It Follows
Neutečieš
It Follows
It Follows
Režie:
David Robert MitchellScénář:
David Robert MitchellKamera:
Mike GioulakisHudba:
Rich VreelandHrají:
Maika Monroe, Keir Gilchrist, Jake Weary, Daniel Zovatto, Lili Sepe, Olivia Luccardi, Linda Boston, Bailey Spry, Claire Sloma, Debbie Williams, Rich Vreeland (více)Obsahy(1)
Devatenáctiletá Jay se po příjemné chvilce na zadní sedačce auta se sympatickým mladíkem ocitne svázaná v opuštěné továrně. A mladík ji zpovzdálí opatrně pozoruje. Čeká na okamžik, kdy se objeví démoni. Na okamžik, kdy to pro něj celé skončí a pro ni naopak začne. Nekonečná noční můra. Tyto až příliš reálné přízraky jsou součástí prokletí, které si jeho oběti předávají sexem jako štafetový kolík. A pro Jay původně slibný večer nakonec skončí tím nejhorším možným způsobem. Její milenec ji uprostřed ulice vyhodí svázanou a polonahou z auta a navíc od něj převzala kletbu spojenou s pronásledováním a útoky přízraků, které s ní od této chvíle budou na každém kroku. Její život se smrskne na nekonečný a všudypřítomný strach, před kterým nemá kam uniknout. Jay se svých zjevení může zbavit jedině tak, že je předá někomu dalšímu. Podaří se jí uniknout? (Cinemart)
(více)Recenze (637)
Klasická hororová nuda bez nápadu, ale s přesvědčením, že je mnohem víc než to, co je. Z pohodlně odsýpající první půlhodiny se film překlápí do jedné hodiny opakování jedné a té samé scény v různých variacích. Snímek pak selhává ve všem možném, od navození atmosféry strachu po dodržování logiky chování "toho". Hloubku to nemá. Ty metafory si strčte někam. Stejně je to nakonec jenom prostoduchý sdělení o tom, že předmanželský sex je špatný. M'kay? ()
Hodně originální pojetí hororu, které umí nahnat hrůzu stejně jako sérioví vrah! Představa že se z někým člověk vyspí a ten na něj přenese kletbu, před kterou člověk musí neustále utíkat a nikdo jiný to nevidí je mazec! Navíc poslat prokletí dál, znamená se opět s někým vyspat a doufat, že dotyčného přízrak nedostihne, nezabije a nevydá se opět za Vámi je psycho! 65% ()
Je to takový teenage "mystery/horror", který je rozhodně zajímavý, nepředvídatelný, plný skvělých herců a reality, kterou doufám v tomto pojetí nikdy nezažiju :) :) Pointa je velice neobvyklá a rozhodně jsem se "bála" - takovým dost zvláštním způsobem - ale přesně tím, který mám nejraději - znamená to, že není všude tuna krve, ale je to právě hodně snadno dosažitelné a nemusíte slyšet motorovou pilu a bojíte se celý týden v kuse :) Mě tedy nejvíce děsil ten obrovitánský chlap, který vyšel z temného prostoru za zády kamarádky doma a jen šel..A klučík, který na pláži prokoukl dírou ve dveřích - to už byl sice vyšší level, ale zbytečně se tam neřešilo - kdo to byl, proč zrovna on a nebyli tam okecávačky, které by byly právě navíc a zbytečně by to narušilo tu skvělou takovou zvláštně tajemnou atmosféru...:) Rozhodně to pro mě bylo překvapení - hodně příjemné :) Ale zároveň nepříjemné...:D Chtěla jsem dát 5*, ale mám tam nějaké to ale, které mě v tom zabrzdilo :) ()
Pěkná show, ale nakonec toho bylo trochu málo. I když dobrej artrovej horor, těch není zas tolik. ()
Námět originální není, a viděl jsem ho zpracovaný už asi tucetkrát v různých obměnách a žánrech, od pohádky, přes vtip, psychothriller a sociologickou studii rozpadu osobnosti, až pro sci-fi. Řešení situace které postavy použily mě napadlo už po pěti minutách, a jsem si téměř jistý, že bych vymyslel několik lepších způsobů jak se s kletbou popasovat. Respektive takhle od stolu by mi určitě. Jenže sám musím uznat, že se tenhle horor nadmíru povedl, protože postavy nejsou jen maso na spotřebu, ale opravdu sympatičtí lidé kteří mají charakter a minulost, takže jsem jim přál, aby měly i budoucnost. Skvělý mix zvuku a velmi vynalézavá kamera navíc zaručily, že mi z těch zneklidňujících scén nebylo dobře po těle. Tématem blízký příbuzný Úsměv mě rozebral víc, jenže tohle mělo desetkrát menší rozpočet a jak říkám, postavám jsem doopravdy fandil. ()
