Šílený Max: Zběsilá cesta

Úplně jiný level blockbusteru, než tuctové vykastrované zívačky, na jaké jsme zvyklí. Tahle přízračná záležitost je intenzivní a promakaná jako prase a velmi sympaticky necílí na každého. Spíš než příběh totiž nabízí divokou okružní jízdu propracovaným, hodně krutým a vyšinutým světem, který může jemnější duše slušně vyděsit. A než příběhem titulního Maxe je příběhem Furiosy (ženy vůbec hrají ve filmu zásadní úlohu a přitom mnohé divačky od něj jistě z dálky odradí nálepka brutálního postapo akčňáku), která je stejně tvrdá jako on, ale narozdíl od něj ještě nepřišla o naději. Slovo Max v názvu tak dává více smyslu jako hodnocení snímku, než jako zdůrazňování jeho hrdiny - maximálně šílený, maximálně zběsilý, maximálně na cestě. Protože v téhle na dvě hodiny roztažené honičce z finále dvojky si náš bojovník silnic užije nejvíc boje a silnice v celé sérii a přitom paradoxně za volantem své V8 stráví za celou dobu všeho všudy pár sekund. Těžko za ní ale truchlit, když se tu prohání tak početný a naprosto úžasně nadesignovaný (a rozflákaný) autopark a to dokonce s vlastním pojízdným a patřičně excentrickým hudebním doprovodem! (17.05.2015)

Vadila mi délka, a docela dost, ale vlastně nic jiného. Musím uznat, že je ten film je nečekaně pohlcující a vtahující do svého světa. Líbilo se mi, že Miller komunikuje s publikem výlučně skrze vizuální akci, při téhle stopáži mě to ale neudrželo. Sedmdesát minut a bylo by to pro mě geniální audiovizuální peklíčko, se dvěma hodinama ale vím, že jsem to viděl naposled. (13.05.2015)

(1001) Na úplném začátku mě napadaly takové myšlenky jako "co to sakra je?", "kdo to sakra je?" a "co se to sakra děje?", než si můj mozek vůbec uvědomil, do čeho že se to George Miller vlastně pouští. Nejprve jsem se nechala vtáhnout sentimentem (cit, silné a bezprostřední hnutí mysli, náklonnost nebo odpor, který není závislý na rozumové úvaze) a říkala si, že za Furiosou bych šla. (Charlize Theron tímto filmem udělala pro moje feministické smýšlení o ní mnohem víc než prvoplánovitě "women power" filmy jako Její případ). Během filmu nikdo z jejích protivníků nepoužije fakt, že je žena, jako příležitost k urážce, ach ano. A taky jsem u filmu vydržela 82 minut na rotopedu, což musí být můj osobní rekord. Tak poutavý je to film. Teprve později a postupně mi začalo docházet, že jsem svědkem master class o ukazovat, neříkat. Jemné dramaturgické nuance, kdy se všechny úvodní situace zrcadlí v závěrečných situacích, s pozměněným významem a jasným vývojem. Postavy, postavení, ideologie zachycené in medias res, s kontextem, který je možno uhádnout nebo si ho domyslet. Tenhle zběsilý fantazijní svět mi svými pravidly přišel podobný tomu v Tarantinově Kill Billovi: Tam platí, že když přijmu jako fakt, že gangsteři a nájemní zabijáci používají katany a dodržují kód cti, nemusím se vůbec zaobírat logikou a všechno do sebe perfektně zapadá. Svět Mad Maxe je v tomto ohledu stejný. Civilizace si v pustině žije vlastním životem. Diktátor si s sebou na válečné výpravy bere speciální vůz s bubeníky a kytaristou z pekla. Muž s nadpozemskou silou má rozum malého dítěte a kolem krku nosí náhrdelník z hlaviček dětských panenek. Tvář nejcennější manželky zdobí jizvy, kterými se sama ze vzdoru chtěla zohavit. (28.07.2015)

Hardy není Gibson a Charlize Theron coby Furiosa je zajímavější a důležitější postava, než Max, ale to vůbec není na škodu. Miller totiž servíruje nepopsatelné pandemonium, kde jedna šílená scéna střídá druhou. Fakt mě bavil Nicholas Hoult a vlastně všichni ti bílí psychopati, kteří jsou fakt skoro přesnou filmovou verzí Psychů z Borderlands. U hodně starších filmů píšu, že by to už dnes natočit nešlo, a jsem rád že jsem se mýlil. Nekompromisní nářezy evidentně stále ještě žijí. (16.05.2015)

Jediný film, který jsem až doposud od George Millera zhlédla, byl Šílený Max 2 - Bojovník silnic. Moc si z tohoto snímku nepamatuji, ale vím, že mně příliš nebavil a přišel mi poněkud nezáživný. Doufala jsem proto, že tato "moderní renovace" by mi mohla přinést větší zážitek. Nemýlila jsem se. Mad Max: Fury Road je skutečně ku*evsky našlapaná jízda od začátku až do konce. Snad jen v pár scénách nechá diváka trochu vydechnout, než to na něj zase pořádně vybalí. Tom Hardy toho moc nenamluví, Charlize Theron je úžasná a Nicholas Hoult zase střelený. Tím hlavním kanónem tohoto filmu jsou totiž ty MEGA husté vytuněné káry. Luxusní TankoMobily:) Ty to všechno táhnou a zanechávají zcela jistě diváky v úžasu nad tím, jak to všechno někdo dokázal dát dohromady. A samozřejmě, hudební stránka je dokonalá. Byla jsem překvapena nad tím, když jsem na YouTube našla videa z natáčení a očekávala jsem plac v obklopení zeleného plátna. Vypadá to tak, že Mad Max si po celý film dokázal vystačit i bez toho. Smekám před tvůrci a režisérem, že v době, kdy je zelené plátno, kam se hneme:), se ještě najde člověk, který ho nepotřebuje, ač se jedná o tak náročný film, co se týče množství akčních scén a kaskadérských kousků. No Green Screen! Yup!:) (04.10.2015)