The Beggar's Opera
Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jan KlusákHrají:
Josef Abrhám, Marián Labuda st., Rudolf Hrušínský, Libuše Šafránková, Barbora Leichnerová, Veronika Freimanová, Jiří Zahajský, Oldřich Vízner (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Pletichy a podvody páchané pod fasádou měšťáckého poklidu a harmonie. Snímek Žebrácká opera je adaptací stejnojmenné divadelní hry Václava Havla, kterou uvedl režisér Jiří Menzel v roce 1990 na jevišti Činoherního klubu. Známé téma o totalitních mechanismech bylo zpracované už v roce 1728 Johnem Gayem a o dvě stě let později Bertoltem Brechtem. Příběh je zasazen do dvacátých let, ale mohl by se samozřejmě odehrávat kdykoli. Hra má precizní dramatické vyklenutí a dlouhé, hutné monology. Práce Jiřího Menzela spočívala ve zvizuálnění předlohy a v nutném krácení textu. Scénosled je částečně pozměněný. Atmosféru na pomezí divadla a reality předznamenává kreslená opona pod úvodními titulky. Spojením Havlova brilantního textu s Menzelovým filmařským uměním vzniklo dílo, které diváka pobaví hravostí a okouzlí atmosférou. (Česká televize)
(více)Recenze (93)
V podstatě hodně povedený film se spoustou humorných scén a barvitým scénářem. Herecky tomu kraluje Marián Labuda, Josef Abrhám a Rudolf Hrušinský. Jediné, co bych mohl vytknout, je fakt, že se pohybuje na hraně divadla a filmu. Množství scén tak vyznívá pateticky, což bych v divadle bral jako samozřejmost, ale na filmovém plátně mi to tak úplně nesedělo. 75% ()
Unavená adaptace. Menzel se vrátil se svými filmařskými postupy poněkud do minulosti, a tentokrát to nevyšlo. Televizní inscenování snímku také neprospívá. Herci se snaží, dialogy i monology mají svůj půvab, ale prostě to není ono, chybí tomu nějaká silnější atmosféra, pocit. Jako by film vznikl narychlo, nuceně a z donucení, a bylo to na něm znát. ()
Je to vcelku hezký film s příjemným humorem a vynikajícím obsazením... 70% ()
Film nemá dobrou pověst, ba co hůř, nehlásí se prý k němu ani jeho režisér. Ale já budu poněkud shovívavější. Mně se to líbilo. Celou dobu jsem se příjemně bavil. Postupné rozplétání složitých vztahů mezi podsvětím a policií bylo rafinované, šarmantní Mackeath, proradná Jenny, poctivý lupič Filch, filuta Lockith byly lahůdkově zahrané figury. Co mi možná trochu vadilo, byla přílišná ukecanost. Bravurní zdlouhavé monology, kdy postavy vznešeným jazykem hovoří o nízkých věcech, jsou dobré pro divadlo, ale do filmu příliš nepatří. Takže tady bych viděl určitý problém, ale jinak, jak říkám, to pro mne byl příjemně strávený čas. ()
Nebudu dávat vysoké hodnocení jen proto, že se na tom podílel Havel a Menzel. Film nestojí ani za zlámanou grešly. ()
Základem k pochopení této hry je, přistoupit na její styl vyprávění i natáčení. Pokud se chytnete, budete odměněni téměř Hrabalovským stylem a poetikou, ke které se Václav Havel svou Žebráckou operou hodně přiblížil. Jiří Menzel ji tak i pojal a výsledek není tak špatný, jak je celkově hodnocena. I když je poznat, že byla spíchnuta horkou jehlou, herecké obsazení nezklamalo a spousta výborných dialogů a monologů vykouzlí úsměvy na tváři. Závěrečná pointa je výborná a Rudla je bůh! "Kdo neví, že slouží, slouží vždycky nejlíp." ()
Je to nemravné. Což jistě mělo být. Ale mělo to být pouze nemravné? ()
Milujem ceskoslovenske filmy, ale tento Menzel mi nikdy nesmakoval. Herci ako Safrankova /Tri orisky pro Popelku/ alebo Nina Diviskova /Prodavac Humoru/, Marian Labuda st. /Vesnicko ma Strediskova, Prodavac Humoru/ slapu sice dobre, ale film nemam az tak rad. Bude to asi Menzelovym a Havlovym scenarom. 30 % ()
Na filmu je až příliš znát, že je to divadelní hra a to je dle mého názoru chyba. Měli to pojmout jako film a né jen převect hru na film. Obsazení je výborné. ()
