Symfonie strachu

Když pominu podobnost čistě náhodnou s Telefonní budkou, tak mě iritovala hlavní zápletka s klavírem. Jeho využití zemřelym majitelem mi přišlo poměrně bizarní a už vůbec jsem nedokázal pochopit, proč záporáci zvolili zrovna tenhle způsob, jak dosáhnout svýho cíle (o čemž ironií osudu v jednu chvíli zapochybuje i jeden ze záporáků). Protože těch jinejch a míň komplikovanejch způsobů se nabízelo hned několik, přičemž by k nim ani nepotřebovali klavíristu. A závěrečný rychlý zotavení Selznicka nebo funkčnost zdemolovanýho klavíru snad ani komentovat nebudu. Kdyby šlo o čistě originální námět, dal bych s klidem o hvězdu víc, takhle ale za množství logickejch kiksů (a že jsem schopnej leccos odpusit) zustanu u dvou silnějších hvězd. (04.01.2020)

Nesporný milovník hudby Damien Chazelle si stejně jako v La La Landu vyhrál s odkazy na filmy jiných tvůrců. Jeho dialogy jsou vtipné, námět chvílemi sice malinko připomíná Sedmý terč, ale scénář má švih. Vše výborně funguje až do chvíle, kdy Tom nechá zpívat svoji ženu. Pak se najednou přesuneme do špatného akčního béčka a koukáme na jedno tupé klišé za druhým. Vše je korunováno neprůstřelným Tomem, který po pádu z mnohametrové výšky mírně kulhá. V každém případě si nyní budu raději dávat pozor na klavíristy, ovládají evidentně různá bojová umění, umí létat a jsou neprůstřelní. Damiene, Damiene, máte takové pointy zapotřebí? No nemáte. Už chápu, proč jste si to nechtěl režírovat sám. (17.09.2020)

Scenárista zřejmě viděl TELEFONNÍ BUDKU a bezprostředně poté ho přítelkyně vytáhla na koncert klasické hudby, který ho moc nebavil a tak na něm popustil uzdu své fantazii. Bohužel ji na jednu stranu popustil až moc (zápletka je tak přitažená za vlasy, že film prostě nelze brát vážně), na druhou stranu málo (ohrané zvraty), takže režisér i kameraman se mohli snažit jak chtěli, ale bojovali předem prohraný boj s těžce béčkovým scénářem. (02.05.2014)

Niet sa nad čím vzrušovať. Grand Piano je nezáživná a pomerne nudná konverzačka o dvoch ľuďoch pri klavíry. Nápad možno dobrý ale maximálne spackaný nelogickým chovaním postáv a zbytočne humornými vložkami. Ustráchaný Frodo a jeho nesympatická manželka. Keď sa v posledných minútach na scéne objavil John Cusack ako tak som sa potešil, ale moje nadšenie vyprchalo veľmi rýchlo. Absolútne nedoriešené motívy ústrednej "bad guys" dvojice a typický happy záver v sanitke a´la USA. Pekný obal bez šťavy. Mňa to minulo. 40 %! (05.02.2014)

No jo, někdo si chtěl zkusit opajcnout Hitchcocka, to napětí se zazněním činelů, jenže se sám svázal tím, že pianista moc od piána běhat nemůže, aby se někde akčně snažil bojovat proti skrytému protivníkovi. A tak je z toho prostě jen koncert, pro někoho nudný, kde i přes tak jednoduchou, a v podstatě blbou zápletku, se člověk občas diví některým ne zrovna smysl dávajícím věcem. Navíc je to celé uměle natahované, viz první půlhodina, než se vůbec něco začne dít, a pak vše skončí strašně rychle. Poslední pointa se pak dala čekat, ale celkově je nic moc. (30.12.2014)