Režie:
Vladimír MichálekScénář:
Jiří HubačKamera:
Martin ŠtrbaHudba:
Michał LorencHrají:
Vlastimil Brodský, Stella Zázvorková, Stanislav Zindulka, Ondřej Vetchý, Petra Špalková, Jiří Lábus, Zita Kabátová, Kateřina Pindejová, Lubomír Kostelka (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Tragikomický příběh mladého pětasedmdesátníka, věčného snílka, pábitele a recesisty (V. Brodský), který na rozdíl od své milované, ustarané maželky (S. Zázvorková), se odmítá smířit s údělem rezignujícího stáří a žije svůj život jako nikdy nekončící výzvu, v níž každý den se pro něho stává báječnou příležitostí k novému dobrodružství. Spolu se svým věrným a oddaným kamarádem z operety přenáší divadelní role do života a splňuje si tak své nesplněné sny. Vystupuje jako emeritní člen Metropolitní operety, který kupuje zámky, jako revizor, horolezec a dobrodinec. V řadě vděčných komických situací, plných jemného i černého humoru, válčí s manželkou o svou bezstarostnost a nezávislost, s níž vždy znova dokazuje, co je to UMĚNÍ ŽÍT. Tento film o přátelství, lásce a neumírání je věnován Vlastimilu Brodskému. (Česká televize)
(více)Recenze (348)
Vlasta Brodský je čarovný. Taká prirodzená životná úloha, akoby už naplno cítil, čo bude nasledovať. Hm, smutno-veselý príbeh, ktorý ma v prvom rade dojíma a zároveň utvrdzuje v názore, že Michálek je jedným z najzaujímavejších domácich (ak sa môžem stále stavať do role Čechoslováka) režisérov súčasnosti. ()
Radostně posmutnělý film o stáří. Herecký koncert Vlastimila Brodského, Stelly Zázvorkové a Stanislava Zindulky je nepopsatelný..když vezmu v úvahu, že pro některé to byl i koncert životní, brr..běhá mi z toho mráz po zádech. Jedna dojemná scéna střídá druhou a snad nejkrásnějšim zážitkem je rozvodové stání u soudu. Láska nadevše. :) ()
Zmínil dva sociální fenomény, které Babí léto bystře zachycuje. První - ženská praktičnost (Zázvorková, oddaná nakupování a vnoučatům, zdůrazňující, že život je třeba brát vážně) versus mužská fantasie a smysl pro humor (dravý mužský úsměv, plný neovladatelné touhy a darebáctví). Druhým fenoménem je proměna muže. Zatímco zhruba mezi 30. a 60. rokem je hlavou rodiny, tahoun a na vrcholu svých sil, v důchodu se z něj stává žalostný kakabus, a to především díky manželce, která mu předchozí roky vrací se vší parádou. A nezřídka kdy to končí opravdovou tyranií (Brodský je hrdina spíš tragický než komický) a chutí sejít ze světa vlastní rukou, jak stvrzuje i Vlastimil Brodský, který spáchal v roce 2002 sebevraždu. ()
Velký epilog mimořádného herce, který si Bróďa, jak mu říkali všichni jeho přátelé ze všech generací, s nimiž se dostal kdy do kontaktu, říkali, nepochybně zasloužil. Takřka vždy, když v polistopadové kinematografii hraného filmu zavadíme o skutečnou kvalitu, děje se tak proto, že pod projektem i realizací jsou podepsána stará známá jména. Zdůrazňuji to proto, že to v žádném případě není důvod k radosti; dýchavičné má být totiž stáří, nikoliv mládí, které - podle stále antikvovanější představy - se má vyznačovat křídly a rozletem. Nosný námět - v této souvislosti se nemůže nevybavit např. ROMEO A JULIE NA KONCI LISTOPADU či LÁSKA JAKO TRÁM - má v našem prostředí už svou důstojnou tradici a vynikající předchůdce. Hubačova i Michálkova úloha tím byly značně ztíženy. Přesto zásluhou mimořádného hereckého tria Brodský, Zázvorková, Zindulka, jemuž skvěle sekundovali jejich další kolegové - za všechny bych uvedl Vetchého a Špalkovou, která zde hraje jednu ze svých vůbec