Ohnivý oceán

Muž se srdcem kovboje a padesáti utajovanými procenty indiánských genů, který své srdce pohřbil u Wounded Knee, se vydává v pozici outsidera na životní závod a při té příležitosti uzdravit svou duši a zlomit u té příležitosti pár srdcí. Že tohle byla sbírka klišé už v časech Káji Maye? Jasná věc, ale jedno je jisté: pokud mi Joe Johnston učiní nabídku ve znění "madam, přijďte se ke mně někdy podívat na mou úžasnou sbírku klišé," tak se za ním poženu rychlostí, jaké ani strakatý Hidalgo nebude schopný konkurovat a že je to koník šikovný a hbitý. A příběh okouzlující jako v dobách, kdy byl Kara ben Nemsí mého srdce šampión, a Viggo, který Karu bez obtíží nahradil. Sice je s tou svou árijskou vizáží pro roli syna lakotské matky volbou vzhledově poněkud podivnou, ale vem to Manitou, v každém jiném ohledu je volbou skvělou a potvrdil mi, že v sedle i mimo něj zatraceně umí. (05.05.2011)

Oddechový film o muži a jeho koni, kteří se snaží porazit obrovskou poušt. Ano asi jste to už někde viděli a určitě si ten film umíte perfektně představit, ale vy se na něj stejně podíváte, protože tam hraje Viggo "Aragorn" Mortensen a dva velikání, kteří již dosluhují a to Omar Sharif a Malcolm McDowell. Neočekávajte víc než oddechový film, který vás ve dne potěší a v noci uspí. (07.06.2006)

Ohnivý oceán chce byť veľmi vážny a veľkolepý. Zobrazuje utrpenia amerických indiánov a arabských otrokov, ale keby bol braný s väčšou ľahkosťou, aj výsledok by bol o niečo lepší. Omar aj Viggo hrajú fajn, ale ženská časť nie je až taká okúzlujúca. Efektná kamera dodáva filmu šmrnc a akčné scény podobne. Vo výsledku je Ohnivý oceán len obyčajná suchá jednohubka. (19.07.2008)

Toto som v telke nikdy nebol schopný dopozerať, alebo som si vždy na chvilu odskočil, prípadne pozeral od pólky. Asi by som to nemal hodnotiť, ale keď tie časti, čo som postupne videl, spojím, tak som to vlastne videl celé. No a nič moc......Ešteže Mortensena odchytil Cronenberg, inak by už bol v péčku. (28.09.2009)

Kdysi jsem četl knihu, ve které se hrdina Západu dostává do Orientu a musí zde nějakým způsobem žít a přežít. Ten román se jmenoval Supové Mexika (Satan a Jidáš) a byla to jedna z mých nejoblíbenějších mayovek. Na ni jsem si vzpomněl při sledování filmu. Zajímavá je paralela s Indiány a Beduíny, srovnávání dobrých koní a jedinečných jezdců, kamera a exteriéry. I když hodnocení na plných osmdesát není, také bych si snímek nedovolil označit jako "patetický"... (24.01.2005)