Ta třetí

Druhá adaptace stejnojmenní Havlíčkovy prózy, kterou Jaroslav Balík v první filmové verzi z roku 1968 zasadil do současnosti, si ponechává původní dobové reálie 20. let. Co mají oba verze společného, jsou skvělí herci. Vladimír Dlouhý znamenal sázku na jistotu, pozitivním dojmem působily i Ilona Svobodová nebo v roli matky Blanka Bohdanová (v první adaptaci si zahrála jednu ze dvou milenek). Ale především velice překvapila jednaadvacetiletá Lucie Vondráčková v typu role či filmu, jaký si snad už nikdy později nezopakovala a nezopakuje (a že byla jak kouzelná, tak hodně přesvědčivá). Pokud jde o hudební složku, stařičký swing mi zde k příběhu sedl lépe, než psychedelický rock ze zlatých šedesátých u Balíka. Přesto mne tento příběh o muži, který zamilovaně váhá mezi mladou slečnou a starou kamarádkou z dětství, a ze své neschopností dát přednost jenom jedné se nakonec zastřelí, nijak výrazně neoslovil ani teď v tomto odlišném podání. Celkově za mne opět lepší průměr. 60% (Filmová výzva: Padme_Anakin) (14.08.2019)

No stále pořád nechápu co mě vedlo k tomu pustit si takovou hloupost. Asi obsazení Vladimírem Dlouhým...těžko říct. Abych se v tom vyznala zrekapituluji si milostný trojúhelník: takže bloncka zblbne v obchodě s gramofonovými deskami postaršího štramáka pak spolu sedí na kávičce a za nedlouho se chtějí vzít....jenže jemu furt nesedí, že se s ním nechce vyspat a jak se směje s jinými muži nebo její smysl pro humor. Tak si jede bloncka do hor s kamarády a štramák se nudí tak si nabrnkne kámošku z dětství, které namluví, že se s blonckou rozešel a ze svatby sešlo a že pořád myslí na ni. Mezitím se vrátí bloncka, která zjistila, že ji štramák "podvádí" s jeho vrstevnicí z dětství a tak na něho vymyslí habaďůru a asi s ním stráví své "poprvé"....No a aby toho nebylo málo on si zase usmyslí, že zahodit šanci, aby byl za největšího kance mezi kamarády a aby se na stará kolena tak nenudil, že se tedy vrátí k bloncce. Jenže ta ho už nechce a pak ho nechce ani vrstevnice. Smutný to osud starého mládence a tak se picne. Konečný záběr na sladký úsměv a srostlé obočí Lucie Vondráčkové - jak inspirující. Nebýt Vladimíra Dlouhého(budiž mu země lehká)byl by to odpádek jak vyšitý. (25.12.2012)

Navenek nenápadná televizní retroinscenace, která přesně zachytila a převedla svou literární předlohu do digitální podoby (připomíná značně SATURNINA nebo Škvoreckého adaptace). Kultivovaný naturalismus, který byl vůdčí metodou Jaroslava Havlíčka, v Kleinově režii zůstává zachován; Vondráčkové Adéla osciluje mezi dívčím věkem a rodícím se vampýrem, až nečekaně velkou vnitřní nerovnováhu v sobě skrývá Dlouhého legionář. Ostatní postavy jsou více načrtnuty než vykresleny snad s výjimkou Mileny Ilony Svobodové, jejíž kultivovaný herecký projev se má oč opřít. V kontextu devadesátých let se jedná o nadprůměrné a zdařilé dílo, které se dokázalo vyrovnat důstojně i s postižením prvorepublikové atmosféry, v níž se náš tragický příběh odehrál. (15.06.2008)

90%. Psychologické drama "Ta třetí" disponuje skutečnou atmosférou. Výborně zahrané, ústřední herecká dvojice je skvělá. Filmům Dušana Kleina se snažím vyhýbat, ale za adaptaci Havlíčkovy novely se stydět nemusí. Není jistě bez zajímavosti, že Blanka Bohdanová, tady v roli Jiřího matky, si v předchozím filmu Jaroslava Balíka z roku 1968 zahrála "tu druhou". (06.07.2010)

Období první republiky mám rád a Lucku Vondráčkovou jako herečku snesu, obzvlášť zde v roli lolitky, která pořádně (a vlastně osudně) otřese životem chudákovi Dlouhému. Zatím jsem neměl možnost srovnávat s originálem z roku 1968 s Idou Rapaičovou v hlavní roli, ale i tak mi Ta třetí příjde (a to i přes krajně otravnou Ilonu Svobodovou) na televizní měřítka jako vysoký nadprůměr. (03.10.2011)