Pěnička a Paraplíčko
Krimi / Komedie
Československo, 1970, 93 min
Režie:
Jiří Sequens st.Hudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Jaroslav Marvan, Josef Vinklář, Josef Bláha, Jiřina Bohdalová, Radoslav Brzobohatý, Bohumil Šmída, Martin Růžek, Bohuslav Čáp, Ota Sklenčka, Jaroslav Raušer, Stanislav Fišer, Jiřina Štěpničková, Miroslav Homola, Mirko Musil, Robert Vrchota, Zdeněk Braunschläger, Václav Kaňkovský, Bohumil Koška, Miroslav Malina, Vladimír Medek, Vladimír Navrátil, Jiří Smutný, František Holar, Josef Zíma, Viktor Očásek, Jaroslav Tomsa, Ivo Niederle, František Bohdal, Ela Šilarová, Jan Blažek, Petr Jákl st., Jiří Kasík, Jiří Mašín, Otakar Rademacher, Jiří Vach, Jan Váňa, Zdeněk Srstka, Antonín Janů, Antonín Kryl, Rudolf Přibík, Karel Turnovský, Jaromír Vrba, Elena Lindauerová, Hana Talpová, Zdeněk Blažek, Antonín Loužecký, Jindřich Panáček, Jaroslav MoučkaObsah
-
Za ranního šera je v Praze ve Vltavě nalezena mrtvola kasaře Toufara se zabodnutým nožem v zádech. Inspektoři Bouše a Brůžek navštíví jeho milenku, prostitutku Annu Kulatou zvanou Paraplíčko a je zjevné, že než otevřela dveře svého bytu, oknem kdosi utekl. Paraplíčko je předvedena k výslechu k šéfovi kriminálky - radovi Vacátkovi, ale i když je šokována fotografií mrtvého, nepřizná nic. Před Toufarem žila Paraplíčko s kasařem Pěničkou, který jí velmi miloval a odvedl ji od pouličního řemesla. Když však dostal tři roky kriminálu, Paraplíčko začala žít se surovým Toufarem a ten ji znovu vyhnal na ulici. Pěnička je proto v případě vraždy nejpodezřelejší. Už je tři měsíce doma a pracuje u uhlířů, kteří mu potvrdí alibi. Paraplíčko má ale z Pěničky strach a na radu kriminálníka Mlíka oznámí Vacátkovi, že vražedný nůž byl Pěničkův. Policisté přijdou kasaře zatknout, ale ten uprchne k půdě domu, tam se zabarikáduje a po pronásledovatelích střílí. Nakonec se za ním vydá sám pan rada. Pěnička se přizná k zabití Toufara v sebeobraně při rvačce a Vacátko ho přemluví, aby se odevzdal do rukou spravedlnosti. Odjedou spolu fiakrem a rozlítostněná Anna se vrací ke starému způsobu života, zavěšená do nového milence - Mlíka. (oficiální text distributora)
Za ranního šera je v Praze ve Vltavě nalezena mrtvola kasaře Toufara se zabodnutým nožem v zádech. Inspektoři Bouše a Brůžek navštíví jeho milenku, prostitutku Annu Kulatou zvanou Paraplíčko a je zjevné, že než otevřela dveře svého bytu, oknem kdosi utekl. Paraplíčko je předvedena k výslechu k šéfovi kriminálky - radovi Vacátkovi, ale i když je šokována fotografií mrtvého, nepřizná nic. Před Toufarem žila Paraplíčko s kasařem Pěničkou, který jí velmi miloval a odvedl ji od pouličního řemesla. Když však dostal tři roky kriminálu, Paraplíčko začala žít se surovým Toufarem a ten ji znovu vyhnal na ulici. Pěnička je proto v případě vraždy nejpodezřelejší. Už je tři měsíce doma a pracuje u uhlířů, kteří mu potvrdí alibi. Paraplíčko má ale z Pěničky strach a na radu kriminálníka Mlíka oznámí Vacátkovi, že vražedný nůž byl Pěničkův. Policisté přijdou kasaře zatknout, ale ten uprchne k půdě domu, tam se zabarikáduje a po pronásledovatelích střílí. Nakonec se za ním vydá sám pan rada. Pěnička se přizná k zabití Toufara v sebeobraně při rvačce a Vacátko ho přemluví, aby se odevzdal do rukou spravedlnosti. Odjedou spolu fiakrem a rozlítostněná Anna se vrací ke starému způsobu života, zavěšená do nového milence - Mlíka. Komentáře uživatelů k filmu (55)
-
Gemini
Můj nejoblíbenější film s radou Vacátkem - právě kvůli tomu prostředí galérky a atmosféře vůbec. Pánové ze čtyřky tentokrát pouze ve vedlejších rolích...(18.6.2005)
-
Enšpígl
Bohdalka je femka fatalka asi jako Woody Allen Old Shatterhand. Naštěstí všechno ostatní je už v pohodě a i když vrah je znám poměrně brzy, ( zahradníci z toho tentokrát vyšli bez úhony ) film si ponechává tempo i napětí do posledních minut a závěrečná "půdní" partie v podání Jaroslova Marvana má v sobě neskutečnou vnitřní sílu a mohl bych si jí přehrávat do nekonečna......."Dejte jim zahrát, páne inšpektóre....."(2.8.2010)
