Bratrstvo neohrožených

Válečný seriál co hravě strčí do kapsy lecjaký válečný film. První výcvikové díly mne až tak nebavily, snad proto, že o tom něco vím a film mi nedal nic nového. Od okamžiku kdy se však první Dakoty dostanou do palby flaku nad LZ, jsem přestal dýchat a jen zíral. Takto zpracované boje jsem ještě neviděl a smekám. Kamera je naprosto dokonalá, stejně tak všechny reálie. Dodnes si vybavuji mráz Ardenských lesů, který mnou při sledování třásl. Dnešní poslední žijící veteráni ze 101. Airborne vysoce ocenili tuto poctu jakou jim vysekl tým režisérů a herců. (23.01.2011)

Jsem rád, že se tolik dolarů investovalo právě do tohoto projektu. Peníze jsou na Bratrstvu opravdu vidět pomale v každém políčku. Díky tomu a zručné práci celého filmového štábu jsem si mohl plně vychutnat postup spojenců v Evropě. Každý díl doprovází i úvodní slovo členů "Éčka", které spolu s výtečnou hudební znělkou Michaela Kamena startuje 50 minut válečného běsnění - hrdinství, odvahy, proher, výher, nefalšovaného kamarádství... Hned se na ten život díváte jinak. Dalším výrazným plusem je, že každý díl je trochu jiný nejen obsahem, ale i způsobem vyprávění, myšlenkou atd. Zkrátka neexistuje snad nic kromě délky (10 hodin dá opravdu zabrat), co bych mohl vytknout. (04.10.2003)

Sakra, tady někoho napadlo natočit válečný seriál bez patosu a patriotismu a taky to podle toho dopadlo. Bratrstvo neohrožených je prezentováno jako dokonalé dokudrama, které se drží reálných osnov s minimem vymyšlených odboček. Jenže k čemu tohle divákovi je? Já nechci dokonalý náhled do válečných řad, ale zábavu nebo alespoň nějaký chytrý snímek se zajímavou a hlavně poutavou zápletkou. No jasně, je to moje chyba, že osud vojáků ve válce je mi ukradený. Nechci to říkat takhle drsně, ale já jsem prostě vyrostl bez válek a ačkolik k nim nějaký vztah mám (druhou světovou jsem fascinován), je třeba aby byli režiséři a autoří tohoto díla schopni vytvořit mezi mnou a hrdiny nějaké pouto. Není totiž dobré, když si ani po posledním díle nedokážu k hrdinům přiřadit obličeje. Někdo tu možná bude polemizovat o mé inteligenci, ale já to prostě jednoduše svedu na tvůrce, neboť jiným se podařilo obeznámit mne s hrdiny ihned. No dobře, tak to jsem dokritizoval, teď by to chtělo i chválu, neboť si jej tento jedinečný seriál opravdu zasluhuje. První díl se mi opravdu líbil, byl sice trochu zdlouhavý, ale tenkrát mi to ještě nevadilo. Vlastně i dobrý byl fajn, jenže pak to někde začalo drhnout. O citech k hlavním hrdinům jsem již informoval, takže jen krátce řeknu, že jsem díky tomu nemohl zaznamenávat žádné emoce, ba ani napětí. Což rozhodně nevede ke 100% úspěchu. No dobře řeknete si, chce to sledovat i jiné věci. Scény z války jsou naprosto bezchybné, snímání, hudební podbarvení to všechno tu funguje parádně, jenže k čemu se kochat kabátkem, když nitro zůstává utajeno. Bohužel je to tak, Bratrstvo neohrožených soudím jako seriál, který je sice precizně odvedenou prací a je dokonalý napohled, ale v němž sehlává hlavní složka, zpětná interakce s divákem. 60% (25.08.2006)

Tady se z televizního formátu vytěžilo asi naprosté maximum nebo snad ještě víc. Seriál je to excelentní a je dobré, že se mu vyhnuly věci jako přehnaný patriotizmus nebo třeba postava hrdinného černocha. Jen bych hodnocení raději dával spíš za tu filmařinu a příběh vnímal jako konkrétní příběh chlapců z roty E než nějaký komplexnější obraz války. Že se za německé protiofenzívy na americké straně začalo popravovat za dezerci a neuposlechnutí rozkazu se třeba nedozvíte a co je to válka by, při vší úctě, mohli vyprávět spíše vojáci z východní fronty. Jenže o tom pravděpodobně žádný podobný film či seriál nevznikne, protože koho by to v Americe zajímalo a kdo by na to v Evropě našel peníze. (31.08.2005)

V první chvíli možná mnohými nedoceněný seriál, který poutavým a vkusným, ale i realistickým způsobem přibližuje utrpení války skrze jednotku, která prošla evropskou špínou a krví. Právě procházka relativně známými místy, opakování bitev viděných jinde a jindy z nového (působivějšího) úhlu rozhodně prospívá příběhu i schopnosti vniknout do atmosféry i světa před kamerou. Spielberg, Hanks a další zúčastnění předčili má očekávání a válku si užívají, dávají ji hlubší rozměr a diváka pohlcují do příběhu mužů, kterými mohl být kdokoliv. Na takové muže se nesmí zapomínat, stejně tak na všechnu tu hrůzu, která se stala. Kdo nechápal kvalitu BoB ihned, musel ji docenit nejpozději s rámci srovnání s mladším mořským bratřičkem z Pacifiku. BoB je možná nejlepší válečný (mini)seriál všech dob, ale je skvělé cítit, že to nebyl prvotní záměr. (24.01.2005)