Režie:
Dušan KleinKamera:
Peter BeňaHudba:
Emil ViklickýHrají:
Lucie Vondráčková, Vladimír Dlouhý, Ilona Svobodová, Vladimír Škultéty, Ondřej Pavelka, Taťjana Medvecká, Blanka Bohdanová, Milena Steinmasslová, Oldřich Vlach, Michaela Maurerová, Oldřich Velen (více)Obsahy(1)
V románu Ta třetí jde o niterné drama Jiřího Mánka, čtyřicetiletého pokladního v Živnostenské bance, který má umělecké nadání, vlohy hudební i malířské. Po zkušenostech z bojišť první světové války si zvolil zaměstnání, které ho velmi dobře zajišťuje existenčně, ale neuspokojuje ho v jeho ambicích. Žije osaměle s matkou, dobře si rozumí s bratrem Teodorem, s kterým ho spojuje láska k hudbě. Vzruch do Jiřího života vnese náhodné seznámení s mladou atraktivní dívkou Adélou, se kterou si, aspoň v počátku, připadá uvolněný a jakoby omládlý. Adéla je otevřená a přímá, až někdy netaktní a provokativní. Její vyzývavost a Jiřího přecitlivělost jsou stále silnějším zdrojem konfliktů, které vrcholí ve chvíli, kdy se Adélina bezděčná koketérie stává příčinou pokusu o sebevraždu Jiřího synovce. Problematický vztah s Adélou se ještě zkomplikuje, když do Jiřího života vstoupí bývalá kamarádka z dětství Milena. Jiří bezvýchodnost nedokáže vyřešit jinak než únikem ze života. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (44)
No stále pořád nechápu co mě vedlo k tomu pustit si takovou hloupost. Asi obsazení Vladimírem Dlouhým...těžko říct. Abych se v tom vyznala zrekapituluji si milostný trojúhelník: takže bloncka zblbne v obchodě s gramofonovými deskami postaršího štramáka pak spolu sedí na kávičce a za nedlouho se chtějí vzít....jenže jemu furt nesedí, že se s ním nechce vyspat a jak se směje s jinými muži nebo její smysl pro humor. Tak si jede bloncka do hor s kamarády a štramák se nudí tak si nabrnkne kámošku z dětství, které namluví, že se s blonckou rozešel a ze svatby sešlo a že pořád myslí na ni. Mezitím se vrátí bloncka, která zjistila, že ji štramák "podvádí" s jeho vrstevnicí z dětství a tak na něho vymyslí habaďůru a asi s ním stráví své "poprvé"....No a aby toho nebylo málo on si zase usmyslí, že zahodit šanci, aby byl za největšího kance mezi kamarády a aby se na stará kolena tak nenudil, že se tedy vrátí k bloncce. Jenže ta ho už nechce a pak ho nechce ani vrstevnice. Smutný to osud starého mládence a tak se picne. Konečný záběr na sladký úsměv a srostlé obočí Lucie Vondráčkové - jak inspirující. Nebýt Vladimíra Dlouhého(budiž mu země lehká)byl by to odpádek jak vyšitý. ()
(4x) Dokonalá televizní záležitost, s výborně vystavěnou atmosférou, skvěle zahraná, s postavami sošně vytesanými. Obávám se, že po tomhle skvostném zážitku skoupím celého Havlíčka a nikdy nebudu mít odvahu poměřit se starší adaptací, která je už od pohledu cele pomýlená. "I Can't Give You Anything But Love..." ()
Doufám, že tento film bude jednou doceněn, protože si myslím, že patří k tomu nejlepšímu, co bylo v televizi po revoluci natočeno. Potěší hlavně pro český film vzácná vyrovnanost hereckých výkonů. Snad jen Vladimír Škultéty a v první třetině ani Lucie Vondráčková nejsou úplně uvěřitelní, zato zde exceluje( neznamená předvádí se) Vladimír Dlouhý. ()
Období první republiky mám rád a Lucku Vondráčkovou jako herečku snesu, obzvlášť zde v roli lolitky, která pořádně (a vlastně osudně) otřese životem chudákovi Dlouhému. Zatím jsem neměl možnost srovnávat s originálem z roku 1968 s Idou Rapaičovou v hlavní roli, ale i tak mi Ta třetí příjde (a to i přes krajně otravnou Ilonu Svobodovou) na televizní měřítka jako vysoký nadprůměr. ()
Navenek nenápadná televizní retroinscenace, která přesně zachytila a převedla svou literární předlohu do digitální podoby (připomíná značně SATURNINA nebo Škvoreckého adaptace). Kultivovaný naturalismus, který byl vůdčí metodou Jaroslava Havlíčka, v Kleinově režii zůstává zachován; Vondráčkové Adéla osciluje mezi dívčím věkem a rodícím se vampýrem, až nečekaně velkou vnitřní nerovnováhu v sobě skrývá Dlouhého legionář. Ostatní postavy jsou více načrtnuty než vykresleny snad s výjimkou Mileny Ilony Svobodové, jejíž kultivovaný herecký projev se má oč opřít. V kontextu devadesátých let se jedná o nadprůměrné a zdařilé dílo, které se dokázalo vyrovnat důstojně i s postižením prvorepublikové atmosféry, v níž se náš tragický příběh odehrál. ()
Reklama