Studentská balada

„To jsou velká slova. Já za nima stojím. Já za tebe ty za mě…“ Já za tím, co jsem viděl. mohu stát sotva z půlky. Neříkám, že by ten příběh nemajetných studentů Nekolného a Berky na pozadí doby těhotné blížící se 1. světové války neměl v sobě zajímavé odstíny (třeba konflikt s nespravedlivým matikářem v podání velmi přesvědčivého Radoslava Brzobohatého nebo scéna při níž naši proletářští studentíci citují Kanta). Celkově je to ale psáno dosti tendenčně a celý scénář je poplatný duchu ideologie, podle níž všichni slušní jsou chudí a všichni zlý musí být bohatí. Herecky se dá na všechny ty mladíky (Kříž, Zounar, Vetchý) vcelku koukat, i když asi nejpřirozenější je Vladimír Dlouhý v záporácké roli zbohatlého studenta s konexemi a protekcí. Pěkně jímavá  je hudba Petra Hapky, a jsem schopný i ocenit pár myšlenek které zde zazní  (třeba „Jen co se naučíš ti skutečně patří" nebo „Přítel ve lži je horší než nepřítel v pravdě“), ale zvláště z úst Pavla Kříže coby studenta Berky občas zaznívají takové „perly“ (jako když mluví o ideálu svobody a spravedlnosti pro všechny), že si člověk  připadá jako by vážně sledoval nějakou komunistickou agitku. (07.11.2021)

Tradiční budovatelská agitka se jakýmsi (šťastným) omylem nepodařila, zato světlo světa spatřilo obstojné milostné gay drama mezi studenty. První díl je z tohoto pohledu přímo pecka. O co jde? Dva manipulativní kohouti ze srdce touží zničit / ojet jeden druhého, přičemž ke svým námluvám a mocenským hrátkám zneužívají submisivního spolužáka, rovněž jejich vzájemného milence. Ten v sobě hýčká pocit, že se celá šaráda točí jen kolem něho, a že jedině on může dát „znepřátelené soky“ dohromady. Pokud se autoři nepokoušeli o tento výklad, ale o typickou metaforu na téma střet hodnot, „zkostnatělá šlechta“ versus „pokrokový komunismus“ a uprostřed nich „málo chápající, občas dost pomýlený lid“, pak to nedává vůbec žádný smysl, protože až na dvě tři učebnicové fráze z marxismu-leninismu, je třídní boj tamnímu světu úplně u zadnice. Víc než na budovatelské postoje se klade důraz na osobní morálku a duševní dozrávání jedince, což s komunistickou rétorikou davového uvědomění obvykle nesouzní. Argument proti homo-erotickému náhledu taky neobstojí. Představuje se nám klasická společnost mladých intelektuálů za dob Rakousko-Uherska, uzavřená buňka, do které ženy nemají přístup – a považte, ony tam ani žádné nejsou. Andrlová je vyobrazená jako sebestředný květ v bouři emocí, zatímco Adamovská jako  buržoazní záletná panička se zištnými úmysly. To máme zhruba 25 detailně propracovaných mužských charakterů na 2 ženy, v celkové délce 4 hodiny. S obligátními matkami, sestrami nebo dcerami se ani neobtěžovali. Naši hrdinové žijí v rodině jen s otci nebo ve škole s učiteli. Je proto naprosto zřejmé, že takto segregovaná skupina, po vzoru Anglie, hledá i milostné vyžití (byť pro někoho dočasné) ve vlastních řadách. Co by se dalo minisérii vytknout? Useknutý konec a Zounar. Jinak, vážení, na televizní propagandu osmdesátých let, Velké Dílo. (18.06.2021)

Byl jsem velmi příjemně překvapen, třídílný film jsme ani neznal a je škoda, že ho nedávají. Ano, jsou tam takové levicové myšlenky, ale třeba útěk z války na ruskou stranu byl za 1. světové války dost častý jev. Už dlouho se mi nestalo, abych byl "naštvaný" že minisérie nemá třeba čtyři i více dílů - postavy jsou zahrány s takovým gustem, že by mne u mnohých zajímalo, jak to bylo dál. Ve srovnání s prázdnými a bezduchými současnými seriály jen smekáte nad tím, jak na malém prostoru dokáží někteří herci hrát takový Dlouhý, Bartoška či Brzobohatý si své role doslova užívají. (21.04.2021)

První dva díly jsou divácky vstřícné, kvalitní dialogy, scény dobře zahrané i režírované. Ale třetí díl je plný nepravděpodobných a neuvěřitelných zvratů, které korunuje revolta v závěru. Po úvaze zjistíme, že postavy celého díla jsou až na výjimky černobílé (dobří a špatní, mravní a zkažení), psychologicky nepropracované. (50%) (23.06.2021)

Jako mladému se mi to kdysi velice líbilo. Hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně. Teď po mnoha a mnoha letech to na mě působilo rozpačitě. Poctivě zrežírované ve stylu staré dobré školy, části, které se odehrávaly ve škole, výtečně. Opravdu skvělý herecký výkon pana Brzobohatého, snad nejlepší, který jsem od něj kdy viděl. Výborní pánové Dlouhý, Somr, Preiss, výrazný je tu i Pavel Anděl, o kterém jsem nevěděl, že je vystudovaný herec, ani ho hrát někde jinde. . Na druhé straně toporný a prkenný Zounar mladší,  který hraje úplně  stejně jako v Chlapci chlapi, nebo Vekslákovi, tradičně nevýrazný i Zounar starší a nenadchl mě ani Pavel Kříž, jehož postava je dost šablonovitá, černobílá a tím i nesympatická.  Celkově tam bylo moc té komunistické ideologie a závěrečná vzpoura, se střílením do vlastních řad a útěkem do Ruska, byla morálně hodně sporná. Na dobu vzniku se jednalo o slušné dílko, které tehdy patřilo k tomu lepšímu, dnes nic moc. Ale z nostalgie a za to hvězdné nebe dám tři hvězdičky. (21.04.2021)