Náš dědek Josef
Komedie / Historický
Československo, 1976, 105 min
Režie:
Antonín KachlíkHrají:
Bohuš Záhorský, František Filipovský, Miroslav Homola, Otomar Korbelář, Josef Kemr, Vladimír Hlavatý, Svatopluk Skopal, Jiřina Šejbalová, Oldřich Vykypěl, Vladimír Menšík, Arnošt Faltýnek, Antonín Ženčák, Rudolf Chromek, Marie Motlová, Ladislav Večeřa, Jiří Brož, Jiří Bruder, Jaromír Crha, Jana Ebertová, Miloš Kopecký, Oldřich Janovský, Rudolf Jurda, Vladimír Hrubý, Jana Robenková, Jarmila Lázničková, Jiří Lír, Petr Pospíšil, Ladislav Křiváček, Alena Růžičková, Helena Růžičková, Svatopluk Skládal, Míla Svoboda, Václav Švorc, Robert Vrchota, Stanislav Zindulka, Olga Hauková - Šteflová, Jan Cmíral st., Ladislav Gzela, Stanislav Fišer, Zdeněk Kampf, Miloslav Homola, Mojmír Heger, Karel Heřmánek, Zdena Kružíková, Jiří Jurka, Helena Hrazdilová, Pavel Rubeš, Maroš Kramár, Jan Kuželka, Zdeněk Steve Loveček - Lichtag, Petr Maláč, Jiří Olijnyk, Zbyšek Olšovský, Ivan Tříska, Jaroslav Toms, Zdeněk Ševčík, Edita Dindělová, Arna Mohelská, Zdeněk Blažek, Jiří Šašek, Lubomír Bryg, Dagmar Hachová, Helena Kružíková, Otakar Moučka, Vladimír Brabec, Jan Heger - Kučera, Milan Jedlička, Miroslav Knoz, Eduard Pavlíček, Jaroslav Šanda, Eva Foustková, Milena Kaplická, Marie Landová, Věra Petáková, František Kubíček, Miroslav Mokošín, Josef A. Stehlík, Jaroslav Klenot, Jindřich Sejk, Lumír Peňáz, Jaroslav Synák, Renáta Fröhlichová, Daniela Pokorná, Josef Maršík, Václav Hladík, Vojtěch Kheck, Bohumil Koška, Bohuslav Kupšovský, Ota Robek, Ferdinand Šnajberk, Miloslav Chmelař, Vladimír Linka, Pavel Robin, Lubomír Krystlík, Rudolf Pešek, Karel Vítek st., Jiří Sládek, Karel Smrž, Jaroslav Tomsa, Jindra Kvardová, Adolf KohuthObsah
-
Příběh filmu NÁŠ DĚDEK JOSEF je situován do moravské vsi vinařského kraje počátku 50.let, vrací se však i do starších životních období hlavního hrdiny. DĚDEK JOSEF si přes své vysoké stáří zachovává svéráznou životní filozofii a osobitý humor, který mu vždy pomáhal překonat obtížné chvíle jeho života a spolu s ostatním, staříky ve vsi nezůstává stranou žádných událostí, kterými obec žije. Dějovou osu filmu tvoří devět na sebe navazujících příběhů, které zahrnují všechny roční období, folklórní ráz i poetickou tvář jižní Moravy. (oficiální text distributora)
Příběh filmu NÁŠ DĚDEK JOSEF je situován do moravské vsi vinařského kraje počátku 50.let, vrací se však i do starších životních období hlavního hrdiny. DĚDEK JOSEF si přes své vysoké stáří zachovává svéráznou životní filozofii a osobitý humor, který mu vždy pomáhal překonat obtížné chvíle jeho života a spolu s ostatním, staříky ve vsi nezůstává stranou žádných událostí, kterými obec žije. Dějovou osu filmu tvoří devět na sebe navazujících příběhů, které zahrnují všechny roční období, folklórní ráz i poetickou tvář jižní Moravy. Komentáře uživatelů k filmu (32)
-
golfista
Bohuš Záhorský v roli starého zkušeného vinaře pomáhá vnukovi (Svatopluk Skopal) se zařazením mezi vinařské mazáky na moravské vesnici. Nezapomenutelná příprava starého moraváka na výpověď u soudu - "Bels tam ? - Bel ! - Bels ožralé? - Bel ! - Pamatoješ si něco ? - Nepamatojo !" :-)(20.3.2003)
-
Tosim
Zbytečně buranské komedie rád nemám. A ty české? Obzvlášť ne :-( Prototalitní neumělec Kachlík stvořil dílo, uměle implantující venkovskou pravdu na pozadí vyčpělého rodinného dramatu, "kolchozo" a padesátých let. Musela to být tehdy na vesnici děsná sranda, fakt. Brrr...(19.4.2003)
