Režie:
Oldřich LipskýKamera:
Jaroslav KučeraHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Luděk Sobota, Marta Vančurová, Věra Ferbasová, Josef Dvořák, Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák, Karel Novák, Václav Lohniský, Eva Fiedlerová, František Husák (více)Obsahy(1)
Pod námětem a scénářem komedie Oldřicha Lipského Jáchyme, hoď ho do stroje! z roku 1974 najdeme poprvé jména oblíbené autorské dvojice Ladislav Smoljak – Zdeněk Svěrák. V té době už byli oba známí jako autoři zábavných rozhlasových pořadů, právě se připravovali na osmou sezónu stále populárnějšího Divadla Járy Cimrmana, v menších rolích se objevili i na filmovém plátně, ale svoje skutečné úspěchy měli tehdy ještě před sebou. Hlavním hrdinou jejich prvního filmového příběhu je nesmělý mládenec František Koudelka (L. Sobota), který uvěří tomu, že bude mít zaručený úspěch v životě, bude-li se řídit kondiciogramem, „vědecky“ sestaveným přehledem svých šťastných i kritických dní. Až po mnoha letech se dozví, že kondiciogram, podle kterého žil, byl určen jeho jmenovci. Mezitím však zažije hodně perné chvíle a neskutečná dobrodružství… Dnes již legendární komedie je jednou z nejlepších, které byly u nás v neveselých časech normalizace natočeny. Dala velkou příležitost komikům nové generace – skutečně úspěšný filmový start zde zahájili Josef Dvořák a Luděk Sobota – ten se na dlouhá léta etabloval do rolí nesmělých až přihlouplých mládenců. Úspěchu napomohl samozřejmě i vynikající scénář, který rozvíjí kaskádu komických situací, a rovněž skvělá režie, která nevynechala jedinou příležitost rozesmát diváka. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (755)
Přestože je v tomhle filmu řada úžasných momentů a míst, z herectví neherectví Luďka Soboty je mi spíše trapno. To není skvělý výkon hereckého profesionála, ale zcela autentický projev naprostého amatéra, jehož "herectví" sice ve své době zazářilo nikoho a nic nevykrádající originálností, ale který bez jakéhokoli dalšího vkladu, v podobě skutečné schopnosti ztvárňovat filmové či divadelní role, časem nutně značně omrzí, jak ostatně dokládá jednoznačně sestupné hodnocení filmů v nichž si ještě Sobota stihl zahrát před tím, že producenti definitivně pochopili, že žádný comeback Luďka Soboty nepřijde přijít už ani omylem... ()
První z cimrmanovských vesměs úspěšných filmů sedmdesátých a osmdesátých let minulého století přinesl již tehdy špičkovou podívanou a hned celou sérii zapamatovatelných scén a zlidovělých výroků. Výborné je i základní téma - venkovský dělník v Praze - i konfrontace prvních projevů managerské kultury (víc se o ní začalo u nás mluvit koncem šedesátých let). Stejně dobrým nápadem bylo prolnutí cimrmanů s ypsilonisty a klasickými herci. Pro mne osobně je velkým zážitkem "falešná kočička" Věra Ferbasová, jejíž tetička nepostrádá rozkošnou prvorepublikovou výstřednost, v níž cítím úsměvnou čapkovskou vlídnost všedního dne. Co proto tu také dostává iracionální víra ve vědu. Sečteno a podtrženo: crazykomedie se vším, co k tomu patří. Nezbývá mi než v úctě stanout před nesmrtelnými díly Japonce Uko Ješity, která nešlo přehlédnout. I "malá" velikost má totiž svůj nepřehlédnutelný formát. ()
Na crazy komédie sme mali v Československu hneď dvoch machrov. Vorlíčka a Lipského. Obidvaja boli geniálni. Mali občas slabšie chvíľky, ale medzi tie určite nepatrí Jáchyme, hoď ho do stroje!. Mne táto komédia pripadá vtipnejšia, ako hocičo s Funésom. Z toho mi vychádza, že zlaté časy našej komédie boli ešte hodnotnejšie, ako tie francúzske. Kultová hláška v každej scéne, čo by sme chceli ešte viac.... ()
Důkaz toho, že i v dobách "velkého soudruha" se dala natočit komedie, která by nečpěla moralizováním dle pravidel žití socialistického člověka. Přitroublý Sobota spolu s naivní Vančurovou a sebevědomou Ferbasovou (samozřejmě jen ve svých rolích), vytvářejí neprůstřelnou trojici k zulíbání. Škoda, že už dávno minula doba zaručeně pravdivých počítačových kondiciogramů. Možná bych se dozvěděl, kdy už konečně můžu přestat pracovat, aniž bych se obával, že v penzi nebudu mít co do huby. :-) ()
Zřejmě nejlepší film s Luďkem Sobotou jaký jsem s ním viděl. Já ho mám spíš zaškatulkovaného jako komika z různých show, ale tady si nevedl vůbec špatně. Vždy mě dokáže rozesmát hlavně svým hlasem a tím, že ze sebe dělá s prominutím debílka. A ani tady tomu nebylo jinak. Scénář mu byl doslova šitý na míru, nechybí spousta humorných situací ani nezapomenutelných hlášek (zvláště pak pasáže z blázince stojí za to) a Marta Vančurová byla okouzlující. Takže „kde je ten prďola co tu čepuje to pivo…“ ()
Galerie (13)
Zajímavosti (99)
- Luděk Sobota ve filmu pronese větu: „Slezte z toho lustru Donalde, vidím vás!“ Tu samou větu pak použije i v české adventurní hře „Polda 2“, kde dabuje hlavní postavu hry policistu Pankráce. (mokki5)
- Dva hlavní protagonisté z fiktivního filmu „Šerif nemá odpoledne čas“ jsou René Přibil (šerif) a Jaroslav Tomsa. Věta „Slezte z toho lustru, Donalde“ je nepochybně jednou z kultovních hlášek české kinematografie. (Robbi)
- Při přijímacím pohovoru se „zblázní“ jeden ze zaměstnanců servisu (Karel Augusta) a pan vedoucí telefonuje na psychiatrii. Problém je v tom, že vytočí jen jediné číslo a ihned hovoří, přestože není technicky možné, aby byl hovor spojen tak rychle. (pjotri)
Reklama