Jak jsme hráli čáru

Film mě docela zklamal. Podivně zpracovaný námět, v kterém se prolíná pravda se smyšlenkami. I podle mě dal korunu tomuto dílu český dabing. Je až směšné uvádět jako důvod, že by slovenštině dnešní děti nerozuměly. Nemáme strach pouštět dětem filmy v angličtině, ale obáváme se, že by nezvládly slovenštinu. Většinu pro ně neznámých výrazů by pochopily z kontextu. Také by se mohly zeptat rodičů nebo prarodičů a v nejhorším případě si neznámá slova vygůglit. (31.05.2016)

Tak po tomhle blockbusteru na dlouhou dobu končím s česko-slovenskou produkcí. Film je naprosto o ničem, snaží se o nějakou výpověd z doby za železnou oponou, nedaří se to. Nedaří se v něm totiž vůbec nic. Ať už jsou to debilní strojený předabovaný dialogy,nebo humor. Ten nehledejte, chybí. A drama? No to vůbec. Vypínal jsem to po padesáti mnutách, čekajíc, že se něco začne dít. Nezačne. Ztráta času. Herecký výkony hodný televizní inscenace z doby Nemocnice na kraji města a postavy tupý a plochý,že to ani víc nejde. Sorry pane Nvota, to si zabil. (08.07.2015)

Pekny film, ktery se odehrava ve druhe polovine sedesatych let minuleho stoleti. Ve filmu neni moc dejovych zvratu, ale je celkem zajimave sledovat kazdodenni zivot deti v pohranici. Milan Lasica je vyborny a da se rict, ze na nem stoji cely snimek, zdatne mu sekunduje i slovensky a madarsky mluvici Libuse Safrankova, Ondrej Vetchy ci Ondrej Maly v mensi roli. Nejedna se o dilo, ktere trvaleji zustane v mysli divaka, ale na jedno, dve zhlednuti nemuze urazit. Kazdopadne me Juraj Nvota prijemne prekvapil. (02.01.2016)

Přiznám se, že jsem tušila, že film bude pouze odvarem Pelíšků a Báječných let pod psa. Ale chtěla jsem si připomenout Libušku i pana Lasicu. Příjemně překvapil malý Labuda a užila jsem si pár dalších herců, např. Tobias, Malého a Nogu. Vetchý mě v roli majora nijak nepřekvapil, zahrál ji dobře, ale pro mne už je dost "okoukaný". Doplnění o maďarštinu bylo oživením. Potěšilo mne, že alespoň druhá část snímku měla větší spád. (12.08.2021)

"Jak jsme hráli čáru aneb, když Češi dabují české, potažmo slovenské filmy." Duo Pišťanek a Urban (scénáristé) by si zasloužili "ocenění" za nehorázně stupidní, situovaný scénář. Ale na druhou stranu v této kategorii by dominovali i jiní, možná i horší adepti z krajiny české. Nebylo by to možná ani tak špatné, kdyby: 1) již zmíněný scénář neposouval film v určitých pasážích do jakéhosi stereotypního filmového béčka. 2) Kdyby i tak ostřílení herci, jako je Labuda, Šafránková, apod., nepůsobili tak impulzivně a intenzivně amatérsky. O dětských rolích ani nemluvě. 3) Tím nejhorším na tomto filmu byl úmorný, doslova hnusný technický přestupek v podobě dabingu! Hleděl jsem na plátno s ústy dokořán a absolutně jsem nechápal ten princip toho, že všichni (slovenští i čeští herci) museli být předabováni. Po celou dobu sledování filmu si pak připadáte jako v podvečer u televize s miskou popcornu, sledujíce seriály na Prima Cool s "coolovským rychlo-dabingem". Film člověku poté bohužel brání citově proniknout a vcítit se do doby, do které byl film situován. Bohužel s dabingem, to soudruzi dosti přehnali. ___ (Cinestar, Hradec Králové) (08.12.2014)