-
Radek99
Kdyby se tenhle film z poválečného Slovácka oprostil od toho ideového nánosu a nesloužil tak zjevně dobové propagandě, patřil by nejspíš do zlaté pokladnice československé kinematografie. Prorežimní režisér Antonín Kachlík ale byl systémem pověřený umělec specializující se na filmové přepisování historie. Ano, kolektivizace byla pro náš venkov to nejlepší a Antonín Kachlík o tom musí nenásilně přesvědčit i diváky...stylizovanou komedií z padesátých let! Poměřme s Jasného Všemi dobrými rodáky třeba. Není náhoda, že právě v roce 1976, kdy většina režisérů tzv. Československé nové vlny nesměla točit, vznikl tenhle pěkný a veselý normalizovaný film.(4.12.2010)
-
WANDRWALL
Smutný film o stárnutí, viděl jsem jako dítě, které holdovalo filmům prakticky od narození, přesněji - příběhu, podstatou vypravování každého příběhu je mluvené slov, i když pokud se komunikace týče, tak se spíše správně píše, že je to v komunikaci mezi lidmi jen 20%...Kdo chápe, ten chápe, kdo ne, tomu říkám - opakovat to už nebudu, to bychom se nikam dál nedostali, a nyní už na žerty a blbce nemám náladu!(28.9.2010)
-
Kimon
Film o kraji vína, lidovosti, zvycích, skromnosti i furiantství obyvatel laskavé Jižní Moravy. O to víc milý, že se hlavní role ujal vynikající herec Bohoušek Záhorský spolu s ostatními známými hereckými osobnostmi v neposlední řadě s Jiřinou Šejbalovou, Josefem Kemrem, Františkem Filipovským a dalšími. Na kvalitě snímku značně ubírá skutečnost, že autoři scénáře a dialogů neprostudovali pečlivě slovácké nářečí a dosti hrubým způsobem vložili do úst tomu našemu moravskému dědkovi nářečí z oblasti Olomouce, což jak jistě každý ví, už není Moravské Slovácko. A k vínu patří slovácké nářečí jako ke špeku chleba. Když vyřkne starý zkušený moravský vinař ""Bels tam ? Bel. Bels vožralé ? Bel. ", to pak pravého moraváka od bečky vína srdce zabolí, ...... škoda, tento filmový počin měl na mnohem víc. O to víc mě to jako rodáka z Jižní Moravy mrzí. No, ... ludé umřů, ale víno bude furt. Tož, ... na zdraví.(20.10.2007)
-
Mariin
Komunista Kachlík, komunista Záhorský, pražsky pokřivený (přesněji řečeno idiotský) pohled na moravský venkov. Dobrý komentář fragre.(4.7.2010)
-
Phobia
Upřímně, mohla bych pominout tu bolševickou agitku a dát tři prdičky, jakkoliv mi prostředí vinařů není kdovíjak blízké. Ale ono je v tom víc věcí, co mi škubaly ochlupením a srážely celkový dojem. Tak třeba to nářečí - neznělo to vůbec přirozeně, prostě jako když pepíci snaživě recitují hantec. A pak mě urputně sra... kálela ta zdlouhavá pasáž o honu, kterou si Kachlík zřejmě leštil svůj myslivecký bambus. Já na téhle papalášské zábavě, spočívající v ožrání se a následné střelbě do zvířat, nevidím nic ušlechtilého. Jeden jediný ze zhruba tuctu myslivců, na které se mi v životě podařilo natrefit ksicht 2 ksicht, se projevil jako člověk se zdravým rozumem a láskou ke zvířatům, ne jako krvechtivý pytlák. Film není skvostem československé kinematografie, spíše obstojným průměrem s několika lepšími momenty. 49%(6.12.2010)
-
Gary
"Bels tam ? Bel. Bels vožralé ? Bel. " Lepší pro ty, co nečetli knížku.(4.4.2004)
-
Šandík
