Ztracen ve vesmíru

Tohle je přesně ten případ, kdy vizuální forma filmu vítězí nad obsahem samotným. Ten sám o sobě by měl jistě co říci a po vzoru Kubrickovy nesmrtelné Odyssey diváka nechat přemýšlet a vtáhnout ho do děje pomalým plynutím. Klaustrofobicky a beznadějně citově rozervaný Moon je připomenut jen náznakem a psychedelické hrátky s myslí ve stylu Solaris jsou slabé a herecky fádní. Love je zkrátka slaboduše podpořen jen prázdným scénářem hrající si na něco, co není. Eubank si vyhrál s kamerou, režií, hudba je také dobrá, ale je to zkrátka nuda k uzoufání a ani konec filmu, který považuji za nejzajímavější, to nespraví. (25.11.2012)

Málokdy narazím na film, který mi nenaservíruje vše bez přinucení, abych se nad ním alespoň trochu zamyslel. Love je film určitě rozporuplný a jednu stranu bez pochyb nadchne, zatímco druhou znechutí a unudí svou zmateností. Já sám si vlastně nedokážu ani pořádně ujasnit jaké mám z toho pocity. Na jednu stranu jsem se nudil a nebavilo mě, jak je to šíleně zamotané, ale na stranu druhou jsem byl ohromen jak geniálně to bylo zpracované a jakým způsoben to člověku vnukne myšlenku. Každopádně některé vsuvky zbytečné a složité. Zůstanu tedy u zlatého středu. A na konec bych ještě vypíchl soundtrack, ten byl vážně úžasný. (16.11.2012)

Eubank není špatný režisér, ale mám dojem, že si na debut ukrojil moc velké sousto. Ono mi nevadí to, že je to mix 2001, Fontány a Solaris, to by mi nevadilo vůbec, problém je v tom, že si to nedokáže udržet pozornost a nudí to. Ale teda dost. Bavilo mě to asi 25 minut a pak to šlo dolů. Někdy se mi ty části, kde nemluví a jen se tam tak pohybuje, zdály až nekonečné. Ale i přes to jsem pobral to, co mi chtěl film říct, jenže já si z toho připadám tak trochu ochuzený. S takovou myšlenkou přijde každý druhý film a že by zpracování bylo tak silné, aby mě uchvátilo, to fakt ne, to finále je sice v rámci rozpočtu působivé (s vysokým rozpočtem bych z něj byl asi hotový), ale to nezachrání veškerou tu nudu, to ji nezachrání ani náhodou. A tahle myšlenka mi do toho připadala dost jednoduchá, kdyby se v ní šlo víc do hloubky, víc se rozebrala dopodrobna, možná by to bylo i silnější, takhle to je docela slabé. Jako jo, s tou myšlenkou se dalo pracovat dobře, ale celé mi to připadá, jako kdyby někdo, kdo nemá s artovými filmy zkušenosti, se vrhl rovnou na art. Naštěstí pak Eubank natočil o dost lepší Signal. 2* (13.03.2019)

Osamocenému astronautovi v ISS na orbitě (v roce 2039, proto nebudu rýpat do přítomné gravitace) po ztrátě signálu a bez znalosti situace (3. světová?) čím dál víc hrabe, kope se do zadku a divák s ním prožívá jeho vidiny, přemítání a izolaci. A pocity marnosti, prázdnoty a NEubíhajícího času se podařilo zprostředkovat naprosto dokonale, protože už dlouho jsem se u něčeho tak strašlivě nenudil. Je to do morku kostí artové, bezdějové a "metafyzicky filosofické", vizuálně i hudebně sice pěkné, ale nikoliv lyrické či hypnotické, jenom tíživě ubíjející. (22.04.2015)

Potenciál, srdce na dlani, pravda, odvaha, vykrádačka Vesmírné Odysey... Tento "film" se pyšní mnoha přívlastky. Na jednu stranu je Tom DeLonge nezaměnitelným hudebníkem, talentovaným textařem a tedy obstojným scénáristou (pokud jednou napíše výpravnou fantasy, může to Steven Erikson zabalit), na tu druhou by se asi neměl příliš angažovat do kultury filmu. Nic ve zlém - vznikalo to léta a dívat se na to klidně dá... zzZzZzZzzzZ... ehm, pardon, kde jsem to-. Jo. Epická vesmírná nuda plná chytrých monologů o životě s výborným soundrackem. (02.06.2012)