-
Marigold
Poměrně slabý pokus odskočit si z žánru rozšafné detektivky k "vážnějším" polohám... Sequens jakoby spíš chtěl vykreslit prostředí galérky a natočit "milostné drama" z prvorepublikové Prahy, kterým se budou proplétat notoricky známé postavy skvělého seriálu... Podařilo se to tak napůl, herecky je to hodně slušné, ale scénář je suchopárný a prostý vzruchu. Pěnička a Paraplíčko patří rozhodně ty slabší figurky z kumpanie hříšníků v rajónů pánů ze Čtyřky. A ani ten humor nejni, co bejval.(15.7.2004)
-
Radek99
Možná nejzávažnější, ale také nejspornější pokus Jiřího Sequense natočit kriminálku s vysokým výpovědním přesahem. Tohle už není jen o panoptiku bizarních figurek pražského podsvětí a mordpartě charismatického pana rady, ale vážně míněná snaha natočit film vypovídající o duchu a podstatě první republiky s přesahy k politice, typům národního charakteru, silné nostalgii i sociálnímu podhoubí tehdejší společnosti. Podobné filmy a seriály: Partie krásného dragouna, Vražda v hotelu Excelsior, Smrt černého krále, Štědrý večer pana rady Vacátka, Hříšní lidé města pražského, Panoptikum města pražského, Hříšní lidé města brněnského(20.11.2006)
-
Boss321
Tohle považuji za nejhorší celovečerní film pánů ze čtyřky.... Dvě hvězdičky.(28.9.2007)
-
sud
Tento díl není ani tak detektivkou, jelikož k odhelí vraha dojde poměrně brzy. Jedná se spíše o romanci o nešťastné lásce chudičké prostitutky Anči zvané "Paraplíčko" a charismatického kasaře Pěničky. Naše známá mordparta je odsunuta trošku do pozadí a ona již zmíněná romance má velký prostor. V hlavních rolích dominují nejen skvělé výkony Jaroslava Marvana, Josefa Vinkláře a Josefa Bláhy, ale i neméně skvělé herectví Jiřiny Bohdalové v roli Anči Paraplíčka, Radka Brzobohatého v roli Pěničky a Bohumila Šmídy coby drsného kasaře Mlíka.(20.5.2006)
-
sepp
Neni to zadna slava, ale porad je to hezky pribeh z prostredi prvorepublikove galerky.(7.9.2003)
-
sportovec
Jsou díla diváka spontánně uchopující a pak jsou ta druhá. Ta, která si vynucují vaši opakovanou pozornost, ta, která vás divácky a lidsky nehladí, protože nemilosrdně doléhají na vaši šedou kůru mozkovou. Na váš rozum, na váš cit, na vaši životní zkušenost, styl a orientaci. Jakkoliv např. hudební čísla mohou v PARAPLÍČKU působit rušivě, děj, prvorepublikovou atmosféru postihují a dotvářejí neobyčejně přesně. Filmová vlna šedesátých let se neomezovala jen na filmy o rozervanosti a odcizení dobových současníků a jejich doby, měla opravdu celožánrový dosah do celého tehdejšího národního hraného filmu a spoluspojovala se přitom s ostatními uměleckými tvorbami - literární, výtvarnou i hudební a divadelní. Způsob, jakým je tento nesporně vynikající film hodnocen nejen na tomto fóru, naznačuje, jak nesnadným a obtížně pochopitelným dílem je. Bohdalové vyjádření o mikrosvětě prvorepublikové identity a jejích tzv. malých lidech i vzácnosti hereckých příležitostí s tímto zaměřením postihuje podstatu problému. Vymývání mozku, která opakovaně probíhala - a zdaleka bohužel neskončila - počínaje Mnichovem a epizodickou Druhou republikou a konče posledními, dnes už také historickými křečemi pozdní normalizace, byla úspěšná víc, než kdy jejich historicky opakovaně recyklovaní nositelé a inspirátoři mohli a směli doufat. Dějinné pozadí HŘÍŠNÝCH LIDÍ MĚSTA PRAŽSKÉHO je pro odborníka i dnes poměrně snadno rekonstruovatelné a následně doložitelné. Až familiérní vztahy mezi policejní elitou, kterou vždy byli kriminalisté, také nejsou výplodem chorého mozku. Příběh, který Marek se Sequensem z tohoto pozadí dokázali vytvořit, přerůstá hranice detektivního, thrillerového i dobrodružného žánru; velkými zpomalujícími sekvencemi a až hlubinným psychologickým záběrem do vnitřního světa nejen protagonistů příběhu, ale