Pozor, vizita!

„Salmonelóza hovnóza“. Výborný Rudolf Hrušinský v roli pacienta-bacilonosiča, ktorý nakazil týfusom okolo 500 ľudí. Ako samotár je zatvorený v izolácii, z ktorej sa mu občas podarí utiecť a užívať si. Všetkým rozpráva svoje životné príbehy a napriek svojráznemu charakteru sa citlivo snaží pomôcť ľuďom v okolí. A robí to svojsky. (03.01.2004)

Spojenie Kachyňa - Hrušínský nemohlo dopadnúť inak, než vznikom ďalšieho skvelého filmu. A pritom by sa zdalo, že stiesnené priestory nemocničnej izby, v ktorej je nútený tráviť svoj život nebezpečný bacilonosič budú determinovať zaujímavosť a príťažlivosť snímku. Opak je pravdou. Práve tieto priestory v spojení s nedisciplinovaným, slobodu a voľnosť milujúcim pacientom vytvárajú potrebný dramatický rámec pre príbeh vtáka v klietke. Rozohrané ľudské osudy ďalších postáv filmu poskytujú množstvo námetov na úvahy o ľudskej dobrote, láske a solidarite, ale tiež o chamtivosti a sebeckosti. (02.11.2013)

Film, který se dá nádherně pozřít a vychutnat třeba jen v audio verzi. Překrásné vyprávění nejen pan Prepsla, jemná režie mistra Kachyni, skvěle doplňující hudba Luboše Fišera a při dobrém stopování filmu, naprosto přesné vyjádření slovního spojení krev a mléko, v podání Veroniky Jeníkové. To vše v lehkém, nádherném dramatu. (04.03.2013)

Příslovečný herecký koncert Rudolfa Hrušínského, jehož postava se silně pábitelskými rozměry je středobodem dalšího vynikajícího filmu Karla Kachyni. Začátkem 80. let už mu zase režim dovolil, stejně jako Rudolfu Hrušínskému, točit i výrazně hlubší věci, vznikla tak řada výborných filmů postavených právě na této osvědčené umělecké spolupráci velkého režiséra a velkého herce. Postava starého Prepsla, symbolizujícího v sobě vnitřní i vnější lidskou svobodu, konfrontovaného s faktem jejího omezení a posléze i její úplné ztráty, je kompilátem životní moudrosti, vitality i vůle po životě a k němu neoddiskutovatelně přináležející svobodě, což se dá díky době natočení filmu interpretovat i víceméně symbolicky. Prepsl se jí nevzdá, i když mu je výměnou za nejistotu a materiální nedostatek nabídnuta, byť represívně, soustavná péče a zázemí, pěkná metafora k ,,materiálně laskavé" době normalizace. Pozor, vizita! coby komorní drama obstálo ve zkoušce časem a i dnes jeho sledování přináší zjevné obohacení, minimálně umně navozenou atmosférou doby počínajících 60. let, kdy bylo ještě normálním územ v nemocnicích kouřit...vůně tabáku tak zvěrohodňuje onen civilizační skok, jaký naše společnost od té doby urazila... (04.12.2010)

Tadyten film stejně nejlépe vystihuje, jedno velké klíše za které se omlouvám. Ale on je prostě hrozně pěknej. To se nedá odborněji definovat. Vyniká především svou lidskostí a milou melancholií (zajímavý protimluv, viďte?) Ukazuje ten nejlepší styl humoru, který působí naprosto přirozeně, nenuceně a rozesměje pouze pravého člověka na svém místě. Zároveň ale i ukazuje smutný osud, starého dobrosrdečného člověka, který si svou milou povahou, vlastně ubližuje. Hrušinský byl prostě mág. Stejně jako pan Kachyňa. Česká kinematografie by jim měla být za takovýto klenot nadosmrti zavázaná. (16.09.2017)