Antonín Kachlík je slušný řemeslník, kterému ovšem poněkud schází schopnost dramatické výstavby a filmový tvar cítí spíše lyricky. "Náš dědek Josef" mu z tohoto hlediska jako filmová látka nepochybně velmi vyhovoval a je to na něm znát. Jistě patří k tomu lepšímu, co kdy Kachlík zrežírovat. I tak je to ovšem docela bída, počínaje překrucováním historických fakt tak, aby nahrávaly soudruhům do karet, přes velmi nepřesvědčivou práci s moravským nářečím, které jistě dobře zní pražákovi, ale moravanům od Ivančic, Hodonína nebo Pavlova se musí otvírat kudla v kapse, až po obecné a zhola zbytečné zdůrazňování folklórních prvků. Morava, ať už jde o jakýkoli z jejich přirozených regionů, je oblast barvitá sama o sobě a rozhodně nepotřebuje ještě přibarvovat. Falešnost Kachlíkova snažení ostatně dokládá to, že vedle jihomoravských lokalit čele s Pavlovem, byly využity i lokality velmi vzdálené, konkrétně Pelhřimov a Jemniště, ačkoliv to rozhodně nebylo nutné a nebyl nejmenší důvod, nenatočit příslušné scény například v Mikulově. Sympatické je to, že "ideologičtí nepřátelé" v podobě nepoddajných sedláků, děkana a barona, nejsou ztvárněni úplně černobíle a také "kolektivizační linka" není ve filmu tak dominantní, jak by v letech jeho vzniku klidně mohla být. Obojí je překvapivě podáno značně civilně, i když tak jako tak v notně "přibarvené" verzi. "Dědek Josef" zkrátka není vyslovenou agitkou, k níž měl v mnoha směrech našlápnuto, ale na druhou stranu jej v žádném případě nelze brát ani jako film komunistickou ideologií nezatížený. Naopak, ideologie a překrucování je ve filmu až nepříjemně mnoho, ale mohlo to být i horší... Situaci zachraňují především skvělé herecké výkony a slušná kamera. Už kvůli tomu nemohu dát pouhé dvě hvězdičky, ty tři jsou ale hodně hubené... Celkový dojem: 55% Zajímavé komentáře: Radek99, Kimon, Phobia(22.11.2011)
-
Carlossss
Jenom je vážně škoda, že domnělí moraváci ze Slovácka mluví hanáckým nářečím..(4.9.2011)
-
ad
Fuj, přátelé, fuj, ostuda českého filmu... on tenfilm má dost jiných citovatelných míst, než přehnané békání - např. Stalina na ně! Nebo: Daj sa do družstva synó! ... Že by pokus o "socialiastickou odpověď na Všechny dobré rodáky"?(2.5.2007)
-
ddf76
Skvela komedie z jizni Moravy. Kdo neni odsud nepochopi :).(26.6.2005)
-
velkyvezir
Pohodový film na večer z poválečného Slovácka. Sice to hercům jazykově ujíždí, ať už jde o chyby v dialektu nebo nevěrohodný přízvuk, ale jako komedie je to lepší než leckteré pokusy o komedii v současnosti.(13.7.2007)
-
klúčik
Bol som na vojne v Rebešoviciach. Bolo to pri Brne a moc som si zamiloval tento kraj. Neviem ako to napísať , ale Morava je moja srdcovka. Tak aj preto mám rád tento film. Výborné herecké obsadenie......70%.(23.9.2010)
-
dr.fish
Souhlasím s tím, že nářečí ve filmu nesedí a místy bije do uší jak hrom. Chyba. Co se týče ideologie- dnes už myslím nemáme moc právo hodnotit co je a není agitka, kdo byl a nebyl komunista. Kdo z nás tu dobu opravdu zná? Nevěřili byste, ale v době, v které dědek Josef žil, bylo hodně lidí, kteří komunisty volili a podporovali je (viz poválečné volební výsledky). Byli mezi nimi i mnozí rodiče ohnivě kritizujících uživatelů!!! Dívat se dnešníma očima na tuhle dobu je značně zavádějící. Pro některé lidi byla tahle doba "kdy přišel stolař a dal jim penzi" lepší, než ta před válkou. Jde zde o film, který se dívá na kolektivizaci z úplně opačné strany než Jasného Rodáci, ale nemusí být proto agitkou nebo dokonce idiocií. Odhlédnuto od politiky je to příběh člověka popisujícího svět kolem sebe během svého