Reklama

Reklama

Mansfieldské sídlo

Trailer

VOD (1)

Obsahy(1)

Chudá pozemskými statky, ale bohatá duchem. Taková byla Fanny Priceová. Nebylo jí ještě ani jedenáct let, když přijela na Mansfieldské panství. Netušila tehdy, že jí bude souzeno žít v sídle svých příbuzných zpola jako služka, zpola jako trpěná rodinná přítěž. Ale Fanny je silná osobnost, která se dokáže přes tušené i zjevné ústrky přenést. Která dokáže vyrůst v půvabnou, inteligentní a sebevědomou dívku, schopnou vzepřít se dobovým konvencím a jít za hlasem svého srdce... Na rozdíl od mnoha jiných děl Jane Austenové (Rozum a cit, Pýcha a předsudek, Emma…), které byly většinou pro film či televizi převedeny několikrát, je Mansfieldské sídlo prvním filmovým přepisem. Je to třetí (a nejautobiografičtější) autorčin román, který ovšem nebyl v době svého vydání (1814) příliš příznivě přijat (prodalo se jen 1250 výtisků a nakladatel odmítl dotisky). Scenáristka a režisérka akcentovala autobiografické prvky tím, že z Fanny (na rozdíl od románu) udělala spisovatelku a pro její literární pokusy použila autentické mladické povídky, dopisy a deníky Jane Austenové. Navíc jí to umožnilo změnit Fanny z hrdinky poněkud pasivní ve skutečně sebevědomou, moderní ženu s bohatým vnitřním životem. Ideální představitelku Fanny našla v australské herečce Frances O’Connorové, kterou jsme i na naší obrazovce viděli (a ještě uvidíme) v řadě filmů (Zaplaťpánbůh potkal Lizzie, Líbej nebo zabij, Láska a jiné katastrofy) či v poslední době v seriálu Pan Selfridge. Pozoruhodná je účast Harolda Pintera, spisovatele a dramatika, v roli Sira Thomase Bertrama. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (64)

cherita 

všechny recenze uživatele

„Marriage is indeed a maneuvering business.“ Mansfield Park je podle mě vůbec nejslabší román JA a až do nedávna jsem měla za to, že se podle něj dobrý film ani natočit nedá. Patricia Rozema dokázala, že to možné je, ovšem pouze za předpokladu, že zabijete bezkrevnou hlavní hrdinku a nahradíte ji spisovatelčiným alter-egem. Kromě téhle podstatné změny se režisérka dopustila ve scénáři ještě mnoha jiných úprav, tu více tu méně křečovitých, ale mě se líbí všechny. Tohle Mansfieldské Sídlo už jenom těžko nějaká další verze překoná. Alespoň té z roku 2007 se tedy rozhodně nepovedlo. ()

santiamén 

všechny recenze uživatele

60% ... Něco tomu chybí. Charisma, chemie. Celé je to jaksi suše neromantické (obzvlášť závěrečný skok ve vztahu Fanny a Edmunda - ve Wrightově Pýše a předsudku to mezi Elizabeth a Darcym alespoň pořádně jiskřilo). Možná právě proto je zpracování Mansfieldského sídla o to realističtější, ale dle všeho mi takový realismus tak docela nesedí :). A klasicky mám problém s hlavní hrdinkou - Frances O´Connor se mi nelíbí jak vzhledově, tak v hereckém projevu (a ano, když mají scénáristi nutkání zdůraznit v dialozích, jak půvabná hlavní hrdinka je, je dřina osobní antipatie pohřbít). Nejlepší herecký výkon (odpovídající postavám) podle mě podali Embeth Davidtz a Alessandro Nivola v rolích vášnivých sourozenců Crawfordových. ()