Parádní horor, spíše psycho-horor, který je natočen dost netradičním a depresivním způsobem pod záštitou naprosto úžasného soundtracku. Nejedná se o klasickou lekačku, ale přiznávám, že některé scény ve mě vyvolaly pocit vyskočení duše z těla a strachu. ()
"Zažijte nejděsivější orgasmus"...přečetla jsem si na cinemartu a už od té chvíle jsem byla hodně zvědavá. Film naplno splnil má očekávání. Konečně horor, který se nese v novém směru a není to žádné tupé ohrané klišé. Bravo, pecka, tohle mě totálně odzbrojilo, chci to vidět ještě! Jo, a soundtrack byl bezkonkurenční. ()
80% ... Nevedel som čo od tohto čakať. No námet bol celkom originálny. Strhol ma hneď od začiatku aj dejom aj napätím. Neokukaných hercov hodnotím tiež pozitívne. Vrcholom tohto filmu je neuveriteľná atmosféra a ešte viac popiči zvuk/hudba. Vrámci hororového žánru veľmi kvalitná práca. ()
Nejsem znalec hororů, ale pár jsem jich viděl. Nekoukám na všechno, spíše si vybírám co mně zaujme a co se udrží v paměti déle, než pár dnů. Neutečeš má velmi dobrou reputaci, a nebylo od věci si zjistit jestli po právu nebo ne. David Robert Mitchell natočil zajímavý horor, který jednoduchou zápletku krásně rozvíjí. Režisér krásně pracuje s hudbou, kamerou a s perfektně budovanou atmosférou. A krásně to dotáhne do zajímavého finále v bazénu. Problém je někde mezi delším úvodem a koncem. Film nenudí a baví, jen se prostě nelze zbavit pocitu, že šlo jít dál nebo to udělat jinak, či zlepšit myšlenkové pochody hlavních hrdinů. Přesto to nic nemění na tom, že Neutečeš je velmi slušná podívaná. ()
Celkem povedený horror, s jedním ústředním prvkem děsivosti a mystičnosti. Nikdo nemůže utíkat věčně, a to drží divákovu pozornost. Jako povídka by to asi fungovalo lépe, než takto explicitně, ale i tak to má docela styl. Jediný problém je místy povadlé herecké výkony, ale to se dá odpustit, nejedná se o žádnou hereckou první, a ani druhou, ligu. A také gradace finále,která je taková zmatená a málo... úderná. It follows stěží dosáhne na halloweenský evergreen, ale na jedno podívání to funguje téměř chvalitebně. ()
Nadějná hororová premisa o "čemsi pro ostatní neviditelném, co mění podobu, vytrvale kráčí a pronásleduje" slibovala intenzivní, hektický úprk o život, no k mému (nelibému) překvapení ji tvůrci pojali spíše pomalu, zkoumavě, s přimhouřenýma očima psychologicky. Nafilmované to bylo skvěle a "zneklidňujícně" (plíživá kamera, úderná syntetizátorová hudba), avšak namísto postupného utahování šroubů se TO spíš rozpačitě došouralo do nikam. ()
Vzhledem k námětu (předmanželský sex má krutě metafyzické následky) poměrně krotké (!) naštěstí vyvážené vizuální atmosféričností s až retro -carpenterovskou- audio náladotvorností a kamerovou hravostí ..velké nadšení (90%) ()
Místy mi to připomínalo Kruh 2, ale tohle je daleko daleko lepší. Žádný lekačky, ale intenzivně pomocí kamery a hudby budované napětí. Fakt paráda. 80% ()
Netradiční horor oproti těm co aktuálně "frčí" v kinech. Je to na první pohled béčkový film, nicméně pokud mu prominete částečně amatérské zpracování, nabídne zajímavé a chytlavé scény a určitě stojí za to se na něj podívat. Příběh i zpracování "zla" je neobvyklé a poněkud deprimující. Kvůli celkovému provedení ale nelze hodnotit výše. ()
