Reklama

Reklama

Oliver Stone: Neznámé dějiny Spojených států

(seriál)
  • Česko Americké století očima Olivera Stonea (více)
Ukázka z filmu 2
USA, (2012–2013), 9 h 40 min (Minutáž: 58 min)

Epizody(10)

Obsahy(1)

Jako režisér a producent zůstal Oliver Stone věrný své pověsti kontroverzního tvůrce i ve střihovém dokumentu, který se v deseti hodinových dílech věnuje některým aspektům moderní historie USA. Spolu s britským scenáristou Mattem Grahamem a americkým historikem Peterem J. Kuznickem nabízí publiku kritický pohled na USA jako velmoc sledující napříč nejrůznějšími dějinnými situacemi – od 2. světové války po současnost – vlastní dobyvačné a ziskuchtivé cíle. Ze seriálu uvádíme třetí díl, věnovaný atomové bombě, a desátý díl, zabývající se přístupem prezidentů Bushe a Obamy k válce proti terorismu. (MFF Karlovy Vary)

(více)

Videa (8)

Ukázka z filmu 2

Recenze (138)

campix 

všechny recenze uživatele

Oliver Stone je velice zajímavá režisérská postava, která dokáže zaujmout především kontroverzí, se kterou přistupuje k většinou velkým historickým osobnostem a událostem. Ke kterým zároveň přistupuje hodně po svém. Stejně tak tomu je i u Untold History of the United States, která jsou velice zajímavým exkurzem do dějin 20. století z pohledu USA. Tedy hodně z pohledu Olivera Stonea. Stone je sice levičák jako hovado, ale v některých otázkách se mu nedá upřít jistá pravda. Určitě nelze všechno brát naprosto vážně a většina dílů slouží spíše jako podmět k zamyšlení. Zároveň Stone ukazuje americké činy v trošku jiném (nutno říci hodně kritickém) světle. Lidem, které baví historie nebo mají rádi (větší) špetku kontroverze, rozhodně doporučuji. ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Americké století nemá daleko k "Českému století". Je to především zajímavá konstrukce. Oliver Stone už ve svých filmech JFK a Nixon dokázal, že pracovat s informacemi umí. Dokáže z té hromady dat umíchat zajímavý a poutavý koktejl, který ale člověk musí sledovat opatrně, a hlavně mít nastudovaná skutečná fakta. Prostě Stoneův film není dokument, ale další fikce. Používá jen co se mu hodí, navíc teď je v módě hledat na Americe jen to špatné, a to se mu jako veteránu z Vietnamu náramně hodí. Jeho vize o Stalinovi, který jako starý dobrák poctivě plnil sliby, a Amerika ho zklamala a podvedla, je sice působivá, ale naprosto nevěrohodná. Nepochybně ale série vyvozuje závěry, které alespoň stojí za zamyšlení a srovnání s obecně přijatými historickými fakty. Na každém šprochu je pravdy trochu. Nečekejte, že se dozvíte jak to bylo, ale rozhodně se zamyslíte nad tím, že pravda má tisíce podob, a že jí pravděpodobně nikdy nepohlédneme do tváře.....60% Gudaulinův komentář vystihuje poměrně velice přesně můj dojem z filmu. ()

