Bonnie and Clyde
Bonnie a Clyde
Bonnie and Clyde
Režie:
Arthur PennKamera:
Burnett GuffeyHudba:
Charles StrouseHrají:
Warren Beatty, Faye Dunaway, Michael J. Pollard, Gene Hackman, Estelle Parsons, Denver Pyle, Dub Taylor, Evans Evans, Gene Wilder, Owen Bush, Patrick Cranshaw (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Americký film režiséra Arthura Penna Bonnie a Clyde patří dnes již do zlatého fondu světové kinematografie. Příběh dvou sympatických lupičů se odehrává v Americe třicátých let a je založen na skutečných událostech a skutečných postavách. Bonnie Parkerová se narodila v Roweně v Texasu roku 1910. Roku 1931 pracovala v kavárně. Pak se dala na dráhu zločinu. Clyde Barrow pocházel z rodiny nájemce půdy. V mládí vyloupil benzínovou pumpu. Byl odsouzen na dva roky, ale roku 1931 byl propuštěn za dobré chování. V tomto okamžiku začíná vlastní filmový příběh zločinecké dvojice, který je pojat spíše baladicky a s jistým nadhledem, aby pak nakonec gradoval v závěrečné orgii krutosti, v dnešním kontextu kinematografie ovšem množstvím krve dávno překonané. Film v době svého vzniku vzbudil velký ohlas a sklidil pochopitelně také mnoho cen. Jmenujme např. Oscara za vedlejší roli Estelle Parsonsové a kameru Burnetta Guffeyho, film měl ovšem ještě dalších osm oscarových nominací! V hlavních rolích pochopitelně zaujali Warren Beatty a Faye Dunawayová. Ta si vedle oscarové nominace odnesla za film i Cenu Britské akademie. (Česká televize)
(více)Recenze (326)
(23/2018) / Legenárny film slávil práve minulý rok 50. výročie. Trošku naivný, či už herecky, príbehom alebo postavami. Super nápad, v tej dobe isto originálny, bolo skombinovať romatiku s gangsterkou a v podstate road movie. (7/10) ()
(Ne) konecna jizda. ()
Hmm, čakal som síce niečo úplne iné, ale ani toto nebolo zlé... Hlavne som ostal prekvapený s celkom vierohodného zobrazenia hlavných hrdinov a ich činov, ktoré im síce priniesli popularitu v médiách, ale nemal som pocit, že by sa oni v priebehu deja menili. Drsný záver som očakával, ale nič to nezmenilo na tom, že som ostal dosť očarený kritikou doby, ktorú tento film zvládol na výbornú. ()
Nebýt přílišného natahování druhé půle, byl by tento snímek asi dokonalý. To ovšem nic nemění na tom, že je to i tak pecka! ()
hezká holka, drsnej lupič a klišé děj => nuda, odpad! ()
Určitě nesmrtelná klasika, téměř realisticky zasazená do tehdejší doby. Municí se opravdu nešetřilo a mezi ústřední dvojicí to jiskřilo! I obsazení bylo výborné (hlavně F. Dunaway a G. Hackman). Ale...od začátku mi to přišlo docela přitažené za vlasy, od seznámení, chování a víceméně i uvažování některých postav. Nevím čím to. Diváci si zcela jistě měli najít pozitivní vztah k hrdinům a fandit jim i přesto, že se jednalo o zloděje a vrahy. U mě to tedy ne vždy fungovalo. Takže ano, jízda to byla výborná, nuda se nedostávala, ale do funklubu se nepřidám. ()
Pěkný thriller o dvou podivných lupičích, jen mám pocit, že je snímek trochu nadhodnocen. Z průměru jej vynáší snad jen brutalita a akce, která v té době nebyla běžná. Je také nutno uznat, že Faye podala hodně dobrý výkon, což se Beattym říct nedá. ()
