Den zrady

Nejen v lékařské praxi člověk občas něco přeřízne. A nedej stážistko, když řezací nástroj třímá charismatický politik. Člověk by se až divil, proč se z tak běžné věci dělá drama. Ale ve světě plakátů, hesel a hub plných frází o morálce to asi jinak nejde. Asi každý z těch, co si takové malé drama prožívá doma, potřebuje věřit, že ten pán z plakátu nějak přesahuje obyčejného voliče. Důležitější pak je vnější podoba než obsah. A na to, aby ta navenek všechno vypadalo jak má, se najímají všichni ti poradci, PR manažeři a spin doktoři, páni s žehličkami, co zajistí tajný potrat, uplacení spojence vládním místem a podobně. Dobrá podívaná, okořeněná charismatem herců, z nichž nejvíc se mi líbil Giamatti (skoro bych celej příběh nejradši viděl z jeho hlediska). (09.02.2012)

Ryan Gosling zažívá neuvěřitelný rok, je to právě on, kdo The Ides of March silně táhne kupředu. I ten výborný George Clooney mu tady dělá spíše druhé housle. I přes vynikajícího Goslinga jsem však čekala více. První polovinu jsem měla strach, že půjde o klasické politické drama, ve kterém se budou vést dlouhé a odborné politické dialogy, které ale divák, který se až tak politice nevěnuje, zapomene už po pěti minutách. Po určitém zvratu film začne nabírat na obrátkách a postavy, kterým z počátku fandíte, se zcela promění a začnou chodit přes mrtvoly. Scénář, režie, herci, to všechno je naprosto v pohodě, přesto mě však film vůbec nepohltil. Snaží se toho říct hodně, jenže řekne jen to, že politika je špína, ale to přece všichni víme. Velmi nejisté 4*. (15.12.2011)

Podobně jako Kandidát nebo Barvy moci, ukazuje i Den zrady, co v televizních zprávách neuvidíme a o čem si v novinách málokdy přečteme. Dává nahlédnout do zákulisí, poznat muže a ženy, díky jejichž precizně vybalancovaným výrokům typu „nejsem nikdo, jsem kdokoliv“ působí jiní mužové a jiné ženy navenek tak přesvědčivě a důvěryhodně. Demystifikační proces přitom nekončí odstraněním dekorací a větším zájmem o přípravu než o ostré vystoupení (podobně jako Moneyball ukazuje namísto samotných zápasů jejich „programování“). Scénář napsaný podle divadelní hry Farragut North vykresluje politiku za užití rychlých slovních výměn jako nepříliš férové žonglování s cennými informacemi. Vzhledem ke stávající informační přesycenosti však nevítězí ten, kdo ví víc, ale ten, kdo s fakty dokáže lépe manipulovat a využívat je ve svůj prospěch. Důvěra, přátelství a jiné klíčové pojmy z hodnotových žebříčků ztrácejí na významu, neboť je zřejmé, že mnohem snáz něčí zájem získáte, pokud mu (byť jen v přeneseném významu) dáte nůž pod krk. Den zrady zohledňuje roli všelijakých poradců ještě více než dřívější volební dramata a z navenek mocných guvernérů a senátorů dělá pouhé mediální konstrukty, závislé a manipulovatelné. Film možná zachází ve spoléhání na sílu slov příliš daleko – je zrežírován vcelku neinvenčně a podceňuje moc obrazů, ale díky elitní herecké skvadře mne stejně nesmírně bavil. Herci jsou bez výjimky výborní a vyváženost jejich výkonů v souladu s fungováním politiky znemožňuje stanovit zřetelnou dělící čáru mezi padouchy a poctivci. Ocitáme se mimo dobro a zlo, ve světě, kde je vše relativní. Tahle nečitelnost a nejistota, komu věřit, vyvolá pocit beznaděje, čím podle mne film splnil svůj účel a George Clooney svou občanskou povinnost. 80% Zajímavé komentáře: Marigold, StarsFan, ScarPoul, Fancipal, ZkuKol, Adm.Nelson (23.01.2012)

Američané o své zemi a své politice. Chtít změnit svět je jedna věc, dostat k tomu možnost a přitom se držet svých pevných morálních zásad, věc úplně jiná. Pro ne-amerického diváka je tu chlad primárek a "trochu jiného světa", ale z jinak jde o precizní pevnou režii a velmi celistvý film. O hereckých hvězdách včerejška i zítřka ani nebudu mluvit a raději si znovu projdu pár scén, které dokazují, že rychlý střih a dynamická kamera nejsou v dnešní době povinností. Zajímavější souboj morálka/svědomí versus vítězství/touha tu dlouho nebylo. (26.01.2012)

Všudypřítomný politický marasmus v elegantním balení Goegre Clooneyho, který i z takovýho opruzu, jakým je americký paritní systém, dokáže udělat záležitost poutavou a do jisté míry i napínavou. Koho obecně politika nezajímá, bude se asi nudit, kór s Clooneyho jemnou, citlivou režií, pomalou kamerou a poklidným scénářem. Jak už je taky jeho zvykem, herci jsou pečlivě vybraní a ve formě, což filmu dodává punc čtyřhvězdičkáče, no doporučovat ho obecně nikomu nebudu. 70% (05.05.2014)