Nepřítel před branami

Solidní válečný film, který má bohužel dost hluchých míst a naplno nevyužívá možností plynoucích z ústředního souboje odstřelovačů. Milostný trojúhelník je zde zcela nadbytečný, chvílemi až dost otravný, zážitek z filmu také trochu kazí neautentičnost v tom smyslu, že jak Rusové tak Němci se mezi sebou dorozumívají plynou angličtinou. (13.08.2006)

Velkolepost některých scén je až zarážející, přece jen hořící trosky Stalingradu se ve válečných filmech nevidí každý den, a pokud mě paměť neklame, Horner k tomu nehrál nikdy (ačkoliv budete asi sem tam mít velmi nedobytný pocit, že už jste to někde slyšeli:P ). A souboj elitních sniperů je lákavé téma, není liž pravda? A Ed Harris jako major König je nezapomenutelný. Je to film, který stojí za to vidět i kvůli Bobu Hoskinsovi v roli Nikity Chruščova a nejen za jeho výstup dávám 80%. I když za tu Rachel Weisz, která je ve filmu tak nějak navíc, jsem váhal, jestli to není až příliš... (28.01.2003)

Nepřítele před branami považuji za jeden z nejlepších válečných filmů, jaké jsem měla možnost zhlédnout. Skvělé herecké obsazení (zcela vévodí chladnokrevný Ed Harris se svou kamennou tváří), excelentní a mrazivé scény (oběšený chlapec), prvotřídní scénář a příjemná dávka romantiky (nezapomenutelná scéna, v níž Rachel Weisz přijde navštívit Juda Law a prožijí spolu vášnivé okamžiky, zatímco ostatní spí:) Téměř mistrovské dílo. (28.08.2011)

Výborné válečné drama o souboji dvou špičkových sniperů (Jude Law, Ed Harris) na jejímž pozadí probíhá bitva ve Stalingradě. Rachel Weisz, Bob Hoskins nebo Joseph Fiennes ti všichni podali svoje standartní výkony a zdařile sekundují ústředním hrdinům. Jediné co mi vadí je, že Rusové se s Němci bez problému domluví. Jean-Jacques Annaud je bezpochyby vynikající režisér a i s válečnou tématikou si poradil bez problému, ale pro mě bude navždy jeho nejlepší film Jméno růže..... (09.12.2007)

Pokud západní tvůrci točí o hrdinném lidu Sovětského svazu, vždycky to dopadne krkolomně a Annaud není výjimkou. Více než slibný námět pohřbil nejen pod troskami továrny na traktory, ale i pod děravým scénářem, kopou do očí bijících technických nesmyslů (např. nízký nálet bombardérů), logických chyb (za všechny blyštivá cinkrlátka na uniformě a čepici majora Königa, zřejmě opatřená nápisy "Střílej!" v azbuce) a hlavně sešněrovanou romantickou linií, okořeněnou pravým válečným "silent sexem", při kterém se R.Weisz tváří, jako by ji Vasja Law píchal pod žebra kuchyňským nožem.. Nepřítel před branami tak zanechal pachuť nedotažené šance a s ohledem na svou nevyrovnanost, si zajímavost ponechal prakticky jen ve dvou polohách. V obstojně zvládnuté válečné vřavě (úvodní plavba po Volze pod dohledem Stuk, Zajcevova první akce z fontány) a jakoukoliv přítomností Eda Harrise na plátně, jehož precizně chladnému (holt Němec) majorovi mělo náležet mnohem více prostoru. To J.Fiennes, jakožto politický pisálek a PR manager Zajceva v jednom, který si ve finále uvědomí nesrovnalosti v komunistické doktríně a učiní svou hlavu alespoň něčím užitečnou - ten předvedl jeden z nejžalostnějších hereckých výkonů uplynulé dekády.. (08.12.2010)