BoJack Horseman

V devadesátkách býval hvězdou populárního sitcomu, teď je z něj vyhořelá, sebenenávistná troska, která se ve snaze vyplnit díru v duši utápí v chlastu a skáče z jedné postele do druhé. Jo, a navíc je to kůň. Na aminovanou komedii s mluvícími zvířaty je to záležitost překvapivě vážná, ona dramatická linka nicméně funguje nečekaně výborně. Ta podobnost s Californication či Mad Meny je nepřehlédnutelná, rozdíl je ovšem v tom, že BoJack je mi asi tak milionkrát sympatičtější než Hank Moody a Don Draper dohromady. Všechny hlavní postavy jsou potom, když ne vyloženě narušené, pořád aspoň životné, s vlastní uvěřitelnou krizí a skutečným vývojem (Princess Carolyn FTW), což je víc, než se dá říct o většině animáků, a do jisté míry v podstatě i hraných seriálů. Vynikající dabing musí potěšit každého seriálového fandu (neb "regulaři" promlouvají hlasy Goba z Arrestedu, Annie z Community či Jesseho Pinkmana z Breaking Bad, o hostovačkách typu Lisy Kudrow nemluvě!), a ač linky ústřední pětky brnkají spíš na vážnější struny, barvitá sorta vedlejšáků se pravidelně stará o dostatečnou dávku humoru (tady zase vede Vincent Adultman + všechny ty zvířecí joky). Dolů mi BoJacka táhne v podstatě jenom příležitostný sitcomový střih (prostřihy s vtipy ve stylu řekněme Family Guye, nějak mi to sem zkrátka nepasuje) a pár slabších chvilek, od třetí série dál se jedná o stabilní pětihvězdu, musím tedy zvýšit. P.S. Skvělá otvíračka, nejenom co se hudebního podkresu týče, ale i obměny "obrazů." (28.08.2017)

Bojack Horseman je seriál, který mě zaujal svou originální kombinací humoru a dramatu. Líbí se mi, jak seriál ukazuje různé aspekty lidské a zvířecí psychiky a společnosti. Postavy jsou zajímavé, rozmanité a uvěřitelné. Seriál je také vizuálně poutavý a plný narážek a odkazů na popkulturu. Bojack Horseman je seriál, který stojí za shlédnutí. (07.05.2023)

Břitká satira holywoodské smetánky plná drog a alkoholu, která je ale ovšem také překvapivě vyzrálá, citlivá a místy i nečekaně depresivní. Tak takto nějak bych popsal tento animovaný seriál z dílen Netlfixu BoJack Horseman, jež nám představuje hvězdu jednoho sitcomu devadesátých let, jeho přátele a další postavičky ze seriálové, potažmo filmové branže. Seriál rovněž zaujme i přirozeným vývojem téměř všech charakterů, které se navíc vracejí k činům a rozhodnutím z dřívějších sérií. Vznikne zde tedy celistvá příběhová mozaika, od níž se díky vtahujícímu scénáři nebudete moci odtrhnout. Rovněž stojí za zmínku fakt, že díky užití zvířat a jejich smísení s lidmi zde dochází k naprosto absurdním, chytře vypointovaným situacím s pořádnou špetkou černého humoru, u nichž se budete lámat smíchy a zároveň nevěřícně kroutit hlavou. Podstatnou částí tohoto všeho je i dabing, jež propůjčuje postavám koňskou (haha) dávku charismatu a emocí, z nichž markantně vyčnívají Will Arnett a Aaron Paul (Todd!). Tohle se zkrátka moc povedlo, pročež byste tomuto osvěžujícímu seriálovému počinu rozhodně měli dát šanci. Výborná práce! (Netflix) „BoJack Horseman! What is this, a crossover episode?“ (30.03.2020)

Velmi mnoho dobře napsaných a asi i chytrých dialogů často odsouvá humor na druhou kolej, protože seriál staví především na příběhu, kde jednotlivé díly a série na sebe navazují, řeší různé životní trable, které se točí kolem alkoholu, drog, vztahů, nebo práce. Obsah téměř každé epizody je poměrně velký a s ním zároveň i tempo. Není to tedy moc odpočinkové a spíše je potřeba se soustředit. Výjimečně se experimentuje a v celé epizodě prakticky nepadne ani slovo, nebo naopak jedna postava má proslov na celých 25 minut. Zásadní problém je, že to není příliš zábava, i když má seriál především co se týče postav hodně co nabídnout. Výjimkou je nejvtipnější 4. série. Vysoké hodnocení je relevantní spíše pro náročného diváka, který se u toho nepotřebuje nějak výrazně smát a stačí mu zkoumat jednotlivé myšlenkové pochody, charaktery postav, nebo narážky na různé celebrity. (29.08.2022)

V té obrovské produkci seriálů (jenom co jich je z dílny Netflixu...) je vážně těžké prorazit, ale BoJack Horsemanovi se to svojí kreativností až bizarností, ale zároveň koukatelností a plejádou chytlavých postav, kterým zvířecí podoba dává punc tradiční satiry (satyr je taky člověk s kozlí hlavou, to je skoro jako kůň...), povedlo. Zároveň nás trochu vrací do dětství, kdy jsme se dívali na zvířátkové kreslené seriály. Ovšem tahle zvířátka chlastají, berou drogy, řeší disfunkční vztahy, traumata, existenciální otázky, nudu v hollywoodském pozlátku, jdou si kariéristicky po krku atp. Narážky na politiku jsou jemné, ale chytlavé. Hlavní hrdina je totální p**us, ale další postavy jako Princess Carolyn, Todda Chaveze, Hollyhock nebo dobráka Mr. Peanutbuttera si lze oblíbit. V polovině čtvrté série se mi zdálo, že trochu ztrácí dech, ale na konci mě dějovými zvraty opět natěšil na pátou. (19.08.2018)