a odhodláním radikálně do scénáře zasahovat. Jenže to by Havel nikdy nesnesl, protože každé slovo pro něj mělo naprosto přesnou a nepřenositelnou funkci v komplikované mozaice výstavby jeho her. Především by tím ale vznikl úplně jiný film. Na Odcházení se proto nelze dívat jako na běžný snímek, ale je třeba se odpoutat od zažitých klišé a vnímat alegorický tok slov s hlavou otevřenou, tak nějak "out of box", a hledat za nimi skrytou strukturu a hloubku. Jedině tehdy, kdy diváka už neruší absence očekáváné běžné struktury filmového budování postav (což mi dobrou třetinu filmu trvalo), si může člověk začít užívat zážitek skvěle promyšleného náročného humoru v grotesce o technologii moci, vyprázdněné schematičnosti politiky a politiků a vše prostupujícím kýči. Českého lva za scénář si Václav Havel in memoriam odnesl naprosto zaslouženě. Kdyby existoval také Český lev za originalitu, měl by ho dostat také. Nepochopení Odcházení je však nepopiratelným šrámem na pověsti snímku, který mnohé diváky jistě odradil vůbec na film do kina jít a za který si Havel může sám. Můžeme sice lamentovat nad závistivým zaprděným čecháčkovstvím, ale pravdou zůstává, že Havel dobře věděl, že se pouští na tenký led a že tam, kde chtěl zanechat stopu v myšlení, nakonec může zůstat směšný a nepochopený. A to se přesně stalo. Kromě toho si ale myslím, že se na neúspěchu do velké míry podílelo také nezaviněné "přehavlování" ve společnosti. Lidi už mají po dvaceti letech zkrátka plné kecky příběhu o disidentu-prezidentovi a povrchně by odmítli i sebelepší Havlův film. Věřím proto, že se za pár let vášně sklidní a snímek dojde zaslouženého ocenenění. Já jsem si každopádně (jako někdejší student politologie s pár semestry mediální teorie) film až do konce užil a královsky jsem se bavil, byť Odcházení ani pro mě odpočinková večerní zábava rozhodně nebyla. ()
Související novinky
Zemřel Josef Abrhám
České nebe se rozrostlo o další velkou hvězdu, ve věku dvaaosmdesáti let totiž zemřela jedna z nejvýraznějších postav naší kinematografie, Josef Abrhám. Oblíbený herec se poslední dobou bohužel… (více)