Žebrácká opera

K Menzelově Žebrácké opeře jsem měl vždy trochu zvláštní vztah. Na jedné straně zde funguje snad vše, co by ve filmu tohoto typu fungovat mělo: scénář s povedenými dialogy (i metaforickým přesahem směrem k totalitní společnosti), skvělí herci (mezi nimiž si obzvlášť užívám Rudolfa Hrušínského v jedné z posledních rolí) i slušná retro atmosféra podpořena zdařilou hudbou. Film vychází z divadelní hry, takže vytýkat mu jistou divadelnost by asi nebylo úplně fér. Série zvratů za zvraty v druhé polovině může trochu navozovat pocit překombinovanosti, ale vše zapadá, dává smysl a spěje k dobré pointě v rozehraném obrazu společnosti podsvětí. Nenapadá mě toho moc, co bych konkrétně vytkl, akorát přesto nejsem vůbec nadšený, jak bych očekával. Dlouhé filosofické dialogy muže a ženy (nejen v temném prostoru vězeňské cely) jistě mají své kouzlo, ale čím jich bylo postupně víc a víc, tím mě postupně začly otravovat. Menzelovy filmy vždycky zaváněly osobitou poetikou, která mě upoutávala a k poetickým příběhům z pera Vančury, Hrabala i Svěráka se narámně hodila, ale skloubení s Havlovou divadelní hrou asi k Menzelově poetice dohromady prostě nejde a zdaleka nevytváří tak jedinečný podmanivý celek, jak tomu bylo u předchozích režisérových filmů. V silném kolísání mezi třetí a čtvrtou hvězdičkou jsem se tak ustálil nakonec na těch třech. 65% (02.04.2021)

Oblíkám se a chystám se na pivo, když v tu ránu v televizi naskočí film, o kterém nic nevím, a kde se v titulkách objeví jména jako Vetchejch, Labuda, Hrušínští nebo Abrhám a režíruje to samotný Menzel. No a tak rychle letím pro alespoň petku a těším se, že se na film podívám doma a ještě si k tomu dám čerstvě čepovaný pivo. Výsledek je ale k nasrání, znudění a ještě k tomu je vypitá petka, což je ve všech třech případech negativní bod toho večera. Film je teda špatnej a už ho nechci nikdy vidět, protože teď vím, že jsem do tý hospody měl jít. (21.01.2013)

Přímý důkaz toho, že Václav Havel byl daleko lepší spisovatel, než politik. Jeho pojetí světa, ve kterém ani poctivý zloděj nechce dělat své řemeslo a ve kterém se uznávají jen záporné hodnoty, je skutečně trefné. Naneštěstí se některé praktiky ze snímku v následujících letech vývoje našeho státu staly skutečností. I tím je ovšem snímek originální. Nejlépe slouží ti, kteří nevědí, že slouží Věta, která vystihuje celé vyznění filmu, ale i současného tržního systému. Krásné a proradné ženy, vynikající sloh, který do dokonalosti upravuje Abrhámova filozofie vztahu muže a ženy, celkově perfektní herecké výkony (Labuda, Hrušínský i Abrhám excelují) i doprovodná hudba. (20.12.2014)

Žebrácká opera pro mě byla velkým překvapením. Vůbec jsem nečekal, že se budu tak dobře bavit. Hlavní postavy jsou velmi vtipné a rychle jsem si k nim získal sympatie. Vzájemná propojenost policie a podsvětí působí nejdříve komicky, ale ze závěrečného promluvy Rudolfa Hrušínského jsem měl až husí kůži. Do bezstarostné komedie je tak vloženo jakési varování, které filmu dodá hlubší rozměr. Zapojení prvků politiky do filmu se mi ale moc nelíbilo. Nevím pak, jestli se smát, nebo přemýšlet o různých nečistých praktikách ve vládě. Také propracované dialogy vyžadují poměrně velkou dávku pozornosti. Jsou totiž poměrně komplikované a ne vždy úplně jasné. Celkově si myslím, že toto dílo je kvalitní, a rád se na něj znovu podívám. (10.03.2008)

Po sametové revoluci se situace v Českém filmu radikálně změnila. Přišli noví režiséři a ti staří buď točit přestali, nebo rezignovali na své umění a začali točit kraviny pod vidinou peněz. "Žebrácká opera" nepatří ani tak moc do jedné z těchto kategorií. I sama předloha je již dost slabá. Herci jsou v tom dobří, ovšem kde nic tu nic. Ani Jeremy Irons to nezachránil. Pár scén však stojí za podívanou a slededování filmu nepůsobí fyzickou bolest. Ovšem kdyby jej v televizi někdy opakovali a někdo, kdo by se na něho chtěl podívat a náhodou ho promeškal, vůbec nemusí truchlit. (16.01.2008)