Star Trek IX: Vzpoura

Jakkoli mě prvních pár scén vyděsilo tématikou krásné, bezbranné a ohrožené planety, od chvíle, kdy se děj přesune na Enterprise, je všechno jinak. Frakesova režie nemá stejně jako u Prvního kontaktu chybu a k válečným dilematům přidává i překvapivě výborné vtípky (důsledky účinků planety na posádku se přesně drží na hranici osvěžující inovace a lehké bizarnosti). Obrovskou zásluhu na výsledném dojmu má ale náboj Picardovy postavy. Nechci sice protěžovat starou gardu, ale nejspokojenější jsem byl právě ve chvíli, kdy se kapitán stává téměř až kirkovsky zásadovým i rebelujícím hrdinou. Vadou na kráse je tak snad jen přepálené finále. Těch komplikací při něm bylo až moc a hodně tak zachraňuje vygradované setkání dvou kapitánů. Jinak ale překvapivá spokojenost a poznání, že Jonathan Frakes tuhle filmovou sérii doopravdy zachránil. 75% (20.09.2009)

z určité perspektivy jde o ten nejlepší z doposud natočených filmů podle Star Treku. má své víceméně zjevné dílčí nedostatky, ale to na jeho celkovém kouzlu mnoho neubírá. předně chci pochválit Jerryho Goldsmitha za zkomponování nádherné hudby, která v každém okamžiku, kdy zaznívá, velmi přiléhavě doplňuje děj a umocňuje některé citově silné momenty. film postrádá velkolepost mnoha áčkových sci-fi i nejúspěšnějších předchůdců ze startrekové série. atypické je přitom prostředí i námět. Vzpoura se z velké části odehrává v přírodních exteriérech a řeší velmi vyostřené etické dilema, čili ubírá se přesně v tomtéž duchu, který dal vzniknout těm nejlepším televizním epizodám Původního seriálu i Nové generace. nejde vlastně o nic jiného, než o opětovné pokoušení Základní směrnice (Prime Directive), tedy fundamentální filozofické teze Star Treku, která ukládá ctít různorodost kultur a jejich svrchovanost za každou cenu. téma však dosud nikdy nebylo zpracováno s podobným nasazením, odvahou k extrémům, schopností promlouvat a oslovovat. formou přiléhavé alegorie připomene genocidy páchané jak v minulosti při honbě za nerostným bohatstvím a teritoriální expanzi, tak de facto do současných dní na domorodých národech a kulturách třetího světa zde na Zemi. a přesně to je jeho účel; tedy kromě vybudování působivé a ohromující formy, která vznešené postoje nese a dovoluje jim zasahovat a dojímat tolik diváků. Na svou dobu nabízí relativně velké množství nejmodernějších vizuálních a jiných speciálních efektů, což samo o sobě postačuje rozehnat nemístné stížnosti některých dobových kritiků, podle nichž má film blíže televizní obrazovce, nežli stříbrnému plátnu. pokud přeci, pak svým tématem, jak jsem psal výše, a orientací konfliktu na novou mimozemskou civilizaci ve vzdálených hlubinách kosmu, namísto obvyklejší záchrany lidstva a Země před ohrožením nebo věčných bojů s Klingony či Romulany. poučení diváci mohou považovat za velmi troufalý krok fakt, že lidstvo, respektive Spojená federace planet, jíž jsou lidé součástí, ve filmu výjimečně působí jako nepřátelský element a roddenberryovská utopie se tím zprvu zdánlivě rozkládá. od toho má však film své hrdiny, aby situaci napravili a tím vlastně i obnovili ducha Star Treku. jedním z velkých kladů je neobvykle velké množství typického humoru, ačkoliv oproti jiným startrekovým filmům nejsou humorná odlehčení vždy nejlépe zakomponovaná do poetiky filmu. se v žádném případě nesnaží být sci-fi trhákem roku a ani se tak netváří, možná právě proto na mě tak působí. (14.08.2012)

Asi se všichni shodneme na tom, že na minulý, bombastický První kontakt to nemá, ale i tak je Vzpoura pro mě jeden z nejlepších Star Trek filmů. Efekty se opět o něco zlepšili a hlavně Brent Spiner tady opět výborně zaválel. Mě ten Dat baví... I příběh stál za to. Film upoutal, akční scény byly výborné a o hudbě už ani nemluvě. Opět mě také potěšil Jonathan Frakes jako režisér. Trekkies určitě nebudou zklamáni, ale ani nepříznivci ST by filmem nemuseli pohrdat. 85%. (09.05.2012)

Je to sice v podstatě epizoda ze seriálu natažená na celovečerní film, ale epizoda velice kvalitní. Data tady dostane solidní prostor, a naprosto zastíní všechny ty tokající páry. Bohužel právě všechny ty rozjásané láskyplné výlevy hlavních protagonistů ničí napětí filmu, není tu přítomna osudovost jako v předchozím dílu, takže jde je o příjemný, ale nikterak vyčnívající díl jedné série. (02.07.2013)

Ale jo, taková příjemná delší epizoda, pokud jde o myšlenku, scénář a koneckonců i poněkud béčkovou výpravu. Na nejlepší díly Novogenerační série sice nestačí, ale drží se jejich stylu a ducha a to se cení (obzvlášť ve srovnání s odcizenou Nemesis). Star Trek jako celek nicméně postupně ztrácí dech, Nová generace byla skvělým vyvrcholením Rodenberryho vize a po ní už následovaly série sice výpravnější, ale co do nápadu, vtipu, lehkosti a myšlenky zoufale sterilní. Řada filmových zpracování, grandiózně uvedená prvním dílem, má také zřetelně sestupnou tendenci, kterou uprostřed sice vysoko zvedá První kontakt, ale pak už křivka nezadržitelně padá do tmy a zapomnění. Insurrection je posledním důstojným rozloučením s tímto fenoménem, na kterém vyrostly minimálně dvě generace. (03.11.2004)