Reklama

VictorMartel 

všechny recenze uživatele

Režisérův závěrečný optimismus nesdílím. Vcelku ale jeho pohled nabízí velmi zralé zhodnocení, jehož audiovisuálními prameny podepřená argumentace obstojí před otevřeným publikem. Světovým antikomunismem velebená demokracie „made in USA“ má vedle těch Stonem zmíněných nebo aktuálních (migrační krize) i jiné vroubky: zatímco sovětům se mnohem silnější Car-bomba nevymkla, Yankeeové způsobili testem Castle Bravo v roce 1954 největší jadernou katastrofu od svržení bomb v Japonsku, od II. sv. v. do poloviny 70. let bylo až 16 tisíc občanů - včetně dětí, mentálně postižených a vězňů - podrobeno pokusům s fysiologickými důsledky radioaktivity (článek Count of Subjects in Radiation Experiments Is Raised to 16,000 publikovaný k 20. srpnu 1995 v The New York Times), dnes je komercionalisovaný vězeňský systém a spousta nevyřešených sociálních otázek, především ohledně rasové segregace indiánů a černochů (a kdo ví, jak bude probíhat konflikt s hispánským prvkem, který má v polovině tohoto století představovat největší skupinu obyvytel Spojených států; srv. Kateřina Březinová - El imaginario chicano, Praga, Karolinum 2014), desítky milionů občanů závisí na potravinových poukázkách… Domácí ostudu pak „řeší“ tím, že deklaratorními provokacemi tlačí Rusy do mohutného přezbrojování. Sniper Nicholas Irving poukazuje i na systematickou selekci psychicky narušených adeptů vojenské služby, kteří by u nás měli problém projít základním vzděláním, ale po několikaměsíčním cvičení jsou z nich v normální vyrovnané válce sice nepoužitelní, zato při okupacích užiteční sadističtí „hrdinové“ (vzácně odhalené mučení a znásilňování ve věznici v Abu Ghraib; k existenci tohoto typu náboru promluvil i Václav Cílek v pořadu Jak to vidí... 30. 4. 2015). A v roce 2002 nás knihou The War Against the Terror Masters, hlásící se ke staré myšlence nietzscheánského „kreativního ničení“, chtěl uhranout neokon Michael Ledeen (pozoruhodně prorocky k ní kdysi přispěl Schumpeter svojí představou o demisi kapitalismu a z Frankfurtské školy bývá připomínán především Marcuseho text Jednorozměrný člověk; tyto konotace uvádím proto, aby bylo zřetelnější, jaké antipody - nesocialistického antikapitalistu Nietzsche, jednoho z theoretických „opravářů“ kapitalismu Schumpetera, socialistického antikapitalistu Marcuse a kdovíkoho Ledeena - tato metafysicko-geopolitická strategie spojuje). Podle dostatečně komplexní výpočtové methodiky je sociální stát USA 2. největší na světě, britský pak 5., zatímco z hlediska efektivity řádově úspěšnější Švédsko zde zaujímá až 11. posici (zdrojem je analysa OECD, resp. fiskální odborník profesor Jaroslav Vostatek, jenž s touto statistickou presentací vystoupil na přednášce konané k 200. výročí narození Otto von Bismarck při Institutu Václava Klause; zveřejněno na Youtube; tento výpočet totiž zahrnuje i zfixlovanými methodikami nezahrnované různými kathegoriemi neblahého sociálního stavu garantované daňové úlevy, jimiž se vyznačují uvedené anglosaské koncepce; osobně si myslím, že nadto může také významný ukazatel představovat míra efektivity daných mandatorních opatření, protože uvolňuje-li stát nízké přímé sociální dávky, pak i kdyby nepomáhal nepřímo zmíněnou cestou, může mít in summa mnohem vyšší sociální náklady v závislosti na POČTU takto potřebných, jelikož je prostě z mnoha důvodů, především v důsledku extrémní ekonomické nerovnováhy, dysfunkční, což koresponduje s faktem prvenství anglosaských států na Indexu zdravotních a sociálních problémů, jehož záviděníhodnou úroveň představují naopak sever Evropy, Benelux a Japonsko [odpresentováno 4. 5. 2015 na ČT24 v pořadu Fokus Václava Moravce/Chudí versus bohatí]). Tolika rozporuplných podob nabyl již anglosaský kapitalismus, že nadšenecké důvěře v jeho vnitřní harmonický kurs se už snad nelze ani smát. Ať ho reflektujeme v klasické formě asketického kalvinismu, zrod z něhož mu krajně redukcionisticky a ovšemže osobně předpojatě přičítal Weber a jehož naivní metafysiku asi nejlépe jak přímo ve spojitosti s kalvinismem, tak s odkazy na Franklinovo selfmademanství vylíčila Ossowska ve své knize Měšťanská morálka (česky vydáno v překladu Svatavy Navrátilové Praha, Academia 2012), nebo s ohledem na jeho podporu klerofašistických diktatur, popř. skrze jeho současný stav, kdy je politika kapitálu internacionalizována a generuje spoustu nevyzpytatelných externalit environmentálních, sociálních či kulturních, takže zneklidňuje jak levicovou, tak pravicovou část ideologického spektra, - vždy se nám tento liberalistický sociálně inženýrský experiment vytrácí z rozumného dohledu odkud silou peněz rozhoduje o politice, kultuře, o všem, bez veškerého heilování. Zbrojí se jako dosud nikdy, zbrojí se všude a stále sofistikovaněji, přičemž každému musí být zřejmá prostá rovnice, jejímž základním východiskem je omezený prostor, že čím více je zbraní, tím jsou blíže (tedy ochutnáme vlastní výrobu). Pouze národ Yankeeů je pořád stejně triumfalisticky zahleděný a navzdory obezitě, školství a věrohodnosti jeho tolikrát demaskovaných representantů přesvědčený o své výjimečnosti a odpovědnosti za svět. () (méně) (více)

