Ledová bouře

Mohlo by jít o nádherné drama, na které si lze téměř sáhnout, protože Ang Lee je prostě režisér k pohledání a umí zachytit skutečné pocity, jenže... Každá scéna, každý záběr i každé slovo zapadá přesně na své místo, o tom žádná, ale Leemu se nepodařilo ukočírovat celý kočár. Krom toho, že je naprosto sestříhaný příběh Libbets a Paula, který přitom vlastně celý děj rámuje (Katie Holmes uvidíme hned v první scéně a pak až po hodině), působí příběh až příliš prvoplánovitě. Najděte mi někde takovou sebranku lidí, kteří jsou opravdovým předobrazem postav z tohoto filmu. A ještě je uvrhněte do takovéto bouře, která se přihodí jednou za pár desítek let. Ta umělecká skutečnost a příběhová neskutečnost mi prostě dohromady nesedly. Z filmu jsou cítit velké ambice a snaha stát se něčím důležitějším. Ale vše je cítit až příliš moc na to, abych filmu uvěřil. Tři a půl. [leden 2007] (11.01.2007)

Snímek, který stojí na neskutečně stabilních základech hereckých představitelů, kdy ani jeden herec není špatně vybraný a všichni odehrávají to, co je pro danou scénu potřeba. Především překvapí mladí herci, kteří odvádějí skutečně skvělou práci. Kevin Kline měl také dostávat více prostoru u dobrých filmů. (29.03.2016)

Ledová bouře jako metafora citové vyprahlosti a neschopnosti komunikovat (slova zde nahrazuje sex). Ang Lee ještě více posílil moji viru v něj, coby režiséra, který nemá problém vtáhnout diváka do ohniska vyprávění a nechat ho tak prožívat to, co samotné postavy. Má-li navíc po ruce kvalitně vystavěnou zápletku a spolehlivé herce (fantastická Christina Ricci!), o výsledku netřeba pochybovat. Brilantně vystavěné psychologické drama. 9/10 (11.11.2009)

Mé první setkání s panem Ang Lee... a byl to silný zážitek. // Rodinné drama odhalující pokrytectví a nierní tabu jednotlivých postav. Pulzující tepnu rozličných vztahů, kde každý hledá zejména sám sebe, přetne jedna ledová bouře, která toho zmrazí mnohem víc než jen silnice. // Zajímavé drama se skvělým hereckým obsazením a skvělou atmosférou. (04.04.2008)

Život v klame, podvádzaní a pretvárke, ktorá sa prenáša pozorovaním i výchovou z rodičov na potomkov. Trochu mi to pripomínalo ilustrovaný článok časopisu Psychologie. O tom, ako rodina zviazaná zrutinizovaním životných úkonov a povinností ochladla a navzájom si jej členovia klamú, pretože temer nik sa nedokáže vymaniť z pobiehania v koliesku množstva dokonale zbytočných nevyhnutných rodinne/spoločenských povinností, plných umelej pretvárky a falošného poklonkovania. Úprimný rozhovor o traumách, bolestiach a túžbach chýba. A to rovnako za Nixona ako dnes. V tom spočíva nadčasovosť inak čisto psychologickej drámy. (29.10.2012)