Bratrstvo neohrožených

Tenhle miniseriál je nádhernou ukázkou toho že i pro televizi může vzniknout mistrovské dílo. Ztvárnění bojů se může směle rovnat s Zachraňte vojína Rayena, ale narozdíl od něj v něm není tolik amerického patriotismu a je mnohem bližší realitě. Unikátní na tomhle díle je že ukazuje celý postup nějaké jednotky od začátku války až do konce a přitom se pečlivě věnuje každé důležité události. Lepší válečný snímek ještě nikdo nenatočil. (24.03.2006)

Skutečně skvělý seriál, který svým rozmachem skoro ani nepatří na televizní obrazovky. Přesto ho tam budete opětovně rádi hledat, o to se vsadím. Příběh roty E, kterou sledujeme od výcviku až do konce války, se může směle řadit do zlatého fondu válečného filmu. Je velmi realisticky natočený, syrový, drsný a přitom (což u americké produkce dvakrát potěší) není patetický, zbytečně patriotický a slzopudný. Hlavní trumf "Bratrstva neohrožených" nespočívá v brilantně natočených bojových akcích, jeho hlavní síla je jinde - v čase, kdy vlastní boj neprobíhá a na povrch vyplouvají příběhy jednotlivých vojáků; v čase, kdy se tuží válkou zformovaná přátelství...Hnacím motorem každého výjimečného díla je nějaké poselství, které vysílá ke svým divákům. I v tomto bodě "Band of Brothers" funguje bezchybně, navíc v několika rovinách - klade otázky o hrdinství, utrpení, povinnosti, přátelství, o údělu vojáka a válce samotné. Pro mě je (i když od reality jistojistě stále hodně vzdáleným) důkazem absurdity a nepochopitelné krutosti jakéhokoliv válečného konfliktu. Což není rozhodně málo...Stačí vzpomenout na devátou epizodu se symbolickým názvem "Why We Fight", která se v mém osobním žebříčku zařadila mezi klenoty televizní tvorby. (29.06.2006)

Jen málokterý seriál nebo minisérie mě dokáže oslovit každým svým dílem. A "Bratrstvo neohrožených" je jedním z nich. Nádherná režie -u všech dílů- , ze které má divák pocit, že ani nesleduje produkt točený pro televizi, k tomu ještě hezčí hudba Michaela Kamena a především výborné herecké výkony! A pak taky scénář -samozřejmě- , který dokáže oslovit diváka v každém dílu. Já osobně jsem si nejvíce zamiloval díl 6. - ten je vážně překrásný! (27.12.2002)

Vlastně ten seriál poškozuji, když dávám pouhé čtyři hvězdičky, protože jde v každém ohledu o vynikající řemeslo a jeden z vrcholů žánru. Realisticky podané válečné drama, skvěle obsazené s dobře nastíněnými charaktery, bez laciného patosu a zároveň s dostatečně velkým rozpočtem, aby vznikl divácky atraktivní seriál. V zásadě mi vadí jen ten americky zkreslující pohled na 2. světovou válku, který si naplno uvědomí snad jen dobrý znalec historie. I když Bratrstvo neohrožených je v zásadě civilní, absentuje tam ten tradiční nechvalně známý patriotismus, divák se pochopitelně při sledování seriálu nedoví, jak nízká byla bojová morálka amerických jednotek na západní frontě, jak nízká byla vůbec podpora války na evropském kontinentě mezi americkou veřejností. Spojené státy byly dlouho ve vleku politiky izolacionismu, částečně díky špatné zkušenosti ze svého angažmá v 1. světové válce. Evropská válka nebyla populární a vlastně až drastické záběry z koncentračních táborů a líčení německých zvěrstev na sklonku války dodatečně odůvodnily v očích veřejnosti vstup do války a válečné ztráty. Proto taky protižidovské pogromy přitáhly tak silnou pozornost. Americké velení s ohledem na veřejné mínění doma chtělo minimalizovat ztráty a vedlo válečnou kampaň nesmírně opatrně. Obvyklá taktika byla intenzivním bombardováním a dělostřeleckým ostřelováním zdecimovat protivníka tak, aby nekladl pokud možno žádný odpor. Ještě v posledních měsících války, kdy stály americké jednotky proti demoralizovanému nepříteli, kterému docházely pohonné hmoty a proviant, postupovaly v průměru o 3-5 km denně, i když měly drtivou převahu. Spoustu těchto věcí se prostě divák seriálu nedoví nebo se je přinejmenším nedoví v plném rozsahu. I když i na západní frontě se umíralo a strádalo, je to nesrovnatelné s tím, jaká dramata probíhala na východní frontě nebo během partyzánské války. Celkový dojem: 90 %. (11.05.2007)

Dlouho jsem měl ze seriálu obavu a záměrně jsem se mu vyhýbal hned z několika důvodů: 1) vysoké hodnocení, které mě spíše odrazovalo 2) neustálé srovnávání se Zachraňte vojína Ryana, jehož závěrečný patos sráží kvality celého díla zbytečně dolů, 3) obecné nadhodnocování válečných filmů/seriálů, zejména z II. světové války, 4) velmi nízké hodnocení některých mých oblíbených uživatelů (i odpad! se objevil), 5) téměř neustále přítomný americký patriotismus a nekonečně recyklovaná klišé. Důvodů je samozřejmě více, ale tohle jsou ty hlavní. Obavy se naštěstí z velké části nenaplnily. Bratrstvo neohrožených pracuje na podobném konceptu jako Zachraňte vojína Ryana, kdy každý díl (v Ryanovi celý film) začíná vzpomínkami (poslední část je vzpomínkami uzavřena) skutečných válečných veteránů a končí vysvětlovací titulkovou sekvencí k dané události/problematice. Seriál tak narozdíl od Zachraňte vojína Ryana získává punc jisté dokumentárnosti a reálnosti. Jména veteránů jsou přitom odkryta až v úplném závěru seriálu, divák tedy od úplného počátku neví, jestli jsou vyprávějící hrdinové právě z roty E 506. pluku 101. vzdušné výsadkové divize, o které celý seriál je, nebo z úplně jiného oddílu. I přes fakt, že je Bratrstvo neohrožených natočeno na základě skutečných událostí, nevyhnulo se mnohým klišé. Při poslechu sugestivních výpovědí jednotlivých veteránů, které časem sice mohou být trochu zkreslené, ale zjistíte, že podstata všech podobných "otřepaných frází" musí být nutně pravdivá a události se i přes svou určitou pokřivenost takhle nějak udály, ať už jde o celé operace jako vylodění v Normandii, Market Garden, bitvu v Ardenách nebo o konkrétní útoky americké armády resp. roty E (zničení německých děl na statku Brecourt) či události jiné (především v dechberoucí 9. díl Why We Fight). (15.01.2011)