Star Wars: Vzestup Skywalkera

Na úvod bych podotkl, že nejsem nějaký extra znalec SW a když nepočítám původní starou serii, vše ostatní jsem viděl vždy jen jednou, ale tenhle dílek, tak tenhle dílek si budu pouštět rád opakovaně. Pro mě to byla krásná pohádka, kde nebylo přeefektováno, kde postavy měli svůj prostor, stejně jako souboje, všechno bylo krásně čitelný, chvíli odlehčený, chvíli smutný, vizuálně i akčně vymazlený, prostě jsem si to užíval a těším se, až si v kině dám opáčko a pak pivko na počest mých krásných pěti hvězdiček. (18.12.2019)

Snad si ani nevybavím jiný film, kde bych co pět minut byl nadšený a pak otrávený. Na každý dobrý nápad přijde scéna, která je na hraně debility. Jeden by skoro řekl, že si Abrams jen tak pro srandu vzal k ruce jako pomocného režiséra Uwe Bolla. Ale ve výsledku to splnilo svůj účel, je dobojováno a necítil jsem se nijak okradený nebo znechucený (ale je pravdou, že jsem nikdy nebyl extra fanda Star Wars). V mých očích každopádně bude Vzestup Skywalkera Dark Phoenixem Star Wars ságy - koncepčně naprosto nezvládnutý bordel s pár silnými momenty a celkem důstojným finále. Na číslo 9 cajk. (27.12.2019)

V IMAXu to byla pecka. Vesmírní spektákl roku, s našlapaným tempem, užasnými (digi)lokacemi, delikátně rozlítanou kamerou a nostalgií, podpořenou nečekanými výstupy starých postav. U závěrečné konfrontace jsem cítili sílu takřka jako u finálního vzepření se Sauronovi. A konečně se mi zalíbila Daisy Ridley. Odhalování nových identit staronových postav mi moc smysl nedávalo, ale jelikož se nepamatuji co se přesně událo v předešlé epizodě, bylo mi to jedno (tuto trilogii nepovažuji za součást milovaných STAR WARS, je to pouze komerční parazitace). Druhá projekce na výrazně menším plátně, kde už nešlo nevnímat (ne)poctivost práce s divákem ve vyprávění smysluplného příběhu, mi ale dojem z filmu devalvovala. Je to jenom efektní horská jízda na jedno použití, lákadlo do nové SW sekce Disneylandu. (24.12.2019)

Velmi tuctový a nezajímavý příběh. Těchto pseudozápletek se stále novými a novými záporáky a rádoby zvraty se dá napsat de facto nekonečné množství. Film je nabitý akcí a pěknými efekty, takže rozhodně nenudí, ale už zde rozhodně nejde o nějakou tajemnou atmosféru, či budování fikčního světa. 5/10 (07.04.2020)

Konečně je tahle rozháraná série u konce. Hodnocení jejího závěru by mohlo proběhnout v několika různých debatách. Nabízí se třeba otázka, jak bylo možno takhle rozehranou sérii vlastně ukončit? Nebo jestli je vůbec možné, aby se tenhle díl líbil těm, kteří z různých důvodů nesnášeli oba předcházející? A tak dále. To se všechno bude v dalších dnech a týdnech řešit, každopádně za mě se jedná o důstojné završení. Podle očekávání je devítka plná hašení Johnsonových požárů, a tak se nejvíce blíží abramsovské sedmičce; zároveň překotným tempem, digitálními orgiemi a snahou dát fanouškům vše, co se dosud nepovedlo, dává vzpomenout na Pomstu Sithů. V klasicky abramsovském duchu je finále efektní, nesnaží se na rozdíl od Posledního z Jediů kdovíjak rozšiřovat svět a nové prvky do Silou prosyceného vesmíru zapojuje hlavně ve chvílích, kdy si jinak moc neví rady. Hlavně se však snaží uzavřít, co jde (občas trochu překotně), a dát fanouškům dostatek toho, co mají rádi. Uvědomuju si, že to nezní kdovíjak úžasně, přesto u mě po prvním zhlédnutí převládá spokojenost. Téměř všechno emoční ždímání a vysvětlování, co byste očekávali, tam opravdu je, ale má dostatečný švih a řemeslnou suverenitu na to, aby to vlastně ani nevadilo. Těžko říct, jestli takhle neodvážný závěr může kánon Hvězdných válek posunout někam dál – mě však neurazil a příjemně popcornově pobavil. (22.12.2019)