nejlepších filmových rolí - vzniklo silné, nosné dílo, která v mnoha ohledech vyznívá - i pro velmi zasvěceného diváka - jako oslava kreativního ne mužství - zde je to jaksi samozřejmé a rozumí se to samo sebou - ale ženství. A to ženství ne dychtivého, mladého, dívčího v rozpuku let, ale zralého, vlastně na konci své cesty. Žalostný nechtěný triumf domnělé ksantipy, která je v hloubi svého srdce vším možným, jen ne tím, čím navenek působí, způsobí v něžném milujícím srdci staré ženy přímo palácový převrat. Doposud zdánlivě přízemní tvor vylézá - protože skutečně, krví svého srdce i mozku, celou houbkou citu i rozumu, miluje svého stále klukovského manžela - ze své životní ulity a oddaně se dává všanc blouznivě šíleným kreacím věčně mladého partnera. A mládne s ním. Charakteristiky dalších postav třebaže film spíše dokreslujících než prohlubujících, jsou rovněž jadrné a vícerozměrové. Syn Ondřeje Vetchého opakuje pábitelství svého nestárnoucího otce ve svých poněkud přemnožených manželstvích, v nichž dosud nestačil zcela dospět; starý druh Eda, věrný průvodce Františkova (Brodského) života, se pohybuje na úrovni asi nejlepšího Zindulkova výstupu jeho umělecké dráhy na stříbrném plátně i modravé obrazovce - seriálu VLAK DĚTSTVÍ A NADĚJE; mistrovsky svůj nesnadný part zvládla i legenda stříbrného plátna Zita Kabátová z generace prvorepublikových krásek třicátých let. Optimismus, který z LÉTA milostivě babího vyvěrá snad v každém záběru, nutí připomenout i Michálkovu mediálně poněkud "upozaděnou" režii. Je paradoxní, že ze seniorského kvartetu dnes žijí dva - ten nejmladší a ta nejstarší. Jakoby to potvrzovalo a utvrzovalo oprávněnost Hubačova základního záměru - oslavy moudrého, vědoucího stáří, které si nic neulehčuje a právě proto také nic nevzdává. Stará pravda, kterou vyjádřil již Marcus Tullius Cicero ve svém proslulém dialogu O STÁŘÍ, ve svém novém rouchu k nám přistupuje osvěžena, omlazena, nestárnoucí. Ne jako Elena Makropulos, ale jako bohyně Lada donekonečna rozhazující svůj věnec pučících květů lučních, polních i lesních do světa svých milovaných lidí. () (méně) (více)
Mám rád diela Jiřího Hubača, od Vladimíra Michálka som zatiaľ videl iba vynikajúce filmy, téma prežívania staroby je pre mňa aktuálna a zverenie hlavných úloh Brodskému, Zázvorkovej a Zindulkovi bol úspech zaručujúci počin. Vznikol sympatický film o radostiach a strastiach nesympatického obdobia života, v ktorom sú filigránsky namiešané tragikomické pasáže s poriadne čiernym humorom. U každého herca je možné určiť jeho posledný film. Nie každému sa však podarí postaviť si posledným filmom pomník. ()
Galerie (22)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (18)
- Před natáčením zavolal Vlastimil Brodský Stanislavu Zindulkovi, aby mu oznámil, že si ve filmu zahrají společně. Rozhovor poté zakončil větou: "Budete hrát ale se Stellou sami, neboť já už v té době budu mrtvý,", čímž narážel na svůj kritický zdravotní stav. (Jizni Tlapa)
- Závěrečná scéna, kdy postava důchodce Hána odlétá balónem, byla i splněným snem jejího představitele Vlastimila Brodského, který celý svůj život o letu balónem snil. (Olík)
- Vlastimil Brodský (František) řekl k režisérovi Vladimíru Michálkovi: "Setkal jsem se dokonce s něčím, co se mi v životě nestalo. Byl jsem na jeho filmu Zapomenuté světlo, pak jsem šel z jeho Sekala a jen tak lehce si uvědomoval, že je mým přáním s takovým režisérem dělat. A strašně mě překvapilo, že byl osud tak příznivej a splnilo se mi to." (NIRO)
Reklama