Příjemně satirická a metaforická komedie o zneužívání zákonné moci, o prorůstání kriminálního podsvětí se státní správou. A symbol o hromadném okrádání normálních občanů pro blaho a rozkvět státu prostřednictvím nenažrané státní správy. Překrásný herecký koncert chladnokrevného zločince a násilníka a lamače dívčích srdcí kapitána Machetha zvaného Mack (skvělý Josef Abrhám). Ženy jsou pro něj pohromou, jako bezkrupulózní prostitutka Jenny (dobrá Libuše Šafránková), či požehnáním, jako jeho dvě manželky Lucy (Veronika Freimanová) a Polly (Barbora Leichnerová). Nádherné postavy jsou policejní velitel Bill Lockit (dobrý Rudolf Hrušínský), otec Lucy a skutečný vládce podsvětí a kriminální představitel státní moci, a William Peachum, Mackův konkurent (Marián Labuda), otec Polly a ochotný Lockitův spojenec z donucení. Další zajímavé postavy: Peachumova praktická manželka Elizabeth (Nina Divíšková), čestný kapsář Harry Filch (dobrý Jiří Zahájský), Mackovi komplicové Jim (Oldřich Vízner) a Jack (Ondřej Vetchý), prostitutky (Jana Švandová, Mahulena Bočanová a Naďa Kotrčová), a naslouchající vězeň (Jeremy Irons). Rošťácky veselé se závěrem, že je dobré na chvíli sklonit hřbet, aby se pod maskou loajality zasadil rozhodný úder. Pokorné přijetí reality, ve které se vivine neskutečná přizpůsobivost ve využívání všech možných výhod. Veselé a chmurné zároveň. ()
Havlovy role prevedene na filmove platno, to je hodne nevdecna prace i v rukou takoveho mistra jako je Jiri Menzel. Zebracka opera ma vyborne herecke obsazeni a i dostatek povedenych dialogu. Kulisy naznacuji divadelni puvod hry. Postupem casu filmu ale dochazi dech, zvlast ve scenari. ()
Něco mi tam chybělo, nevím co. Mackieho moudra byla dokonalá, ale Konec starých časů je nesrovnatelně lepší... ()
Snímek mého oblíbeného režiséra Jiřího Menzela mě bohužel zklamal. V komentářích a recenzích tady na čsfd se často objevují slova jako humorný či vtipný - takto bych já snímek rozhodně nekomentovala. Neříkám, že byl film špatný. Skvělé herecké obsazení udělalo své a Havlovo satirické dílo je plné nečekaných události a vypointovaný závěr mě opravdu překvapil. Ale film jako takový hodnotím spíše jako podprůměrný. Sáhodlouhé dialogy (či monology) mě nudily a atmosféra i děj filmu mi přišly nepřirozené, až křečovité. Toto filmové zpracování divadelní hry má sice i kladné stránky, bohužel těch záporných je více. ()
Intriky, láska a podnikání v prostředí střetu zločinu a "práva", v němž platí situačně kreativně dotvářená pravidla, jiná než k jakým jsme byli vychováni - předobraz polistopadových let. "Kdo neví, že slouží, slouží vždycky nejlíp !" Po dvaceti letech mrazivě trpce aktuální. Skvělý Havlův starosvětsky vtipný, chytře propracovaný text a režijní i herecká stylizace. ♫ Velké plochy náladové, na Weillově základu postavené Klusákovy hudby možná často posouvají vyznění do málo hravých, příliš romantických končin. 3-4* ()
Podobná deklamace - místo hraní - jako v rozmarném létě... Nemusím... ()
Porevolucni film natoceny na oslavu tenkrat naseho milovaneho disidenta bez jakehokoliv dramaturgickeho zasahu. Vyborni herci a renomovany reziser uz zrejme slabe divadelni dilo nedokazali pozvihnout na koukatelnou uroven. Nikdy jsem nemel rad filmove chvalozpevy na prave oblibene bez alespon male soudnosti. ()
Neměl jsem tušení, do čeho jdu a jména v titulcích jako Menzel, Havel a Abrhám (o Ironsovi ani nemluvě) ve mě vyvolala nemalá očekávání. Tak nějak to i začalo, úvodních dvacet pět minut, kdy Abrhám vypráví svým komplicům spoustu všemožných mouder o ženách a při tom loupí. Tohle je zdaleka nejlepší část filmu, ale od okamžiku, kdy se postava Abrháma dostane do vězení, film jde hrozně dolů a děsně nudí. Větší prostor dostávají jiní herci zvučných jmen jako Labuda, Šafránková a Hrušinský. Poslednímu jmenovanému stačí se jen objevit v záběru a má divácký respekt. Na filmu je hodně vidět, že se jedná o adaptaci divadelní hry, ale vesměs mu to neškodí. Ve filmu se nám představí celkem dost postav, které jsou povětšinou i zajímavé, ale všechny jsou nám jen tak naťuknuty, nebo jen proplouvají dějem a je hrozná škoda, že jich není využito více. To je případ jak charakteru již zmíněného Hrušinského, ale i postava Jiřího Zahájského a další. Film jsem dokoukal asi před půl hodinou a přiznám se, že už teď si z něj nic moc nepamatuju. A tohle je asi největší problém filmu, on prostě prošumí a už v jeho polovině je vám jedno jak dopadne a jediné co si od filmu přejete, je brzký konec, což při stopáži 93 minut není tak dlouhé, ale kdyby byla stopáž o patnáct, dvacet minut méně, filmu by to jen prospělo. ()
