Komentáře uživatelů k filmu (29)

  • gouryella
    ***
    všechny komentáře uživatele

    Presto, ze byl film obohacen mezinarodni hvezdou – Jeremy Irons – a je plny ceskych hvezd neprinesl mi vetsi divacky zazitek. Jen slabsi prumer.(27.7.2002)

  • Radek99
    *****
    všechny komentáře uživatele

    Vynikající Havlova adaptace Žebrácké opery Johna Gaye neunikla pozornosti Jiřího Menzela, viděl jsem jak jeho verzi divadelní, tak samozřejmě i tuto filmovou, a obě nezapřou skvělý text i režijní mistrovství - navíc Mackeath s tváří a charismatem Josefa Abrháma je skutečně neodolatelnou postavou. Je chválihodné, že se takovéhle doslova čítankové divadelní opusy zaznamenávají i na medium nepoměrně stálejší a dlouhodobější, než jsou divadelní prkna...(9.6.2010)

  • sud
    **
    všechny komentáře uživatele

    Po sametové revoluci se situace v Českém filmu radikálně změnila. Přišli noví režiséři a ti staří buď točit přestali, nebo rezignovali na své umění a začali točit kraviny pod vidinou peněz. "Žebrácká opera" nepatří ani tak moc do jedné z těchto kategorií. I sama předloha je již dost slabá. Herci jsou v tom dobří, ovšem kde nic tu nic. Ani Jeremy Irons to nezachránil. Pár scén však stojí za podívanou a slededování filmu nepůsobí fyzickou bolest. Ovšem kdyby jej v televizi někdy opakovali a někdo, kdo by se na něho chtěl podívat a náhodou ho promeškal, vůbec nemusí truchlit.(16.1.2008)

  • NinadeL
    *****
    všechny komentáře uživatele

    Lepší než Fešák Hubert. I když Pabstova verze je samozřejmě někde úplně jinde... tohle sexuální řádění, hlavně ve vězení, si dám líbit. Díky pracovníkům Filmboxu za neúnavné reprízy a nyní již také CČV za DVD! :)(8.4.2009)

  • WANDRWALL
    ****
    všechny komentáře uživatele

    Zbytečně zdlouhavé monology, které nevadí tolik na divadle, ale ve filmu jsou velkou brzdou.(11.7.2011)

  • RHK
    ***
    všechny komentáře uživatele

    Já myslím, že stále platí: nomen - omen. Taková česká žebrácká opera...(18.3.2009)

  • Phobia
    ***
    všechny komentáře uživatele

    Kdysi před lety se mi tenhle humorný snímek v takřka divadením hávu docela líbil, nemyslím si však, že bych to ve svém tehdejším věku plně pochopila... Ale nějak mě vůbec neláká si "Žebráckou operu" někdy zopakovat. 55%(14.4.2009)

  • Ištván87
    ***
    všechny komentáře uživatele

    Je to vcelku hezký film s příjemným humorem a vynikajícím obsazením... 70%(30.11.2009)

