Bonnie and Clyde
Bonnie a Clyde
Bonnie and Clyde
Režie:
Arthur PennKamera:
Burnett GuffeyHudba:
Charles StrouseHrají:
Warren Beatty, Faye Dunaway, Michael J. Pollard, Gene Hackman, Estelle Parsons, Denver Pyle, Dub Taylor, Evans Evans, Gene Wilder, Owen Bush, Patrick Cranshaw (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Americký film režiséra Arthura Penna Bonnie a Clyde patří dnes již do zlatého fondu světové kinematografie. Příběh dvou sympatických lupičů se odehrává v Americe třicátých let a je založen na skutečných událostech a skutečných postavách. Bonnie Parkerová se narodila v Roweně v Texasu roku 1910. Roku 1931 pracovala v kavárně. Pak se dala na dráhu zločinu. Clyde Barrow pocházel z rodiny nájemce půdy. V mládí vyloupil benzínovou pumpu. Byl odsouzen na dva roky, ale roku 1931 byl propuštěn za dobré chování. V tomto okamžiku začíná vlastní filmový příběh zločinecké dvojice, který je pojat spíše baladicky a s jistým nadhledem, aby pak nakonec gradoval v závěrečné orgii krutosti, v dnešním kontextu kinematografie ovšem množstvím krve dávno překonané. Film v době svého vzniku vzbudil velký ohlas a sklidil pochopitelně také mnoho cen. Jmenujme např. Oscara za vedlejší roli Estelle Parsonsové a kameru Burnetta Guffeyho, film měl ovšem ještě dalších osm oscarových nominací! V hlavních rolích pochopitelně zaujali Warren Beatty a Faye Dunawayová. Ta si vedle oscarové nominace odnesla za film i Cenu Britské akademie. (Česká televize)
(více)Recenze (326)
Film, ktorý diváka baví sledovať. Živé, sympatické spracovanie tragiromantického príbehu, ktorý svojou ľahkosťou a obsadením utečie a zanechá dobrý pocit. Niektoré scény dosahujú k režijnej a vizuálnej dokonalosti. A Faye Dunaway je kosť. ()
Proboha, co si počít s tímto filmem? Hlavní protagonisté nejsou rozhedně týpci, co by jen tak z plezíru vraždili, přesto to dělají. Prostě takoví normální lidi (ne takoví normální zabijáci). Nadruhou starnu se nezdá, že by z toho měli nějaké zvláštní výčitky svědomí. To mi nedává logiku. Prostě mi v tom vykreslení postav jaksi chybí vnitřní soudržnost. Ale zase bych byl nespravedlivý, kdybych nedal této gangsterské klasice aspoň 4*. ()
Kultovní gangsterka plná sexappealu půvabné Faye Dunaway. Retro, které má šmrnc, atmosféru a nenudí. Rád jsem si ho opět připomenul. Skvělý je i hudební doprovod. Tady není co vytýkat a nad čím váhat - jasně plný počet. ()
Nevím proč mě ten film nijak zvlášť neuchvátil , připadal mi zdlouhavý a nudný, zkrátka mi nějak nesedl, herci byli výborní , ale nějak jakoby někdy přehrávali!!!! ()
Hovorí sa, že klasiky nestarnú, ale v tomto prípade to až tak neplatí. Miestami neostrá kamera, rozkúskovaný naratív aj absencia nosného hudobného motívu znižujú kvality tohto filmu, v ktorom nepochybne žiari Fay Dunaway po boku nevýrazného Warrena Beatyho. Postava Blanche mi vyložene liezla na nervy (tiež si kladiem otázku, za čo dostala herečka, ktorá postavu stvárnila, Oscara), Gene Hackman bol taký štandardne dobrý... Záverečná scéna bola výborná. Celkovo však na mňa film pôsobí nevyvážene a zub času sa na ňom predsa len podpísal. ()
Herecky není co vytknout a ten český dabing má taky něco do sebe. Zrovna vybrat Marka Vašuta jako Clyde to si prostě hned vzpomeneš na českou hru Mafia. Čert vem, že konec je trochu jinak a celkově některé věci už jsou dneska malinko jinak vysvětleny, než natočil Arthur Penn, to hlavní zůstává dobré. Chemie funguje a Gene "Pepek" Hackman tomu dodá správný říz ke konci filmu. Sice je to občas až nevyzkle zrychlené, kdy je policajti dvakrát stejně najdou v jednom baráku, tak ten vztah mezi Bonnie a Clydem funguje vlastně relativně dobře.75% ()
Je to atypický filmíček, na tú dobu, ale i teraz sa to pekne pozerá. Veľká klasika. Predsa len, je to film, čo je na počiatku novej éry, kedy do Hollywoodu prichádzajú režiséri s plánom doničiť pôvodný klasický štúdiový systém a toto je jednou z prvých vlaštovek novej éry... ()
Klasický film Warner brothers - to je proste úplne iný level... ()