Příběh o tom, jak když si zaprcáš, tak získáš démona, který tě bude provázet na každém kroku. Hodně zajímavá metafora. Problémem je, že tento démon už existuje. Jmenuje se AIDS. Asi nejvíc za vyzdvihnutí stojí hudba, která kombinuje všechno epické a děsivé a dát toto všechno dohromady je prostě opravdu um hodný nejednoho skladatele. Dále to moc nestojí ani tolik za řeč. Jakože koncept zajímavý a já někdy mám rád i otevřené konce. Ale já nevím. Tohle je pro mě jenom další film, který vlastně nijak nekončí. ()
Pseudo-moralita. Že prý metafyzika... ()
Nepamatuji si, kdy naposledy ve mě vyvolal film tak depresivní a stísněné pocity. Není tak úplně horor jako psycho-drama, ale bát se budete zajisté i tak a k tomu vám bude hrát 5-hvězdičkový cool retro soundtrack, celkem sympatická banda pubescentů v říji, plus je vše namotané na tak nechutný, zvrácený námět (tohle vymyslel ještě větší prasák než jsem já), že vám z toho žlázy nebudou stát. Vystavění napětí fičí na plné koule a o pocity úzkosti nebude nouze. A jako bonus po shlédnutí filmu nebude dobrovolně kopulovat alespoň měsíc. ()
Strašidelný horor se silnou atmosférou, téměř bez laciných lekaček a s tak jednoduchou, ale účinnou zápletkou, že člověka zamrzí, že ho to nenapadlo jako prvního. Tenhle film obsahuje svůj vlastní malý vesmír, ve kterém do sebe všechno tak nějak chaoticky zapadá. Nehledejte v tom realistické motivace postav. Filmy nemusí imitovat skutečnost, můžou se jí také úmyslně vzdalovat. Za pozornost stojí i záměrná časová neukotvenost. Až příliš staré filmy v až příliš staré televizi, džínové bundy, žádné mobilní telefony a k tomu futuristická čtečka e-knih ve tvaru pudřenky, která to celé na konci "vysvětlí". (Mimochodem, ta e-pudřenka je zřejmě výmysl autora, nikde na internetu nic takového neprodávají...) Je dost možné, že autor mířil výš než jen k metafoře o pohlavně přenosných chorobách. ()
Související novinky
Čeká nás várka hororových pokračování
Jak nám letos ukázalo třeba australské Mluv se mnou, americké Smrtelné zlo: Probuzení nebo v současnosti v kinech i na streamu čerstvě úřadující snímek Pět nocí u Freddyho, hororovým filmům s nízkým… (více)
Kdo vyhrál první filmové ceny za rok 2015?
Oscarová sezóna pomalu začíná a jako tradičně se o první důležitá ocenění postarali pánové z National Board of Review. Tohle recenzentské sdružení potvrdilo, že nový Šílený Max nezasáhne jen do… (více)
Nesmírně originální film a to jak základní premisou, tak zpracováním. Originálním jej činí především v rámci hororu mimořádně pečlivá práce s prostorem a časem, kdy nedochází k porušování jejich logických zákonitostí, ale hororová hrůza je právě naopak budována především na jejich důsledném dodržování. Přízraky, jež pronásledují svoji oběť, se zásadně nezjevují nahodile, aniž by to dávalo prostorový a časový smysl. Nemohou například procházet skrze objekty, nemohou se ani svévolně pohybovat v čase. Tam, kde je oběť, musí skutečně "fyzicky" dojít, ba dokonce se musí dostat přímo k oběti, takže pokud je tato zamčena v pokoji, nezbývá jim než prorazit dveře. Takto napsáno by se mohlo zdát, že efekt "fyzičnosti" bude v hororovém žánru spíše nevýhodou (vždyť jej často nedodržují ani horory, které pracují s lidskými monstry, tedy například slashery), tou ale v žádném případě není. Vytváří totiž platformu, na jejímž základě je pro diváka docela jednoduché vžít se do hrůzy, kterou prožívá oběť. Zatímco velké množství hororů buduje atmosféru strachu na nerealistických základech, Neutečeš, třebaže jde v podstatě o