  • Šandík
    ****
    všechny komentáře uživatele

    Po mém soudu neprávem pozapomenutý a zde na ČSFD také notně podhodnocený film. Viděl jsem jej poprvé v roce 1991 v budějovickém kině Kotva, kde jsem po projekci zažil (v životě poprvé) potlesk v kině (a to nešlo o premiéru či projekci za účasti tvůrců). Tak moc většina diváků (včetně mě) vnímala aktuálnost satirických šlehů, které celým filmem prostupují... Zřejmě je ale potřeba hned několika předpokladů, aby divák film docenil. Tou první je v zásadě nesdělitelná a slovy nevysvětlitelná zkušenost s totalitní společností, tou druhou smysl pro lehce absurdní humor, tou třetí schopnost vnímat text, neboť Halvova divadelní hra, jíž je film věrnou adaptací, je v podstatě konverzačka, navíc konverzačka, které po svém "praotci" Johnu Gayovi zdědila onu jiskřivost, jíž můžeme obdivovat například v hrách Georga Bernarda Schawa či Oscara Wildea. Havlova adaptace Gayovy hry, respektive operního libreta, je ovšem zásadně jiná v markantním posunu k absurdnosti. Lehkost a vtip se tu pojí s atmosférou doslova kafkovskou a obsahuje i místa téměř patafyzická. Podobně jako v jiných Havlových hrách, i tady si autor rafinovaně hraje s opakováním téhož textu v různých souvislostech a různými osobami, přičemž ovšem zachovává květnatý a mile archaický jazyk předlohy. Toto zpochybnění slova i lidského jednání pochopitelně souvisí s Havlovou osobní zkušeností s působením komunistické STB a obecně, s bezprostřední znalostí toho, jak komunistická společnost plná netransparentních vztahů, přítelíčků, prospěchářů, mravně naprosto zkřivených, dokonale ohebných a zcela bezskrupulózních osob, pohodlně usazených na postech zásadních i zcela nedůležitých manipulovala téměř s každým, koho si usmyslela zneužít... Menzelova režie filmu je excelentní a těžko si lze představit lepší zpracování. Režisér si zde téměř neuvěřitelně hraje s kompozicí, trochu jako by ji tvořil podle pláten barokních či klasicistních mistrů, místy zase obratně napodobuje filmy noir či klasické detektivky (za všechny třeba Lockitovo krmení rybiček v akváriu). Tyto reminiscence ovšem mají nejen obsahem, ale i po čistě formální stránce značně parodický nádech. Vskutku výborné jsou herecké výkony a také Šofrova kamera je skvělá. Na DVD je obraz značně zešedlý a zrnivý, přičemž nedokážu říci, jde-li o mizernou kopii nebo to takhle bylo už natočeno jako "umělecký záměr". Možná jde ovšem o kombinaci obého. Také kulisy a výprava je značně ateliérová a dává tušit, že film vznikal dosti na rychlo. To ostatně potvrzuje i sám Menzel v bonusovém rozhovoru na DVD, kde si uspěchanost při tvorbě scénáře a přílišnou poplatnost (jinak nepochybně výborného) divadelního nastudování Činoherního klubu (ve filmu ostatně hraje s výjimkou Labudy a Hrušínského téměř kompletní herecká sestava této divadelní inscenace). Vzhledem ke zvolené formě i tomu, že se jedná o adaptaci divadelní hry to ovšem zase tolik nevadí. Celkový dojem: 80% Zajímavé komentáře: Radek99, Koumi, Eruntano PS: vyčítat filmu "zdlouhavé monology", když ta hra je na nich postavená a její sdělení je právě v tom, jak "tvárný" materiál lidské slovo je a jak jej lze téměř libovolně překrucovat, je přece docela nesmysl, nemyslíte? PPS: Srovnávat tohle s filmem "Fešák Hubert" je trefa hodně mimo mísu...(10.9.2006)

  • Marthos
    ***
    všechny komentáře uživatele

    Na první pohled jakoby se zdá, že v polistopadové rozjitřené náladě bychom těžko hledali aktuálnější námět, jakým byla stejnojmenná Havlova hra. Bohužel film přišel ve špatný okamžik. Jak se z přiloženého bonusového slova režiséra Jiřího Menzela dozvídáme, barrandovské filmové ateliéry v čele s ředitelem Václavem Marhoulem tehdy razantně smetly ze stolu všechny rozpracované a chystané projekty, čímž de facto odsoudily i Žebráckou operu. Jak Menzel trpce vzpomíná, odbytý zůstal nejen scénář, ale zejména celková stavba, v závěru okleštěná v statické ateliérové monology. Mě bohužel nezbývá, než jeho slova potvrdit. Zatímco úvodní seznámení s hlavními protagonisty nespotrádá vtipnou pointaci a karikaturní nadhled, v následujících minutách se děj proměňuje v nefalšované nudné pronášení dlouhých filozofujících monologů, které ve filmu utrpěly snad nejvíce šrámů. To, co mohlo (a jistě mělo) na jevišti působit zajímavě, okázale, s přesně dávkovanou směsí ironie a sarkasmu, se na plátně stává neživotným sledem těžko stravitelných pouček a frází. Částečnou záchranou se zdají být herecké výkony, zastupované s až rozkošnicky poživačným elánem (Labuda, Freimanová, Vízner, Vetchý, Divíšková, oba Hrušínští); vedle Abrháma a Šafránkové bych vyzvedl dojemně tragikomickou figurku Jiřího Zahajského, který si z přítomných protagonistů vedl asi nejlépe. Prohlásil-li sám Menzel, že Žebráckou operu považuje za svůj nejšpatnější film, není to výrok do prázdna. Vinou systematické likvidace pozůstatků minulosti se zlikvidoval zárodek budoucnosti a řeknu-li to silně nadneseně, sametová revoluce smetla samotného Havla. V nastalém víru společenských proměn najednou nebyl čas na toho, kdo ještě před chvíli patřil mezi miláčky národa. Neuvěřitelné, jakými paradoxy tato země překypuje.(18.8.2010)

