Režie:
Oldřich LipskýKamera:
Viktor RůžičkaHudba:
Luboš FišerHrají:
Michal Dočolomanský, Evelyna Steimarová, Vlastimil Brodský, Miloš Kopecký, Rudolf Hrušínský, Augustín Kubán, Jan Hartl, Jaroslava Kretschmerová (více)Obsahy(1)
Karpatia, Vyšné Vlkodlaky: Hrabě Teleke z Tölökö se svým věrným sluhou Ignácem narazí při svém putování na polomrtvého lesního adjunkta Vilju, který se snažil odhalit tajemství podivného Čertova hradu, na němž prý straší. Hrabě zjistí, že rozpadající se hrad je sídlem zloducha barona Gorce, jež ke svým zločinným záměrům využívá fantastických vynálezů šíleného vědce Orfanika a tuší, že Gorc ve svých zříceninách skrývá jeho snoubenku, operní pěvkyni Salsu. (Bontonfilm)
(více)Recenze (586)
Nevím, čím to, ale mě Tajemství hradu v Karpatech neoslovilo a dávám tak lepší 2*. Možná, že kdybych tento snímek viděl v dětství (podobně jako Adéla ještě nevečeřela či většinu ostatních českých komedií), působil by na mě jinak. Romány Julese Vernea zbožňuji a vím, že žádný z nich není nudný, což se o tomto počinu Lipského nedá říct. Bohužel jsem se ani nijak zvlášť nebavil hláškami a po celou dobu jsem měl chuť jít do své knihovničky, vytáhnout knížku se zlato-hnědou vazbou - Tajemný hrad v Karpatech - a zlepšit si nahořklou chuť...Brzy mi začal vadit (možná rádoby vtipný) karpatsko-vesnický dialekt či Dočolomanského uřvané operní výjevy. Pravděpodobně jsem světlá výjimka, když tu tento film takto kritizuji, ale vskutku to nedělám z důvodu, abych se svým hodnocením vymykal. Zkusím tedy chvilku i chválit. Miloš Kopecký je tu démonický až hororový a zkrátka geniální. Rudolf Hrušínský je tu též výborný, ale moc mi neseděl na roli Orfanika. Výtvarné zpracování je takřka dechberoucí - opravdu povedené. Pro mě nejsilnější na celém snímku byla hudební složka, která mi zůstala v paměti i den po zhlédnutí. Závěr: Věrní fanoušci této komedie mi snad prominou. ()
Nádherná filmová pocta světu románů Julese Vernea. Tahle česká parodická škola (Adéla ještě nevečeřela, Limonádový Joe aneb Koňská opera...) pánů Lipského a Brdečky patří k tomu nejlepšímu, co kdy v československém filmovém umění vzniklo. Vždy se sejde naše herecká špička, spojí se s bravurní režií, brilantní trikovou (Jan Švankmajer) a hudební složkou, ale základem zůstává vycizelovaný geniální scénář - jemné předivo jazykového humoru, aluzí k významným dílům daného žánru, jemně ironický podtext, dějová linka kopírující schematismy žánrových klišé a jejich občasné záměrné zkarikování, a navíc spousta vlastní invence a kreativity - zde usazení do slovansky mluvících Karpat (jazyková složka hraje vždy ve filmech Oldřicha Lipského podstatnou roli) a celý ten v naší kultuře tak akcentovaný archetyp nezkaženého světa venkovského prostého lidu, crazy vynálezy šíleného vědce, poetika světa opery a operety a s ním spojeného prazvláštního patosu a jakoby nějakého mlhavého éterického oparu, neskutečně charismatický záporák (kongeniální Miloš Kopecký a jeho škatulková role), postava hraběte Teleke z Tölökö coby odkaz ke zvláštní zdejší reflexi aristokracie, celé to usazení jakoby kamsi do Uher či na východ monarchie, světa spíše mýtického či mytologického než skutečného... Jeden z vrcholů československé komediální tvorby a obecně československé kinematografie... ()
Kde jsou ty časy, kdy se točily tak skvělé komedie. A tahle geniálně ujetá parodie a současně svérázná pocta verneovkám neztratila ani po letech nic ze svých kvalit. Je zábavná, svižná a bez jediného hluchého místa. Poskládaná ze scén a obrazů, které jsou jeden lepší než druhý, promyšlená do posledního detailu a skvěle vygradovaná do geniálně ujetého finále, ve kterém nechybí ani smrt basou. Podívaná narvaná bizarními vynálezy z dílny osobitého Jana Švankmajera, brilantními dialogy a skvělými hláškami, kterým dodávají nezapomenutelnost jiskřivé herecké výkony všech zúčastněných. Od Dočolomanského, Kopeckého, Hrušínského a Hartla až po epizodní role jadrných vesničanů. Tož karbonizujte koksohydráty, termujte nukleáry, akcelerujte moderáty, ohřejte mi párek a až řeknu krleš, vezmem to šturmem. ()
"Právě vystřeluji svou 421. raketu na Měsíc. Tentokrát se určitě strefím.” Hrábě Teleke z Tölökö, nikoli Tölökö z Teleke, je vynikající, ale není v tom sám. Baron Gorc z Gorců, vynálezce Orfánik, lesní adjunkt Vilja Dézi nebo Tóma Hluchoněmec představují takovou sestavu kreténů, že praotec Verne pravděpodobně ani netušil, co to vlastně vymyslel. Chvilku mi trvalo, než jsem se zorientoval v konání a mluvě postav, ale nakonec jsem si s nimi zajódloval celkem slušnou árii. A teď si jdu zkarbonizovat koksohydráty, termovat nukleáty, akcelerovat moderáty a ohřát si párek. ()
O něco lepší než Adéla ještě nevečeřela, především díky skvělému Hrušínskému a Kopeckému a díky maďarským lingvistickým hrátkám. Jinak mám u tohoto nadmíru ceněného filmu problém, že i přes celkové slušné množství opravdu výborných vtipů je celková atmosféra extrémně suchá, tak suchá, že mě to ani moc nebaví. Poctivé čtyři hvězdičky, nad kultovností tohoto díla zůstává rozum stát. ()
Galerie (29)
Photo © Filmové studio Barrandov
Zajímavosti (27)
- V 53. minutě filmu můžeme na Orfanikově (Rudolf Hrušínský) stolku vidět velké množství verneovek. (Anglicankaaa)
- Michal Dočolomanský (hrabě Teleke) v slovenských filmoch predvádzal často kaskadérske kúsky sám. V tomto snímku mu ich ale režisér Oldřich Lipský zatrhol. Michala to mrzelo nakoľko ich predvádzal veľmi rád, bavil sa nimi, ale režisér na svojom rozhodnutí trval a poveril nimi kaskadéra. (Raccoon.city)
- Michala Dočolomanského (hrabě Teleke z Tölökö) předaboval Ladislav Županič a Evelynu Steimarovou (Salsa Verde) pak mluveným slovem Jaroslava Kretschmerová, a to i přesto, že herečka sama ve filmu hraje jinou postavu (Myriotu). (Raccoon.city)
Reklama