Nevím jak to bylo dřív ale později byl rozhodně zločin i více sexy (a pokud bych vzal z pohledu toho kdy sem co viděl, tak už jsem viděl víc sexy zločin i dřív :)). Tím ovšem neříkám, že Fay Dunaway nebyla skvělá (Beatty až tak moc ne). Důvod proč mi Bonnie a Clyde nesedli je asi v tom, že jsem se často ztrácel v logice jejich jednání, v jejich náladách, že jsem se ztrácel v ději. Atmosféra byla výborná (v tomto lepší než dobově a tématicky stejní Veřejní nepřátelé - tam mi vadila ta kamera a hrozitánsky roztažený děj, který byl ale lépe a přehledněji vyprávěn). Nějak jsem nepřišel na chuť ani tomu v zdejším obsahu napsanému boji proti společenskému řádu, těžko jsem odhaloval v tom střílení a vykrádání úspor ostatních lidí z bank, vykrádání obchodů něco extra přitažlivého a nějaký opravdový boj proti něčemu. Joo krize byla zlá, ale většina lidí kvůli ní nekradla a nezabíjela. Snaha získat si publikum romantikou a slušnými herci na mě neplatila, alespoň v tomto případě ne. Bohužel, na to jaká je to klasika nadšení nesdílím. 65% ()
Stará gangsterská klasika, kterou ale již zastřel čas. Ani ten dobový blonďatý kukuč Dorothy Faye Dunaway by dnes moc slávy mezi dnešními typizovanými modelkami moc slávy nezískal. ()
Klasika všech klasik! Po dobrém začátku sice tempo trochu upadá, přesto sympatická dvojice hlavních hrdinů nenudí a ukazuje nám, že být gangsterem může být i docela zábava. ()
What a lovestory. ()
Nevidim duvod proc tocit film o zlocincich... kdyby k tomu meli nejake idealy ale oni nemeli... takze dobre jim tak. A muzete to natocit ve 3D nebo pro Oculus Rift, muzete ukazat jejich lidskou stranku, ale me je to celkem u prdele. Film ani pribeh pro me nema zadou hodnotu. V tom vim roudil mezi batchem a sundancem... ()
ideové vyznění? každý si to může přebrat po svém...prej protest proti společnosti, pche.....ale jinak převažují plusy: nádherná a přitom ! skvěle hrající Faye zamlada (později již poněkud vyschla, dáma promine), a úžasná kamera, tu bych dal všem za vzor...prostě dobře odvedená práce, a skvěle obsazené. ()
75% | 8/10 ()
Bonnie a Clyde jsou párkem dobrodruhů, kteý vylupuje banky, čímž naplňuje nejen své kapsy, ale především své touhy po vzrušujícím dobrodružství a po útěku od stereotipu všedního života. Postupně ji však začíná docházet (hlavně Bonnie), že se z nich stávají psnci a cesta zpět již neexistuje... Vcelku hezky vystavěný příběh a především dobře vyprofilované postavy obou hrdinů, krásná Faye Dunaway v hlavní roli a úžasná atmosféra Ameriky 30. let. 75%. ()
Typický príklad idealizovania v hollywoodskom filme. Príbeh ústrednej dvojice, na ktorého konci bolo množstvo mŕtvych tiel a ešte viac zničených životov, je podaný spôsobom, ktorý vzbudzuje fanúšikovské sympatie a ich nechvalne známy koniec zase smútok a ľútosť. Zásluhu na tom majú nielen skvelé herecké výkony ako aj precízna réžija, no vo veľkej miere najmä chémia medzi naivnou romantičkou Bonnie a rodeným zločincom Clydom. Ľudia ich síce milovali už v dobe, kedy žili, no až tento film prispel k tomu, aby sa ich legenda stala večnou. ()
Pořád je to dobrý film. A ústřední dvojice je přímo vynikající. Perfektně jim to mezi sebou klape. Jen jim trochu nevěřím to střílení, spíše to vyznívá, že byli hrdiny proti své vůli a jaksi omylem. Dneska by to možná mělo větší švih, bylo to trochu víc akčnější, se spoustou přestřelek a honiček auty a spoustou krve. Takhle je hlavně první polovina filmu hodně vláčná. Ale konec dojme... ()
Související novinky
Zemřel Gene Wilder
Alzheimerova choroba nám v neděli sebrala třiaosmdesátiletého herce Genea Wildera. Pokud jste viděli Producenty, Ohnivá sedla nebo Mladého Frankensteina, dobře víte, o koho jde. Tohle je ale jen… (více)
Bonnie a Clyde tentokrát natvrdo
Je zvláštní říct to o filmu, který byl ve své době kritizován za amorálnost a drsnost (zejména krvavé finále diváky v roce 1967 doslova šokovalo), ale je to tak – Bonnie a Clyde Arthura Penna nabízí… (více)
Smutný týden v Hollywoodu
V uplynulých dnech se Smrtka postarala o značnou část smutného sestřihu, který každoročně vídáme na Cenách Akademie. Především odešel legendární Tony Curtis, kterého všichni (kdo ne, ať si doplní… (více)
Střední Evropa 2007 napoprvé
Asociace českých filmových klubů rozhodně nepatří mezi ty, kteří by setrvali na dlouhé časy v posvěcené nečinnosti, a tak pro příznivce netuctových filmů připravují další putovní přehlídku. Po… (více)