  • Historik
    ****
    všechny komentáře uživatele

    Film nemá dobrou pověst, ba co hůř, nehlásí se prý k němu ani jeho režisér. Ale já budu poněkud shovívavější. Mně se to líbilo. Celou dobu jsem se příjemně bavil. Postupné rozplétání složitých vztahů mezi podsvětím a policií bylo rafinované, šarmantní Mackeath, proradná Jenny, poctivý lupič Filch, filuta Lockith byly lahůdkově zahrané figury. Co mi možná trochu vadilo, byla přílišná ukecanost. Bravurní zdlouhavé monology, kdy postavy vznešeným jazykem hovoří o nízkých věcech, jsou dobré pro divadlo, ale do filmu příliš nepatří. Takže tady bych viděl určitý problém, ale jinak, jak říkám, to pro mne byl příjemně strávený čas.(22.1.2007)

  • Columbus
    *
    všechny komentáře uživatele

    Porevolucni film natoceny na oslavu tenkrat naseho milovaneho disidenta bez jakehokoliv dramaturgickeho zasahu. Vyborni herci a renomovany reziser uz zrejme slabe divadelni dilo nedokazali pozvihnout na koukatelnou uroven. Nikdy jsem nemel rad filmove chvalozpevy na prave oblibene bez alespon male soudnosti.(26.7.2002)

  • wendelin9
    **
    všechny komentáře uživatele

    Snímek mého oblíbeného režiséra Jiřího Menzela mě bohužel zklamal. V komentářích a recenzích tady na čsfd se často objevují slova jako humorný či vtipný - takto bych já snímek rozhodně nekomentovala. Neříkám, že byl film špatný. Skvělé herecké obsazení udělalo své a Havlovo satirické dílo je plné nečekaných události a vypointovaný závěr mě opravdu překvapil. Ale film jako takový hodnotím spíše jako podprůměrný. Sáhodlouhé dialogy (či monology) mě nudily a atmosféra i děj filmu mi přišly nepřirozené, až křečovité. Toto filmové zpracování divadelní hry má sice i kladné stránky, bohužel těch záporných je více.(18.6.2011)

  • klúčik
    ***
    všechny komentáře uživatele

    Film poplatný dobe. Pred 89 by sa nenatočil , lebo Havel bol ten kto bol. No teraz sa už mohol natočiť. A čo sa stalo, nič moc , len priemer......55%.(13.1.2011)

  • dr.fish
    ***
    všechny komentáře uživatele

    Něco mi tam chybělo, nevím co. Mackieho moudra byla dokonalá, ale Konec starých časů je nesrovnatelně lepší...(5.12.2010)

  • Koumi
    *****
    všechny komentáře uživatele

    Výborná divadelní hra, u které je jasné, proč její premiéra způsobila takový poprask.Ať byl Havel jaký byl (respektive je), vystihnout dobové myšlení dokázal skvěle. Dnes už je toto téma víceméně zazděné a tak se počet diváků, kteří chápou její podstatu radikálně snižuje. Co se filmu týče, výborně se drží absurdních postupů, které jsou pro Havla typické. Herci jsou prostě skvělí a celé zpracování pohladí svou lehkostí a nenuceností. Dialogy jsou "havlovsky" vypilované a až nemožně absurdní situace svým způsobem jedinečné a vtipné. Žebrácká opera je kultem a divadelní recesí mnoha epoch a té naší náleží neotřelé Havlovo zpracování. Menzelův film si nehraje na svébytnost a legendárnost. Pouze nastavuje zrcadlo myšlenkám, které byly v sedmdesátých letech politicky nežádoucí. A to že se sám režisér od filmu jistou měrou distancuje? To už je úplně jiná pohádka :-)(17.3.2009)