duchařský film, paradoxně usiluje o důslednou prostorovou autenticitu. Divák tedy nejen, že spolu s obětí prožívá strach, ale také spolu s ní přemýšlí, jak před strachem (respektive jeho zdrojem) uniknout. Dokáže se daleko snadněji vcítit do toho, co se na plátně odehrává, než aby se "pouze" bál. -- Originální je rovněž rožšíření prostoru k hororové hrůze. Nejobyčejnějšími hororovými místy bývají různé odlehlé prostory, strašidelné domy, lesy, tajemná zákoutí, sklepy, nejobyčejnějším hororovým časem bývá noc a nejobyčejnější hororovou obětí bývá osamocený jednotlivec. Nic z toho v Neutečeš neplatí. Ty nejděsivější scény se totiž odehrávají ve dne, jednotlivec není osamocen, nýbrž obklopen skupinou přátel, potažmo celým davem, a nejhororovější místa jsou většinou docela nehororová (pláž, předměstí během dne, plavecký bazén, škola v průběhu výuky). To samozřejmě neznamená, že zde nejsou "noční scény", nebo scény s "hororovými" místy, ovšem nejsou nijak výjimečné ve vztahu k celku a divák na ně nečeká coby na situace, ve kterých se bude dít něco děsivého, strach je totiž konstatní a hrozba je přítomna neustále, takže nelze absolutně tušit, kdy přijde hororová scéna. Koncept - pro horory toliko příznačný - pravidelného či nepravidelného střídání poklidných situací s těmi znepokojivými je v Neutečeš naprosto od základu rozbořen. Pokud se díváme na horor a ve dne spolu rozmlouvá skupinka přátel, chápame to většinou jako znak toho, že se v následujících vteřinách a minutách nic děsivého na plátně neodehraje. Pak může následovat střih, je noc a ze skupinky zbyl pouze osamocený jednotlivec, takže samozřejmě okamžitě zpozorníme a očekáváme, že bude následovat něco znepokojivého. V Neutečeš mezi těmito dvěma typy scén není rozlišováno, napětí a strach jsou přítomny pořád, neexistuje chvilka oddechu, což činí z Mitchellova snímku docela unikátní horor. -- Přestože se často mluví o dospělých a mladí hrdinové se k nim často hlásí jako k nepopiratelným autoritám ("Měli bychom to říct našim.", "Co na to řekne tvoje matka?" a podobně), objeví se pouze v jediné scéně a to navíc tak, že jim nejsou vidět obličeje. Svět, který sledujeme, je tedy výhradně světem mladých, ve všech situacích musí jednat sami za sebe a jsou sami na sebe odkázání.. To je však dostává do zapeklité situace, neboť nemohou nacházet podporu u dospělých, ale zároveň nemohou ani zastoupit jejich místo, neboť sexuální styk je trestán prokletím. Zde se nabízí otázka, není-li ono prokletí nějakým způsobem iniciováno právě rodiči obětí, potažmo starší generací jako takovou. Vezmeme-li totiž prokletí pramenící v sexuálním aktu jako metaforu pro pohlavně prenosné choroby (což se nabízí nejvtíravěji), dávalo by smysl, že tím, kdo prokletí způsobil, byla předešlá generace, která nechce připustit, aby je vystřídala generace, jejíž hodnoty vznikají na nevázaném sexu. Proto když si je první oběť již vědoma svého konce a ve strachu čeká na blížící se smrt, zavolá svému otci a omlouvá se mu za to, že se k němu nechovala právě příkladně. Když přízrak buší na dveře jiné oběti, ta se zase domnívá, že je za dveřmi jeho matka. V duchu této teze bychom mohli chápat i úplný závěr, který je velmi mnohoznačný a funguje na více rovinách (na té klasické hororové, ale otevírá také morální a společenské otázky). Pokud totiž pár mladých lidí, jejichž vztah je upřímný a opravdový, již přízrak nepronásleduje, znamenalo by to, že kletbu zahnala jejich láska, která je pro rodiče určitě stravitelnější než vidina nevázaného sexu, který jejich ratolesti provozují na zadních sedadlech aut. () (méně) (více)