Krvavý příliv

Striktní plnění rozkazů vs. jejich odmítnutí ve stínu pochybností. Starý despota vs. mladý empatický důstojník. Hackman vs. Washington. Souboj o kapitánský můstek a svět, jaký dosud známe, může začít.. Ponorkové drámo, jenž si i přes svůj závěrečný myšlenkový odliv zaslouží pozornost minimálně ze dvou důvodů. Začala tady Scottova nebývale produktivní spolupráce s nástupcem Sidneyho Poitiera a šílenec z videopůjčovny Tarantino je podepsán pod některými dialogy. Nutno podotknout, že se přitom moc nerozšoupl, protože Gene nechal mrzáka v kajutě a Denzel nekřepčil v Králičí soutěži mazaného twistu. A pokud by se snad dámská část publika podmořským soubojem eg nudila, může se dívat na fešného Vigga a rozjímat, jaké by to bylo, kdyby jim doma svou miniaturní žehličkou na uniformu přežehloval bavlněné spodní prádlo.. (16.01.2012)

Ponorkový akční film prvotřídní kvality v režii Tonyho Scotta. To, co udělá napětí takřka nesnesitelným však tentokrát nejsou přetlaky, požáry, torpéda, výbuchy a tavicí se reaktory, i když taky se něco najde. Je to střet zkušeného kapitána v podání Gene Hackmana a jeho mladého, ale zodpovědného černého zástupce Denzela Washingtona o tom, zda mají právo bez dalšího ověření vypusstit jaderné rakety (ty dvě s jsou tam schválně) a tím buď za a) možná zachránit Ameriku, nebo za b) možná rozpoutat celoplanetární apokalypsu. A není prostor na omyly. Přestože spor může rozhodnout na vlastní pěst i zbrojní důstojník a budoucí Aragorn Viggo Mortensen, který má kód k odpálení v sejfu, hlavní aktéři stojí tváří v tvář na můstku obklopeni svými ozbrojenými stoupenci. V nejvypjatější chvíli dojde k odlehčení, zda nejlepší kůň je BÍLÝ lipicán, nebo zda je lipicán ČERNÝ, alespoň po krátkou dobu... Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=iS4I2Z1RBIw (12.04.2012)

V ranku ponorkových filmů se pravda nejedná o nic výjimečného, ale takový to spotřební řemeslo pro široký publikum Tony Scott uměl. Tady mohl profitovat z potencionálního střetu dvou silných charakterů, ale myslím si, že to napětí mezi Hackmanem a Washingtonem se dalo ještě víc vygradovat. Jeden je moc akční druhej zase moc opatrnej a zmatená posádka asi sama neví co si má myslet a tak vzpoura střídá vzpouru a do toho si budou muset dát ještě na férovku souboj s nepřátelskou ponorku. Jak říkám dalo se z toho vytěžit i víc, ale při příležitosti 94 narozenin Hackmana jsem si tenhle spektákl zopáknul a to původní přeci jenom asi trochu přísný hodnocení zaokrouhlím do toho pohodovýho nadprůměru. Takže tak časy se mění a i tenhle typ filmu si užiju víc než ty dnešní rádoby super blockbustery který celej svět oslavuje jenom já nechápu proč. Tohle je aspoň srozumitelná a neurážející typicky devadesátková záležitost.60% (24.02.2024)

Crimson Tide je hollywoodská snaha o filmovú psychológiu medzi postavami, ktorá neurazí váš intelekt a popri solídne rozohranom pokri s výbornými hercami vás poteší tiež efektným vizuálom (kamerové filtre typické pre Tonyho Scotta) a famóznou hudbou Hansa Zimmera. (25.04.2003)

Asi největší problém je, že je od začátku konfliktu jasné, jak jsou karty rozdané. Scott vlastně nedává šanci divákovi zapochybovat o tom, který z důstojníků má pravdu, což je škoda, protože předpokládaná nejistota měla být největší devízou filmu. Není to zrežírované špatně a pokud nepočítám poněkud úmornou první třetinu, bylo se pořád na co dívat, ale v konečném důsledku to nemělo ten správný efekt. 60% (14.08.2019)