Animatrix

Na jedné straně stojí invaze robotů a na té druhé svět podle Matrixu. Takové menší vykrádání Čapkova RUR a bratší Wachowskiých Matrixu (i když oni se na tom podíleli). A jediným originálním pojítkem mají být éterické kresby a různorodě se linoucí proud grafického pojetí? A zpočátku to funguje, prostupuje k vám ta tajemnost a vyprávění, které se snaží apelovat na váš vlastní úsudek. Jenže po hodině začnou být tyto rádoby samostatné příběhy trochu nudné, protože vás to nikam neposouvá a jen pomálu objasňuje. Z nichž některé epizodky jsou krásné s nápadem, ale jiné se jen vezou na populární vlně. Je zde velmi patrné, že tu participuje kus Japonské kultury, neboť kresby jsou tím na první pohled velmi ovlivněny. Vizuálně to byl skutečně skvost, ale mělo to před sebou tak velký potenciál, který se nerozvinul. Koncem to mohli zachránit: láska mezi robotem a člověkem, kterou naznačili, tak nechápu proč to nakonec zavrhli. To je skoro zločin... (30.07.2012)

Díky vznešenému a takřka hypnotickému způsobu vyprávění ani příliš nevadí, že Animatrix není tak obsahově podnětný a nepřináší mnoho nového, stále dokáže diváka hluboko ponořit do takřka bezedné studnice ohromného světa Matrixu... Myslím, že Animatrix je spíše záležitostí pro fajnšmekry, přestože znalost posledních dvou dílů trilogie není pro pochopení nutná, Animatrix z emocionální roviny hraných filmů těží, aneb čím více se člověk v Matrixu orientuje a hlavně čím více si jeho svět užívá, tím spokojenější bude i s tímto nostalgickým návratem oblíbeného prostředí... 9/10 (13.11.2009)

Na Animatrixu se mi líbilo to, že každá část měla jinou formu ztvárnění, byla dělaná trochu odlišnými styly. Nejvíce mě zaujala hned první digitální část Poslední let Osirise, kterou jsem už viděl před časem, kdy jsem si chvílema dokonce myslel, že to hrají skuteční lidé a obě části Druhé renesance, které pojednávají, jak to vlastně všechno začalo. Každá část má něco do sebe. Některé jsou hodně dobré a některé zase horší. Nejméně se mi líbila poslední část Přijímací zkouška, která se mě moc nelíbila jak grafickým znázorněním, tak příběhem. Ale špatné to taky nebylo. (15.09.2011)

Před Matrixem existoval Animatrix. Samozřejmě že jen časově. Tvůrci Animatrixu se s tímto snímkem objevili až po Matrixu. což je škoda. Devět různorodých příběhů, z nichž každý má návaznost na matrixový svět, na jeho využití, na jeho chyby a na jeho nástrahy. Poslední let Osirise byl dle mého názoru nejlépe ztvárněný po animační stránce. Asi nejhorší v tomto ohledu mi přišel příběh Dětský příběh. Přesto mne svými odlišnými příběhy a animací zaujali všichni. Někdy je velmi dobré si připomenout "historii", abychom se z ní mohli poučit. Řekněte mi někdo, proč se nám zdá reálnější, když sníme než když jsme vzhůru?:) Dávám plný počet. I když bych měl jisté výhrady. (23.02.2007)

Parádne myšlienky súvisiace s rozlišovaním medzi snom a realitou či s možnosťou zhodnotiť pozíciu ľudstva na tomto svete. Keďže je však film rozdelený na viacero poviedok, nezaujali ma všetky. Najmä noirovská atmosféra, rozvinutie podstaty Matrixu či zhubná sila mocných technológií, ma úplne ponorili do deja a terminátorská vidina je v niektorých silných momentoch očividná. Japonskému anime však neviem vždy prísť na chuť a zatiaľ čo sú ostatní uchvátení z grafiky a vizuálneho aspektu, mňa prekvapivo niektoré scény odpudzovali a nudili. Nemuselo to byť animované, skôr by som prijala hraný film, ten scenár je totiž neuveriteľne výpovedný. (27.04.2012)