dlouhého života. Nic víc, nic míň. Samozřejmě, že Rodáci to nejsou, ale ti jsou jenom jedni. Záhorský je člověk z lidu, proletář, ale taky moudrý děd, který hodně zažil, a ví co je v životě důležité. A já mu jeho postavu věřím, jeho vyprávění mě zajímá a strhává. Ideologii ve filmu jako člověk narozený za komunismu nevnímám či filtruji, soustředím se na dílo, které by jinak třeba ani nemohlo vzniknout. Hlavně si nenechám filmový zážitek zkazit politikou, která byla vždycky "sviňa"! Všechny filmy o depresivní době holt nemusí být nutně depresivní....(5.12.2010)
-
Kovaja
Tak pánové klobouček dolů protože tohle sem oběvil jen náhodou a musím povědět že se jedná o skvost v pravdě mimořádný.Pocházím sice z jižní Moravy ale sakra to nářečí no no musím se přiznat že než sem se do teho dostal tak trošku času uběhlo ale musím povědět že ve filmu sou herci jak mají být.B.Záhorský v roli dědka který má zkušeností na rozdávání mě naprosto ohromil.F.Filipovský je taky supr a stejně jako J.Šejbalová.Mladej S.Skopal v roli vnuka od Záhorského stojí taky za to!!!Holt Ta Naše Morava je přece krásnááá zem......(21.12.2008)
-
MartinX.
Některý z předchozích komentátorů se ptá, zda-li tento film nebyl míněn jako normalizační reakce na Všechny dobré rodáky? Myslím, že to tak do jisté míry bylo, a protože ani Matějka ani Kachlík nebyli idioti, a ve filmu hraje pár velmi kvalitních herců, tak vznikl docela snesitelný film, který ovšem Jasného snímku nesahá ani po přirození. O výslovnou odpověď na Všechny dobré rodáky se nicméně pokusil Jaroslav Matějka ve svých románech Rodáci a odrodilci a Kam jdete, rodáci, později zpracovaných jako televizní seriál pod názvem Rodáci, který je pro změnu ještě podstatně slabší, než Náš dědek Josef...(2.1.2008)
-
fragre
Probůh!!! Tomuto filmu dát čtyři hvězdičky či dokonce pět hvězdiček? Vždyť je to odporná agitka zabalená v (pro mnohé zřejmě atraktivním) obalu moravského "folklóru" (což je ten "fólklór" vymyšlený a milovaný Pražáky-složený z chlastu a obžerství, fekálního humoru, moravankoidní dechny, přeplácaných krojů a vůbec vytvořený v intencích té představy o bodrém Moravákovi, co do Prahy přijíždí na pečeném praseti, držíc v každé ruce demižón vína). Jednomu je jasné, že i dobří herci hráli (museli hrát, chtěli-li hrát) v kdekterém šuntu, ale přece jenom vidět Menšíka jako mučedníka kolektivizace, to je dost děs.(28.2.2010)
-
waits
"Přečkal jsem všelijaký pány nahoře, císařpána, Masaryka, Hitllera. A musel přijít stolař (rozuměj: Gotwald), abych dostal penzu" Jo, náš dědek, to je takový lidový dobračisko, s moravským přízvukem a lidským komentářem, kdo by ho neměl rád. No,tak třeba já. Poněvadž tenhle pokus o laskavý náhled soudruha Kachlíka do našeho poválečného venkova mi smrdí na sto honů. Lehkou agitkou, neosobitosti a nedostatkem talentu na rezijni i scenaristicke stolicce. Velka nuda, soudruhu Kachliku, velka nuda.(3.12.2010)
-
sandinista
Film sám o sobě by tak špatný nebyl, kdyby se na něm nepodepsala doba vzniku. Je zajímavé pozorovat kontrast ve vyobrazení procesu kolektivizace ve filmech ze 60. let (např. Všichni dobří rodáci, Smuteční slavnost) a ve filmech z let 70. jako je např. tento. Další věc, která mi doslova trhala uši, byla snaha tvůrců přizpůsobit mluvu herců místu děje. Použité nářečí připomínalo spíše hanáčtinu, kterou se na jižní Moravě v oblasti Mikulova rozhodně nemluví.(4.12.2010)