Reklama

Pavlínka9 

všechny recenze uživatele

Jsem již od dětství fanynkou Jane Austen - to prostředí, ta "honosná" atmosféra, tolik zlomených srdcí a zapletených vztahů :) :) Mansfieldské panství jako kniha mě zatím minula, což mi ale nevadí, jelikož nikdy nesrovnávám knihu a film. Frances OConnor je přímo stvořením nadpozemským pro ztvárnění takovéto postavy :) V tomto snímku je všechno, co je potřeba...Jen ten závěr mi přišel příliš uspěchaný a dalo se to tam ještě nějakým způsobem rozvinout. Zpomalené záběry podtrhovaliynevinnost a důležitost daného okamžiku a závěrečné scény se zastavením herců - skvělé :) Pro všechny tento film není, ale myslím si také, že ani nic nezkazí :) ()

J.F.B. 

všechny recenze uživatele

"It could have turned out differently, I suppose. But it didn't." Vcelku příjemný film, který zcela splnil svůj účel – tj. dokázal mne odreagovat, trochu pobavit a párkrát dokonce i dojmout. Potěšilo i pár pěkných záběrů anglických venkovských sídel a domů, bílých útesů doverských a krajiny celkově. Knihu jsem nečetl, ale musím souhlasit s uživateli, kteří říkají, že to má mnohé ne úplně povedené úpravy (zvláště v chování postav), které úplně neříkají "It's 1806 for Heaven's sake!" (citát z filmu). Kostýmy slušné, herecky a vypravěčsky (podivné přeskakování z jednoho stylu vyprávění do druhého) bohužel opravdu průměr – i když třeba Hugh Bonneville byl opravdu zábavná postavička. Pozoruhodný je také velký počet zpomalených záběrů, které jsou někdy až moc dlouhé. ()

Sammya 

všechny recenze uživatele

Nejdříve musím říct, že MILUJU všechny knihy od Austenové a jejich adaptace, ale bohužel tohle není jedna z nich, hlavně proto, že to to není adaptace, ale spíš film tak lehce inspirován Janiným románem Mansfeild Park. Spousta scén je tam o dost jinak, více či méně, než v knize, což by ještě šlo, ale většina z nich je totálně mimo, jako třeba ten rádoby ohňostroj s holubicema nebo Fannyino "ano", to prostě Fanny v knize nikdy neudělala, nebo ten sex a nebo ta scéna s kresbami otroků a tak dále, a tyhle menší, ale častěji větší, detaily přispívají k totálnímu nabourání, nebo spíš totálnímu selhání vytvořit jakoukoli atmosféru podobnou té v knize. Henry Crawford tu vypadá skro jako správnej chlap a vlastně tu vůbec není vysvětlené, proč jím Fanny tak pohrdá. Dvě hvězdičky a to ještě přimhouřím oči, dávám je za výkony Frances O'Connor, Jonnyho Lee Millera a Hugh Bonnevilla jako úžasného pana Rushwortha, za nádherou hudbu a skvělou scénu s tancem na plese, která vystihuje to napětí z fyzické blízkosti. Toť vše. Edit: Ještě musím zkritizovat naprosto příšerně odfláknutou výpravu. Ty kulisy byly vážně děsné. ()

Galerie (42)

Zajímavosti (7)

  • Mansfield Park je volně založený na stejnojmenném románu od Jane Austen z roku 1814. „Mansfield Park“ byl nejúspěšnějším románem Jane Austen za jejího života, vydělal jí více než 300 liber. (Zetwenka)
  • Film se od románu Jane Austen – „Mansfield Park“ liší několika způsoby. Film mění některé ústřední postavy, eliminuje několik dalších a reorganizuje určité události. Výsledkem je film, který si zachovává jádro vývoje postav a událostí románu, ale jinými způsoby zdůrazňuje jeho témata a myšlenky odlišně. Děj mění morální poselství románu, díky čemuž je příběh spíše kritikou otroctví než konzervativní kritikou, jak tomu někteří kritici rozumějí. Zatímco v románu jsou pasivita a morální postoj Fanny představovány jako ctnosti, tyto aspekty její postavy se ve filmu mění. (Zetwenka)

Reklama

Reklama