Death in the Saddle
Režie:
Jindřich PolákScénář:
Jiří CirklKamera:
Rudolf MiličHudba:
Evžen IllínHrají:
Rudolf Jelínek, Eduard Dubský, Radovan Lukavský, Jiří Sovák, Jana Kasanová, Miloš Vavruška, Josef Beyvl, Martin Růžek, Miloš Nesvadba, Ludvík Veselý (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Sedmnáctiletý Tomáš má rád koně a trpělivě se o ně stará. Ve volných chvílích sní o drsné romantice skutečných kovbojů. Netuší, že právě on pomůže odhalit pachatele skutečné loupeže. (oficiální text distributora)
Videa (5)
Recenze (81)
Westernový kabát té kriminální zápletce moc sluší. Šikovně jsou tady promíchané různé žánry a nic není překombinované. Bylo příjemné vidět mladého Rudolfa Jelínka, sice byl trošku naivní a snílek, toužící pro dobrodružství na Divokém západě, ale to mi nevadilo. Vlastně to tady bylo nutné. Jsou tu hezké přírodné scenérie. Budu se muset podívat, kde se natáčelo. ()
Oblibeny film mojeho taty...vzpominam si, ze kdyz jsme byli mali, vzdycky nam hral na kytaru a zpival: "Seno a staj, tak voni nas kraj..." Je to dobrej film, padesatkove naivni, ale neurazi...(Jelinek je tady za takovyho naivku, az to hranici s nebezpecim "blbecka". Pokazdy me jeho chovani drazdi...) Potesila ucast Jany Kasanove. 4- ()
,, Jen seno a stáj, tak voní náš kraj, i do oblak máš tu blíž... a nad údolím, kde zvedá se dým, dusot koní uslyšíš.. '' Kvůli tomuhle filmu jsem se naučil v mládí celou úvodní píseň -- a mezi klasikou písniček ,,k táboráku´´ celkem zapadla. Smrt v sedle je takový pokus o kriminálku šmrncnutou westernem. V tomto případě vyjímečně přecházím dobu vzniku filmu i jeho jistou naivitu. Bavilo mně to a na tohle se někdy klidně podívám znova. * * * ()
Průhledný děj prvoplánové agitky viděné mladýma očima, které přes opar indiánek ještě nestačily dohlédnout do velmi šedivé dobové současnosti. Ale současně skutečná romantika, povznášející dřinu v hřebčinci - tehdy jedno z nejhůře placených povolání - na poslání. A s tou romantikou přichází i skutečné posluchačské okouzlení. Je ho sice jako šafránu, ale zapřít se nedá. Stejně jako Polákova režie. Film-odraziště, film-příslib. Na konec padesátých let je toho poměrně dost. A to není málo. Určitě. ()
V době natočení to byl trhák, který sledovalo ve vyprodaných biografech spousty diváků. Ovšem i v dnešní době je to příjemný film o chlapci, snícím o westernovém dobrodružství, který netuší, že něco podobného zažije na vlastní kůži. Skvělé herecké výkony, barevná kamera a ústřední píseň spolu s absencí propagandy (takových filmů z 50. let moc není) dělají z tohoto filmu velmi dobrou podívanou i dnes. ()
Galerie (25)
Zajímavosti (15)
- Natáčelo se od 28. března do 4. října 1958. (GASTON73)
- Jiří Sovák (Mikota) vzpomínal, že "pro jezdecké scény mi připravili dvojníka, nějakého zubaře, amatérského jezdce. (..) Ten kousek před kameru vždycky nějak popojedu, říkal jsem si. To, co umím, mi stačí. Ovšem od vojny už uplynulo mnoho let a já po celou tu dobu, žel, na koni neseděl." Před samotným natáčením ovšem narazila kosa na kámen: "Trenér mi povídá: 'Pane Sováku, pojďte si zkusit toho vašeho koně. Váš dvojník si včera přerazil obratel. Spadl ve stáji z koně rovnou na hrábě!' Nic jiného nezbývalo, točit se muselo a já tedy, bez zvláštních kurzů a cvičení, jezdil sám. Na koních. Ne na jednom, na dvou. Na ostrá natáčení v jiných exteriérech vybraného koně nepřeváželi kvůli prodražení. Musel tedy zaskakovat jiný, který mu byl podobný. Jmenoval se Brus a byl to blbec, koňský blbec. (...) Řekli mi: 'Tak si ho projeďte, abyste věděl jak a co, protože zítra začínáme.' (...) Než jsem vyrazil, povídá mi šéf stáje odborně: 'Dejte pozor, zahazuje levou přední!' Dělal jsem machra a povídám: 'To je dobrý.' Nevěděl jsem ovšem, do čeho jdu. Kůň vyrazil normálně, dal se do klusu, rozběhl se - a v tom si to rozmyslel, změnil nohu. Tam nahoře, na koni, se to projeví nevídaným škubancem. Nějak jsem to tenkrát zvládl, zkoušel jsem trap a zastavit, klus a zastavit... Jakmile jsem nabyl trochu jistoty, rozpálil jsem koně přes louku. Samozřejmě že on, potvora, přehodil v největším trapu rytmus. Změnil krok. Zůstal jsem mu viset pod nosem jako nudle. Sjel jsem po jeho krku, naštěstí ho měl dost dlouhý, ušlajfoval jsem to. Brus bral všechno stoicky, klidně se mnou odkráčel do své stáje. Teprve tam jsem se pustil, ovšem padl jsem rovnou do kobylinců. Od té doby jsem tvrdil, že mám 'zbrusa' nové zkušenosti." (NIRO)
- Rudolf Jelínek měl na pády z koně zkušeného dabléra. (M.B)
Reklama