Konečně někdo pochopil, že operu nejvíc kazí zpěv, a tak ji natočil celou bez něho. Tím ovšem bohužel výčet kladných stránek končí, snad s výjimkou zajímavé postavy, kterou ztvárnila Šafránková. Jinak bída a děs, no ostatně co jiného by se mělo vyskytovat ve světě žebráků že. Musím souhlasit s Radek99, který nazval Abrhámovu postavu "neodolatelnou", protože mně se z ní fakt neodolatelně zvedal kufr. Možná, že zabíjení za jistých okolností může působit mile, to ale rozhodně neplatí o způsobu, jakým připravoval Abrhám o život ženy okolo sebe. Když k tomu přidám Popelčino vyznání, kdyže to ztratila panenství, je jasné, že rozpačitý dojem nevzniká jen chybou režisérovou, ale že už to skřípe v literární předloze. Kterou jsem mimochodem nečetl. A navíc mě nenadchlo, jak moc je poselství filmu průzračné a čitelné na sto honů. ()
Film poplatný dobe. Pred 89 by sa nenatočil , lebo Havel bol ten kto bol. No teraz sa už mohol natočiť. A čo sa stalo, nič moc , len priemer......55%. ()
Související novinky
Zemřel Josef Abrhám
České nebe se rozrostlo o další velkou hvězdu, ve věku dvaaosmdesáti let totiž zemřela jedna z nejvýraznějších postav naší kinematografie, Josef Abrhám. Oblíbený herec se poslední dobou bohužel… (více)
Po mém soudu neprávem pozapomenutý a zde na ČSFD také notně podhodnocený film. Viděl jsem jej poprvé v roce 1991 v budějovickém kině Kotva, kde jsem po projekci zažil (v životě poprvé) potlesk v kině (a to nešlo o premiéru či projekci za účasti tvůrců). Tak moc většina diváků (včetně mě) vnímala aktuálnost satirických šlehů, které celým filmem prostupují... Zřejmě je ale potřeba hned několika předpokladů, aby divák film docenil. Tou první je v zásadě nesdělitelná a slovy nevysvětlitelná zkušenost s totalitní společností, tou druhou smysl pro lehce absurdní humor, tou třetí schopnost vnímat text, neboť Halvova divadelní hra, jíž je film věrnou adaptací, je v podstatě konverzačka, navíc konverzačka, které po svém "praotci" Johnu Gayovi zdědila onu jiskřivost, jíž můžeme obdivovat například v hrách Georga Bernarda Schawa či Oscara Wildea. Havlova adaptace Gayovy hry, respektive operního libreta, je ovšem zásadně jiná v markantním posunu k absurdnosti. Lehkost a vtip se tu pojí s atmosférou doslova kafkovskou a obsahuje i místa téměř patafyzická. Podobně jako v jiných Havlových hrách, i tady si autor rafinovaně hraje s opakováním téhož textu v různých souvislostech a různými osobami, přičemž ovšem zachovává květnatý a mile archaický jazyk předlohy. Toto zpochybnění slova i lidského jednání pochopitelně souvisí s Havlovou osobní zkušeností s působením komunistické STB a obecně, s bezprostřední znalostí toho, jak komunistická společnost plná netransparentních vztahů, přítelíčků, prospěchářů, mravně naprosto zkřivených, dokonale ohebných a zcela bezskrupulózních osob, pohodlně usazených na postech zásadních i zcela nedůležitých manipulovala téměř s každým, koho si usmyslela zneužít... Menzelova režie filmu je excelentní a těžko si lze představit lepší zpracování. Režisér si zde téměř neuvěřitelně hraje s kompozicí, trochu jako by ji tvořil podle pláten barokních či klasicistních mistrů, místy zase obratně napodobuje filmy noir či klasické detektivky (za všechny třeba Lockitovo krmení rybiček v akváriu). Tyto reminiscence ovšem mají nejen obsahem, ale i po čistě formální stránce značně parodický nádech. Vskutku výborné jsou herecké výkony a také Šofrova kamera je skvělá. Na DVD je obraz značně zešedlý a zrnivý, přičemž nedokážu říci, jde-li o mizernou kopii nebo to takhle bylo už natočeno jako "umělecký záměr". Možná jde ovšem o kombinaci obého. Také kulisy a výprava je značně ateliérová a dává tušit, že film vznikal dosti na rychlo. To ostatně potvrzuje i sám Menzel v bonusovém rozhovoru na DVD, kde si uspěchanost při tvorbě scénáře a přílišnou poplatnost (jinak nepochybně výborného) divadelního nastudování Činoherního klubu (ve filmu ostatně hraje s výjimkou Labudy a Hrušínského téměř kompletní herecká sestava této divadelní inscenace). Vzhledem ke zvolené formě i tomu, že se jedná o adaptaci divadelní hry to ovšem zase tolik nevadí. Celkový dojem: 80% Zajímavé komentáře: Radek99, Koumi, Eruntano PS: vyčítat filmu "zdlouhavé monology", když ta hra je na nich postavená a její sdělení je právě v tom, jak "tvárný" materiál lidské slovo je a jak jej lze téměř libovolně překrucovat, je přece docela nesmysl, nemyslíte? PPS: Srovnávat tohle s filmem "Fešák Hubert" je trefa hodně mimo mísu... () (méně) (více)