Dosť silný zážitok aj po toľkých rokoch. Niektoré filmy jednoducho nedokážu zostarnúť, hoci ich prostriedky zostarli úplne. Z dnešného pohľadu boli Bonnie a Clyde priekopníkmi zdieľania adrenalínových selfíčok. –––– Přepadáme banky... Na tom není nic špatnýho, ne? –––– Vy už můžete jenom utíkat, Clyde Barrowe. A vy to víte. –––– Díky tobě si mne lidi budou pamatovat. ()
Samozřejmě že ve své době tohle bylo vynikající dílo, kvalitní herecké výkony, akční scény atd. To vše vzbudilo v roce 1967 pobouření, ale poté byl film stejně ověnčen mnoha oskary. Dnes je to samozřejmě těžké hodnotit, ale já tomu dám čtyři. ()
Celkově pro mě osobně hodně velké zklamání. Zaujal mě na tom jenom mladý Warren Beatty, což byl opravdu sekáč. Faye Dunaway mi byla (tradičně) nesympatická, až hrůza, což filmu v mých očích také příliš nepomohlo. Doufal jsem trochu v propracovanější vystavění jejich "kariéry", než nějaký propracovaný děj mi to připadalo jako sled epizod. ()
Začátek filmu jde na celou "věc" až moc rychle(seznámení Clyda a Bonnie),poté je vše až moc pomalé,a samotný závěr je neskutečná filmová jízda plná zvratů a napětí. Veškeré akční sekvence jsou natočený velmi kvalitním způsobem,působí autenticky i v dnešní době. K tomuto všemu se přidává i vynikající scénář,kterému napomáhají skvělé herecké výkony Faye Dunaway(Bonnie) a Warrena Beattyho(Clyde). Tenhle film je bomba... Bomba plná skvělých postav a napětí,ukázka kvalitně odvedené práce a důkaz toho,že člověk se v životě může spolehnout jen na svou jedinou lásku a rodinu,protože "přátelé" můžou vždy zradit... 90% ()
Pohodový "lehký" film, kde není o zábavu nouze. Oddychovka, ale dobře natočená. ()
Perfektne zahrany smutny pribeh o dvoch stratenych dusiach, ktore vedeli ako skoncia, no nevedeli si najst inu cestu ako vykradanie bank. Bonnie a Clyde boli a su svojim sposobom celebritami. V novinach sa tlacili ich fotky, ktore sami robili a pisali sa o nich pribehy. V dnesnej dobe by sme povedali, ze su skazeni zlymi filmami a videohrami :). Obe charaktery nie su dobre, ani ich umysly nie su nic ine ako sebecke. No, pri ich vycinani sa obcas stalo, ze zatli do ziveho a podarilo sa im spravit nieco, co sa obycajnym ludom pacilo (vykradanie bank v case hospodarskej krizy). Film sa nesnazi z nich spravit nieco co neboli, ale pokusa sa ukazat, na ich jednoduche (zmyslanim) no koplikovane (konanim) charaktery zaroven, kotre mi trochu pripominali Estevezove stvarnenie Billy the Kida v Young guns. Urcite nie dokonaly, no urcite zaujimavy dobre natoceny film, kde je najlpesie sa vykaslat na hodnotenia a komentare a jednoducho si pozriet. ()
Slušná podívaná, škoda ale, že sú tu Bonnie and Clyde príliš idealizovaní a rádobyinteligentní... stačí sa pozrieť na ich skutočné fotky a už z ich hlúpych pohľadov je jasné, že najprefíkanejší v skutočnosti neboli. ()