  • from
    **
    všechny komentáře uživatele

    Předloha nic moc a Menzel to už nezachránil(10.3.2005)

  • wirok
    ****
    všechny komentáře uživatele

    Žebrácká opera pro mě byla velkým překvapením. Vůbec jsem nečekal, že se budu tak dobře bavit. Hlavní postavy jsou velmi vtipné a rychle jsem si k nim získal sympatie. Vzájemná propojenost policie a podsvětí působí nejdříve komicky, ale ze závěrečného promluvy Rudolfa Hrušínského jsem měl až husí kůži. Do bezstarostné komedie je tak vloženo jakési varování, které filmu dodá hlubší rozměr. Zapojení prvků politiky do filmu se mi ale moc nelíbilo. Nevím pak, jestli se smát, nebo přemýšlet o různých nečistých praktikách ve vládě. Také propracované dialogy vyžadují poměrně velkou dávku pozornosti. Jsou totiž poměrně komplikované a ne vždy úplně jasné. Celkově si myslím, že toto dílo je kvalitní, a rád se na něj znovu podívám.(10.3.2008)

  • FireTight
    ***
    všechny komentáře uživatele

    Smíšené pocity, porovnávat Menzelův film s Havlovou verzí bohužel zatím nemůžu. Na jednu stranu je tu opravdu výjimečně kvalitní herecké obsazení (i když sledovat nemocného pana Hrušínského mi tak nějak rvalo srdce), na tu druhou takový nevýrazný příběh a nevyrovnané rozprostření dějových zvratů. No ale když už mám tento film nějak zhodnotit, nebyl zas vyloženě špatný, popravdě se mi některé pasáže docela líbily (hlavně "Kočičkóóóó?", "Už jdu ne, počkej!"), monology nevadily a závěrečná pointa také nebyla špatná. Zkrátka takový klasický trojhvězdičkový film.(17.11.2010)

  • tomtomtoma
    *****
    všechny komentáře uživatele

    Příjemně satirická metaforická komedie o zneužívání zákoné moci, o prorůstání kriminálního podsvětí a státní správy. A symbol o hromadném okrádání normálních občanů pro blaho a rozkvět státu prostřednictvím nenažrané státní správy. Překrásný herecký koncert chladnokrevného zločince a násilníka a lamače dívčích srdcí kapitána Machetha zvaného Mack (skvělý Josef Abrhám). Ženy jsou pro něj pohromou, jako bezkrupulózní prostituka Jenny (dobrá Libuše Šafránková), či požehnáním, jako jeho dvě manželky Lucy (Veronika Freimanová) a Polly (Barbora Leichnerová). Nádherné postavy jsou policejní velitel Bill Lockit (dobrý Rudolf Hrušínský), otec Lucy a skutečný vládce podsvětí a kriminální představitel státní moci, a William Peachum, Mackův konkurent (Marián Labuda), otec Polly a ochotný Lockitův spojenec z donucení. Další zajímavé postavy: Peachumova praktická manželka Elizabeth (Nina Divíšková), čestný kapsář Harry Filch (dobrý Jiří Zahjský), Mackovi komplicové Jim (Oldřich Vízner) a Jack (Ondřej Vetchý), prostitutky (Jana Švandová, Mahulena Bočanová a Naďa Kotrčová), a ňaslouchající vězeň (Jeremy Irons). Rošťácky veselé se závěrem, že je dobré na chvíli sklonit hřbet, aby se pod maskou loajality zasadil rozhodný úder. Pokorné přijetí reality, ve které se vivine neskutečná přizpůsobivost ve využívání všech možných výhod. Veselé a chmurné zároveň.(13.5.2011)

<< předchozí 1 2
zobrazit všechny komentáře

Česko-Slovenská filmová databáze © 2001-2012 POMO Media Group s.r.o. Všechna práva vyhrazena.

Provozovatel a redakce | Reklama a marketing | Napište nám | Poslední hledané výrazy | Server hosting zajišťuje VSHosting s.r.o.

Doporučujeme: plastová okna, rychlé překlady, vstupenky, kultura, úřady práce, inzerce realit, realitní kancelář, práce