mcleod 

všechny recenze uživatele

Celkově velmi zdařilý seriál dokumentů představující autorův alternativní pohled na dějiny 20. století a předkládající obrazově hodně zajímavý materiál složený výhradně z původních záběrů. Jen několik výtek bych měl... předně chybělo pár poměrně podstatných detailů, a to především negativních událostí spojených se Sovětským svazem. Navíc závěr celého seriálu mě moc nenadchl jakousi vizí mírového světa zanechávající pachuť nepromyšlenosti. Přesto však oceňuji představený neotřelý pohled na americkou roli ve světovém dění i na vnitřní americké politické boje. Oliver Stone má o všem jasnou představu, přesto byla všechna jeho tvrzení podložená pevnými argumenty... lidé s podobnými levicovými ekonomicko-politickými postoji se často nebojí i hledání složitých souvislostí a komplikovaných analýz, a to je divákovi představeno i zde v případě různých vlivů, vazeb, názorových pozadí a podmíněností postojů a rozhodnutí amerických představitelů. A právě touto komplexitou dokáží takové analýzy zaujmout už jen proto, že představy protikladných ekonomicko-politických názorů a postojů jsou většinou už na první pohled značně zjednodušené. ()

MM11 

všechny recenze uživatele

Dle očekávání – velký třesk... Stoneova verze dějin USA je patřičně zdramatizovaná, překotná a podivně netrpělivá. Viděl jsem epizodu tři a deset (dějiny atomové bomby, dějiny boje proti terorismu od nástupu prezidenta Bushe ml.) a musím říct, že hodina času pro jednu problematiku nestačí. Minimálně pro zvolený koncept – Stone a jeho tým historiků obdivuhodně pracují s archivními materiály, uvážlivě je začleňují a nechávají vzájemně střetávat. Když pominu jejich občasné duplicitní užití napříč kapitolami, nemám v tomto ohledu žádný problém. Horší je hlas vypravěče (Stone), vršícího údaj na údaj, možná i záměrně nedovolující zpracovat množství údajů. Aby toho nebylo málo, zapsané citáty osobností čtou různí herci, čili napodobují jejich hlas i dikci. Tato poměrně agresivní strategie byla užívána v krizových obdobích studené války a působí velmi lacině a neprofesionálně. Stone si při svém výkladu libuje ve slově „kdyby“ a rozpracovává vize alternativních (lepších) dějin. Liberální historici si při té příležitosti rádi idealizují jednu osobnost, která nedostala důvěru (např. demokratický kandidát na prezidenta v padesátých letech Adlai Stevenson). Stone si vybral Rooseveltova víceprezidenta a levicového kandidáta na prezidenta v roce 1948 Henryho Wallace. Tento muž byl ve své době zdiskreditován za údajné napojení na komunisty, což Stone ostře odmítne (Wallace přitom opravdu byl financován komunisty, ač ho tato podpora nikterak netěšila). Tvůrci opakovaně „vylepšují“ historii, pokud mají ideál. Stone realizoval ambiciózní a působivou sérii, není však možné opomenout jeho silné levicové smýšlení. Na druhou stranu laciné odsouzení Stonea coby demagogického salónního levičáka by jen prokázalo neschopnost argumentovat. Tento projekt možná hodlá sdělit informace neobeznámeným, jenže věnovat mu pozornost by měli právě ti obeznámení. Procvičí se v argumentech, zážitek zaručen. (MFFKV 2013) ()

Galerie (21)

Zajímavosti (13)

Související novinky

Oliver Stone hvězdou 48. MFF Karlovy Vary

Oliver Stone hvězdou 48. MFF Karlovy Vary

24.04.2013

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary ocení Křišťálovým globem za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii amerického scenáristu, režiséra a producenta, trojnásobného držitele Oscara… (více)

Reklama

Reklama