Morgiana

Tradičně skvělá Iva Janžurová je tentokrát teprve fascinující. S dvojrolí odlišných sester hodné a zlé si dokázala vynikajcím způsobem pohrát a obě je skvěle odlišit. Samozřejmě  ji k tomu pomáhají i velmi dobré masky, ale ona je dokázala oddělit i hlasově. Jinak prakticky hned úvodní sekvence nad hrobem s varhanní hudbou mě dostala do správné mrazivé nálady a napětí. Juraj Herz prostě strašidelnou atmosféru udělat uměl a chválit ho za to by bylo nošení dřiví do lesa. Já tedy na oplátku horrory až tak nemusím. Avšak musím říct, že tentokrát šlo o inteligentní horrový kousek a ta mrazivá Herzovská atmosféra mi sedla více než v případě třeba Panny a netvora, která mi příjde nevhodně zařazována do pohádkového žánru a dokonce se často nemístně  objevuje v  programu mezi standardními pohádky o Vánocích. Zatímco tohle je poctivá žánrovka s jasně srozumitelným příběhem avšak řadou artových odboček, kdy jsem si možná chvíli potřeboval zvyknout na určité extravagantní a útržkovité podání. Ale pak  se mi třeba konkrétně motiv a atmosféra halucinací zdál velmi zajímavý. Ony všechny ty motivy nejdou ani na první dobrou pobrat. Takže tím si možná říkám, že až zase najdu  odvahu (za pár dlouhých let.:D) mohl bych se na Morgianu podívat znovu. A už teď jsem zase o něco lépe připraven na Herzovo vrcholné dílo Spalovače mrtvol. (07.06.2021)

Obsazení jedinečné Ivy Janžurové do obou rolí protikladných sester považuji za jeden z nejlepších nápadů českého filmu. Proč jedna má všechny nápadníky a druhá žádného, když jsou stejné? Protože se lépe chová? Lépe splňuje ideál čisté blondýny? A proč je divákovi vlastně sympatičtější ta druhá, ta zlá? Chytrý film, u kterého se můžete bavit v detailech („Ten průvan mě jednou zabije.“) a psát eseje na téma, proč se jmenuje podle kočky. Na rozdíl od některých zde hodnotících se mi velmi líbil i „zrychlený“ konec. Hodinu a půl sledujeme příběh rozvíjející se v klidném tempu, a náhle je asi během tří vteřin řečeno všechno. Bum průvan, bum kočka, bum mrtvá sestra, živá sestra, bum alkohol! Konec! Jaký to krásný šok! (23.11.2021)

Nádherná vizuálna stránka (hlavne kostýmy a interiér/exteriér) spolu s perfektnou hudbou a výbornou I. Janžurovou robia v rámci československej produkcie z tohto filmu jedinečnú záležitosť. V čom snímok málinko stráca je príbeh samotný. Ten ma neudržal v napätí a atmosferickom opojení po celý čas, miestami mi dovolil trocha vydýchnuť. Ale aj tak ide o fantastickú vec! 85/100 (24.06.2016)

Juraj Herz ukazuje, že horor zvládal skutečně dobře a že je naprosto jedno, jaké si zvolí prostředí, hlavně, když má k dispozici skvělé herce. On už dokáže vygradovat atmosféru a okořenit příběh tak, aby vás bavil celou dobu. Tohle je ale jednoznačně představení Ivy Janžurové, která filmu vévodí a dokáže vás okouzlit, stejně jako zhnusit v podstatě v jednom okamžiku. (30.12.2014)

Herz se bohužel pokusil převést Grinův temný, ale od hlavy k patě romantický příběh (a sestry - dvojčata navenek, ale uvnitř protipóly, patří do základní výbavy romantismu, nehledě na konec příběhu) do podoby antické tragédie, a výsledek je dosti sporný. Divadelní herectví Ivy Janžurové jde proti expresionistické stylizaci filmu - herečka se snaží sestrám dodat věrohodnost, ale režisér se o postavy moc nezajímá, protože pro něj jsou důležité kostýmy a atmosféra. Jenže zvukové efekty velice připomínají Arabelu či Rumburaka, kam taky patří, zatímco zde nevyvolávají hrůzu či alespoň úzkost, ale spíše únavu a rozmrzelost,a hlavně ničí samotný příběh. A fascinace kostýmy pak celý příběh posouvá do zvláštní snové roviny, ve které divák ztrácí kontakt s postavami. (14.04.2010)