Trvalo mi dlouh, než jsem se k tomuto oslavovanému filmu dostal (vděk patří mnou nenáviděné čt)a tak nějak nevím. Příběh je vynikající, Beatty frajírek, Dunaway sexy a Hackman spolehlivý i ty přestřelky jsou na svou dobu velmi dynamické, ale občasné přehrávání, do nebe volající hloupost hlavních hrdinů (sázel bych na scénáristu než na skutečnost) a občasné dramaturgické lapsy (skoky z jednotlivých episod jsou dost neobratné) dost kazí dojem. Až zamrzí, když je takto pokaňhán velmi zajímavý obraz jedné doby, příjemně vsunuté odkazy na politiku, média, hosp. krizi i tehdejší kulturu. Recividista a servírka se rozhodnou, že chtějí něco víc a společně změní své životy, projedou půlku "států" a zanechají za sebou sakra viditelnou stopu, pár mrtvých a jednu velkou legendu... 70% ()
Na svoju dobu má tento film niekolko veľmi vydarených dramatických zvratov. Prvý zvrat pozorujeme, keď matka Bonnie vraví dcére, že zomrie skôr než ona. Druhý zvrat vidíme na konci keď Clydovi dôjde že sa chytili do pasti a venuje si s Bonnie posledný zasnený pohľad a následne sú rozstrielaní na sračky. Bonnie túžila vyvliecť sa zo stereotypného života čašníčky v nejakej pocestnej reštaurácii a tak zatúžila po lámaní pravidiel, akonáhle sa objavil Clyde v jej živote. Tí dvaja sa našli, tí dvaja spolu zomreli. Keď si Bonnie a Clyde uvedomili, že budú navždy prenasledovaní a nikdy nebudú môcť už žiť normálny život, zachcelo sa im vymazať všetky chyby. Lenže, už niet cesty späť. ()
Tohle přesně ten typ filmu, kdy se prostě musí fandit záporákům. Ona to zas taková zlatíčka nevinná nebyla, ale ubraňte se šarmu Beattlyho a kráse Dunaway! Jen ta chyba ve scénáři, kdy je Clyde k Bonnie chladný jak mrazící box mi nejde do hlavy. Po Klaudynce je Faye druhá nejhezčí ženská šedesátkové dekády, navíc se schopností zahrát cokoliv. ()
Faye je tady krasna az k placi (a navic hraje naprosto dokonale). O to brutalneji pusobi ten masakr na konci... klasika kinematografie. ()
Gangsterska klasika, kterou tahne uzasna a neodolatelna Faye Dunaway, ktera predstavitele Clyda naprosto zastinuje a celou story si v podstate ukradla pro sebe. Ale svoje si samozrejme tradicne bezchybne odehral i Gene Hackman. ()
Související novinky
Zemřel Gene Wilder
Alzheimerova choroba nám v neděli sebrala třiaosmdesátiletého herce Genea Wildera. Pokud jste viděli Producenty, Ohnivá sedla nebo Mladého Frankensteina, dobře víte, o koho jde. Tohle je ale jen… (více)
Bonnie a Clyde tentokrát natvrdo
Je zvláštní říct to o filmu, který byl ve své době kritizován za amorálnost a drsnost (zejména krvavé finále diváky v roce 1967 doslova šokovalo), ale je to tak – Bonnie a Clyde Arthura Penna nabízí… (více)
Smutný týden v Hollywoodu
V uplynulých dnech se Smrtka postarala o značnou část smutného sestřihu, který každoročně vídáme na Cenách Akademie. Především odešel legendární Tony Curtis, kterého všichni (kdo ne, ať si doplní… (více)
Střední Evropa 2007 napoprvé
Asociace českých filmových klubů rozhodně nepatří mezi ty, kteří by setrvali na dlouhé časy v posvěcené nečinnosti, a tak pro příznivce netuctových filmů připravují další putovní přehlídku. Po… (více)
