Pelíšky

Parádní komedie a zároveň výborné drama. Celý film se bavím naprosto skvěle a na konci mě přepadne taková depka, že se mi z toho chce až brečet. Prostě neskutečný, co to tenkrát pro lidi muselo být. Ještě že jsem se narodil až 20 let poté. Ten konec je vážně krutě realistický. Jinak je to ale opravdu parádní zábava se skvělými hláškami a dobrými herci. 90% (29.12.2009)

Je zvláštní hodnotit něco takového, jako Pelíšky. Jan Hřebejk je opravdu šikovný a talentovaný režisér, jelikož u tohoto filmu se talent režiséra pozná. Hřebejk si do filmu vybral výborné herecké obsazení: Miroslav Donutil, Simona Stašová, Eva Holubová nebo především Jiří Kodet v roli pedanta a protestanta Krause, který si svého Českého lva za tuto roli zasloužil. Výborné výkony zde podávají také dětští herci Kristýna Fruit Nováková nebo Michal Beran. A jako fackovací panák tu skvěle funguje Jaroslav Dušek. S Pelíšky mám ale jeden problém. Přijde mi, že nemají děj. V tom filmu se sice něco děje, o něco jde, ale nemá děj. Jedná se spíše o sled historek nebo spíše záznam toho jak se u nás kdysi v té slavné době naších dějin žilo. Ono ani tak nejde o postavy, spíše opravdu o tu dobu. Jestli ale něco Hřebejkovi jde, jsou to emoce. Smrt Krausové v podání Emílie Vašáryové opravdu dojme, tak, jak by měl. Ale například zde funguje i humor a vzniklo tak dnes již spoustu kultovních komediálních scén, které dnes cituje nejeden člověk. Film může podle mého fungovat především spíše pro ty, kteří v této době žili. Vzpomenou si na své mládí, na své dospívání, na svůj život a těm, kteří se stali svědky vpádu Varšavských vojsk, tak těm jistě opět naskočí husina. Jedná o dobrý film, který se po zásluze dočkal úcty. Ale přece jenom ten kultovní status pořád nechápu. (04.01.2018)

Jeden z klenotů české kinematografie, který skvěle reflektuje dobu i mentalitu a obsahuje velké množství scén, které sice na první pohled vypadají jako nezávazná konverzační sranda, v kontextu událostí ale získávají na síle. Škoda jen, že neustálým omíláním se omílají i hrany tohoto snímku a jeho jedinečnost dostává na frak. měl by číhat v ústraní a vždy ve správnou chvíli vystrčit růžky a zdrtit svojí sílou. Protože jako jeden z mála českých filmů má tu moc. (08.10.2010)

Když jsem to skoro před dvaceti lety viděl poprvé, tak nějak povinně se mi to "děsně líbilo". Když jsem to skoro před patnácti lety viděl asi po třistatřiatřicáté, uvědomil jsem si, že mě to vlastně vůbec nebaví (málem jsem napsal něco jiného, ale já dnes nemluvím sprostě, to kvůli Ježíškovi). Od té doby jsem to neviděl ani jednou a vůbec mi to nechybí. (11.11.2018)

Tenhle film mám rád, byť rozhodně není Hřebejkovým nejlepším. Jenže narozdíl do nesourodého a mělkého "Pupenda" se jedná v nejlepším slova smyslu o rodinnou komedii, která pohladí laskavou vypravěčskou nostalgií po duši a přitom skutečně něco řekne o době a těch, kteří ji prožívali. Krom humorné stránky má skoro každá hlavní postava určitou porci vnitřní tragiky, takže nedochází k vzniku roztomilých mluvících komediálních archetypů, jako je tomu v "Pupendu". Pan režisér zkrátka natočil snímek, který obstojí jako zábava i jako výpoveď. Jedna hvezdička spadla z nebes po uvedení fenomenálního "Musíme si pomáhat", ale i tak se "Pelíšky" řadí na čelní místa galerie slávy českého filmu jako doposud nejlepší adaptace Šabachovy předlohy. (22.03.2004)