Zjizvená tvář

Precizní reflexe reality organizovaného zločinu dvacátých let. Jde o řadu autentických situací spjatých s životem Al Caponeho (masakr na svatého Valentýna, první použití Thomsonů, války gangů – zabití „květináře“ atp.) s mnoha faktickými detaily. Celé je to skvěle zakomponováno do života ústřední postavy Tonyho, který jakožto zrcadlo Caponeho buduje své impérium na základě násilí, prohibice a nezákonných aktivit. Film ve variantě, v jaké byl puštěn do kin, kritizuje tehdejší společenský stav a dává za ideál příkladnou policejní práci, jež vede až k zabití Tonyho. Na svou dobu je násilí zobrazováno otevřeně jakožto nástroj moci. (16.03.2009)

Zjizvená tvář z roku 1932 je předobrazem pozdějšího slavného stejnojmenného De Palmova filmu s nepřekonatelným Al Pacinem ve své životní roli. Tato původní verze taky nebyla špatná, docela jsem koukal kolik si toho De Palma pro svůj pozdější film odtud vzal (kromě jména Tony, nápisu World is Yours, také Tonyho nenávist vůči milencům jeho sestry anebo jeho lásku k ženě svého šéfa), ale na druhou stranu mě děj filmu příliš nebavil (zároveň ale ani nenudil), dost jsem se ztrácel, měl jsem trochu problém porozumět americké angličtině (což se mi snad ještě u žádného filmu z 30. let nestalo) a kromě několika hlavních postav jsem se moc neorientoval v tom, kdo je kdo a asi jsem příliš moc a zbytečně srovnával s pozdějším remakem. Snimek sám o sobě byl ale dobře natočen. Docela mě ve filmu bavily přestřelky (střelba z samopalů tvoří velkou většinu snímku), pěkné bylo ztvárnění masakru na den Svatého Valentýna a závěrečná scéna. Hned zezačátku mě pobavilo upozornění, že všechny události jsou podle pravdy a dotaz na vládu, co s tím hodlá dělat. (31.01.2009)

Jedinou slabinou tohoto filmu je absence hudby. A hudba byla právě tím, co tak kouzelně vykreslilo atmosféru filmů jako Kmotr nebo Tenkrát v Americe. Tento film však má jinou stránku, kterou předčí oba filmy, a to je naprosto reálně vykreslená situace. Tvůrci novodobých filmů o událostech oné doby se snaží podat celou věc spíše poeticky. Cílem toho filmu však bylo poukázání na hrozné události, které se denně odehrávaly v ulicích tehdejších měst. A to se jim povedlo vynikajícím způsobem. 9/10 (07.03.2008)

Tato klasika, která může bez problémů bavit i dnešního diváka, má stejně jako Scarface De Palmy z 1983 jeden problém - nesympatická hlavní postava. Zatímco ale novější opus na 170ti minutách celkem výstižně rozebere Montanův charakter a jeho další činy nás příliš nepřekvapí, tak tady sledujeme Paula 'Opici' Muniho, který celkem nepochopitelně střílí své nejbližší. Propracovanější závěr a tedy pár minut navíc by jen prospělo, ale komerční trhák v třicátých si přece jenom tu délku musel hlídat více než dnes. :) (07.02.2010)

Kdo by se nechtěl mít dobře a být v balíku? Jsou lidé, kterým nevadí dosáhnout toho díky organizovanému zločinu aneb jak jeden mladík ke štěstí přišel jako jeden z předních členů gangu. V zásadě se jedná o zajímavou a napínavou mafiánskou jednohubku, která dokáže zaujmout dokonce natolik, že jsem fandil hlavnímu hrdinovi, byť je to vlastně jen obyčejný zločinec, který ztělesňuje všechny špatné lidské vlastnosti. Což znamená, že tento film byl zřejmě natočen dobře, a to je na tom to fascinující. Za mě osobně se jednalo o zajímavou žánrovku, místy skvěle odlehčenou a plnou zajímavých postaviček. Zde se určitě jedná o jeden z těch více zapamatovatelných filmů. [Noir Film Festival 2019] (24.02.2020)