Tři mouchy jednou ranou aneb malý výlet do historie 60. let.¬ V průběhu 60. let 20. století se jako houby po dešti začaly objevovati snímky, v nichž svoboda a spravedlnost hrají hlavní úlohu. Rozvoj technické civilizace a relativního blahobytu ve srovnání s válečným a poválečným obdobím, ukončení Karibské krize podnítily životadárný déšť, v němž vyklíčila kulturní seménka dekády ukončené v 70. letech postupným rozpouštěním pathosu v reálných společenských podmínkách.¬ Nejprvé se spustila přímo smršť májovek, idealistických filmů z období dobývání Divokého západu natočených podle románů německého spisovatele Karla Maye, v nichž idealismus spravedlnosti představovaný ponejvíce postavami indiánského náčelníka Vinnetoua a bílého muže Old Shatterhanda zcela nahradil původní křesťanskou výplň románů: "Poklad na Stříbrném jezeře" (SRN, 1962), tři díly "Vinnetoua" (SRN, 1963-65), "Old Shatterhand" (Rakousko, 1964) a řada dalších až po "Vinnetoua a Old Shatterhanda v údolí smrti" (SRN, 1968).¬ V dalším druhu filmů bezúhonní naháněči spravedlnosti jsou vystřídáni tvářemi zločinců nebo aspoň pochybných živlů coby hrdinů snímků*): "Frajer Luke" (USA, 1967), "Bonnie a Clyde" (USA, 1967), "Butch Cassidy a Sundance Kid" (USA, 1969), "Půlnoční kovboj" (USA, 1969), "Vanishing Point" (USA, 1971), "Podraz" (USA, 1973), "Dva muži ve městě" (Francie, 1973).¬ *) V návaznosti na tuto skupinu vzniká, s určitým přesahem až do 90. let, řada existenciálně laděných snímků, v nichž hrdinou není už tvář zločince či pochybného živlu, ale "ztracená" (případně zpochybněná) existence: "Písečná žena" (Japonsko, 1964), "Zvětšenina" (Itálie, 1966), "Cizinec" (Itálie, 1967), "Zeď" (Francie, 1967), "Malé životní etudy" (USA, 1970), "Zapadákov" (GB, Austrálie, 1971), "Indiánský posel" (USA, 1991).¬ Okruží příznakově a snad poněkud opožděně uzavírají "Vlasy" (USA, 1979), "květinový muzikál" původem českého režiséra M. Formana a newyorského scénáristy M. Wellera ukazující svět hippies†) v montáži na válečný protest — jeden z kultovních snímků části mládeže své doby.¬ †) "Pokus o návrat do květinových šedesátých let. Žel už nějak nedokážu cítit sympatii k hippie ideálům té doby. Všichni byli v pohodě, žili jen pro dnešek, milovali volnost... Ty hodnoty znějí tak lidumilně, ale přitom klamou zevnějškem. Byla to také kultura sobectví, dětinské nezodpovědnosti, naivního pacifismu, sebezničující vzpoury. Nemám potřebu si ji idealizovat." — koment. uživ. "Aidan".¬ Doba (ne nepodobná té po napoleonských válkách) onoho zvláštního pathosu vzniklého z naděje na lepší příští vzešlé z dobových příznaků byla zároveň dobou idealisace možností člověka, ale také — očima tradice — dobou vzpoury; obé poslední se přitom ukázalo jako naprosto neproveditelné. Proto došlo k onomu nepatetickému "rozpuštění" onoho pathosu ve skutečnosti, která měla v dalších dekádách ukázati svou pravou — technokratickou — tvář. Existencialismus se ukázal býti stejně povrchní vlnou a slepým nábojem jako hnutí svobody, lásky a nezávislosti.¬ Vrátím-li se k opoznámkovanému snímku: je oslavou vzpoury proti systému, proti jeho nespravedlnosti sociální a lidské; hrdinou je v podstatě zločinec, kterému se mají diváci obdivovati pro jeho odvahu vzepříti se konvencím, zažitým stereotypům, pro jeho odvahu nepoddati se. Jde tedy o dekadentní neboli úpadkovou záležitost, zde ve slušivém kabátě. Žel, náš hrdina není žádným Jánošíkem, je nejvýše zatvrzelým individualistou, tudíž je filosoficko-etický přesah snímku nulový, je prázdnou množinou. Poučený divák si však přes to může odnésti platné a působivé poučení pro budoucnost. () (méně) (více)