„Já jsem Clyde Barrow a tohle Je slečna Bonnie Parkerová. Vykrádáme banky." Kdykoliv se v kinech objeví nepřístupný film do osmnácti let, vystoupí proti němu hlasy pokrytců, zatímco fanoušci se ptají: „Je tohle vážně ten nejbrutálnější film v historii?" Spoustu lidí napadne, že nejbrutálnější v dějinách kinematografie byly filmy Pulp fiction: Historky z podsvětí a Takoví normální zabijáci. Nedokážou si vzpomenout, že by se násilí a brutalita ve filmu objevily už dříve než v devadesátých letech. Historie ale říká něco jiného. Film Bonnie a Clyde totiž vzbudil stejnou otázku už před třiceti lety. V kinosálech se tehdy tísnili také dva nadšenci, kteří pracovali v časopisu Esquire a občas si protáhli polední pauzu, aby ukojili svoji touhu po filmech. David Newman a Robert Benton byli zodpovědní za většinu reportáží, které v časopisu vycházely. Jedna z nich, článek z nedávné americké historie nazvaný „Nová sentimentalita", vyvolala takový čtenářský ohlas, že se rozhodli porýpat se v tématu trochu hlouběji. Přestože příběh Bonnie a Clydea byl jen o něco málo víc než poznámkami na okraji biografie bankovního lupiče Johna Dillingera, podařilo se oběma autorům najít v jejich osudech téma, které je chytilo a mělo chytit i filmové diváky. Newman a Benton tedy měli příběh, ale nemohli přijít na to, jak ho rozvinout Tenhle nedostatek se ale nakonec proměnil v jejich velkou výhru. Znalci standardní praxe ve filmovém průmyslu by napsali zápletku na tři strany, a potom absolvovali vyčerpávající kolečko po studiích, při kterém by se snažili někoho přesvědčit, aby si to aspoň přečetl. Ale Newman a Benton hollywoodské postupy neznali, takže provedli věc, která vycházela zjejich zdravého rozumu. Napsali sedmdesát stránek scénáře bez dialogů a poslali ho člověku, který náhodou znal Francoise Truffauta. Nejenže scénář dorazil až do Truffautových rukou, slavný režisér jím byl dokonce tak nadšený, že se s oběma autory setkal v New Yorku a dal jim pár lekcí z filmování. Truffaut jim navrhl možné způsoby přestavění akčních scén, aby děj získal dramatickou sevřenost, a zasvětil je do filmových specialit, jako je zpomalení záběru. Tuhle lahůdku využili v okamžiku, kdy si lidé čtou báseň, kterou napsala Bonnie. Východní Texas se od třicátých let moc nezměnil. Pořád ho zdobily kvetoucí louky, malá benzínová čerpadla a zaprášená městečka se směšnými jmény. Navíc tu žilo dost správných chlapů, kteří byli díky svému věku pojistkou, že i dialogy budou třicátým letům odpovídat - i s místním dialektem. Skoro v každé scéně se někdo chlubí dokonalým texaským slangem. Oba tvůrci se nakonec vybourali hned na startu své dlouhé natáčecí cesty. Režiséru Jean - Lucu Godardovi se jejich scénář líbil, ale on sám se pro změnu nezamlouval producentům, protože studia chtěla Američana. Jak čas postupoval, byli Newman s Bentonem už skoro rozhodnutí, že se na Bonnie a Clydea vykašlou. Jenže jejich zaprášený scénář mezitím náhodou doputoval do rukou Warrena Beattyho. Ten ho od nich koupil, nechal se zamknout v jedné místnosti s režisérem Arthurem Pennem a držel ho tam tak dlouho, dokud Penn neslíbil, že film natočí. Penn si do posledních detailů rozfázoval závěrečnou verzi scénáře. Každou scénu přepsal najeden list poznámkového bloku a jednotlivé stránky si rozvěsil po kanceláři. Když měl tuhle vizuální pomůcku hotovou, začal odstraňovat slabší scény a pro ty, které chtěl ve filmu nechat, hledal uplatnění. Film Bonnie a Clyde se nakonec stal neuvěřitelnou směsicí komedie, akčního filmu, sociální glosy a milostného příběhu. O pár let později Benton řekl, že hodně vlivných lidí v Hollywoodu i mimo něj nemělo ten film rádo kvůli pozitivnímu a romantickému pohledu na bankovní lupiče. „Hlavním důvodem byla arogance, která z celého filmu vyznívá, protože nikdo za celou dobu neřekne: Někoho jsem zabil. Je mi to líto."' Spousta lidí považuje Takové normální zabijáky a Historky z podsvětí za první filmy, ve kterých byli násilníci přitažliví. Jenže Bonnie a Clyde dokázali udělat z malých a odporných zlodějíčků noblesní gangstery, obdivované diváky téměř o třicet let dříve. () (méně) (více)