i v některých epizodických rolích (skvělá Štěpničkové Darmovzalová jako Pěničkova nájemnická domácí) dosahuje rozměru srovnatelného s nejlepšími díly např. italského neorealismu (nejvíc se mi tu vybavuje Vittorio Sica) mj. i tím, že PARAPLÍČKO nepostrádá ani výborné humorné - byť epizodicky okamžikové - scény (PARAPLIČČIN vstup do lepšího podniku, kam jde za radou Vacátkem). Probírat se hned malou encyklopedií skvělých hereckých výkonů v tomto rozsahu a na tomto místě nelze. Dopustím se proto jen velmi zběžné mozaiky. Vacátkův part pomohl naznačit skutečný umělecký rozměr Jaroslava Marvana, rozměr, který dalekosáhle přesahuje české národní prostředí; nakolik vlastně, nelze říci, protože srovnání a příležitost tento vynikající herec nikdy žádnou nedostal. Bohdalová se zde dotýká herecké geniality (podobně jako o třicet let později ve FANNY) a jednu ze svých mimořádných příležitostí dokázal využít i Radoslav Brzobohatý. Do této mozaiky je nutné zařadit i Šmídu, Zímu (excelentní pěvecký výkon), Štěpničkovou a Růžka jako majitele domu v celé jeho samolibé sebestředné nařvanosti (scéna sice nepřímo, ale účinně ve své době naznačovala skutečnou "znělou" kvalitu prvorepublikové demokracie ve srovnání s možmostmi, které se člověku komunistické éry nabízely v kontaktu s mírnější odnoží SNB - VB). Stejně až "hvězdně" působí i Sequensova režie; vynikající jsou scény hospodské rvačky mezi Mlíkem a Pěničkou, dobývání břevnovského domu pod střešovickou nemocnicí, zejména Vacátkův a Pěničkův dialog, i pojímání a výtvarné postižení prvorepublikové atmosféry, které svou věcností a střízlivostí nic nekarikuje ani neidealizuje. Divácky zajímavým poznatkem je také postižení prvorepublikové noblesy, jak ji v sobě střídmě a mužně soustředí Vacátkova osobnost. Snaha být lidským a skutečnost, že jsem lidským nejen já, ale i ten na druhé straně, určitě zloděj a určitě muž propadlý kriminálnímu světu, který si přesto uchovává své neposkvrněné lidství, své ideály a hodnoty, své svědomí, skutečnost, že tito lidé jsou navzájem s to toto své lidství si sdělit a propojit se jím a v něm, dává filmu další nadčasový rozměr. A s tím také mravní poselství: policista nemůže přestat být policistou, zločin, třeba s řadou polehčujících okolností, zločinem, a trest trestem. Jedno se nemíchá s druhým do nestravitelné kaše, která působí odpudivě i při velmi povrchním pohledu. Sequensovo a Markovo poselství je nadčasové právě tím, že svou velikost prolíná do zdánlivě nezajímavé šedi někdejších pražských činžáků, jejich oprýskaných zdí i zašlých, ponurých lokálů také zašlé pražské prvorepublikové galerky s její nenapodobitelnou hantýrkou. Bylo nadčasové v době svého vzniku, nadčasovým zůstává i dnes, takřka čtyřicet let poté.(10.3.2008)
-
NinadeL
Pěnička a paraplíčko je nesmírně smutná záležitost. Bohdalová hraje, jako kdyby jí mělo každým okamžikem puknout srdce, mě zas puká při pohledu na Štěpničkovou. Několik drobných dobře zahraných etud takových jako je Růžek nebo Zíma ale celek nezachraňuje od konečného selhání v dobové věrohodnosti. Směšní jsou všichni ti Šmídové a jejich drsní hoši, stejně jako ty umělé třešínky na kloboučku Paraplíčka.(20.2.2009)
-
LiVentura
.."Hříšní, hříšní, hříšní, hříšníci..." Jak zpívá pan Zíma..(24.7.2008)
-
nash.
Tak jako jsem nikdy nepochopil oblibu Bohdalky u národa českého, tak jsem nepochopil Pěničkovu lásku k Ance Kulaté. A tak, i když je závěrečné střetnutí Vacátka a Pěničkou na půdě nezapomenutelnou a neskutečně silnou scénou, mě tahle balada o jedné nešťastné kasařské lásce zabalená do zdařilé exkurze mezi prvorepublikovou galérku, nikdy moc nebrala.(18.11.2011)
-
Blofeld
Nejslabší ze série celovečerních Hříšňáků, ale i tak perla. Překrásně zahrané všemi (včetně paní Bohdalové, kterou silně nemusím), a navíc ta hudba! Zdeněk Liška byl génius.(8.2.2009)
-
borsalino
Velmi dobrý výkon Brzobohatého a Marvana, ostatní byli skoro jako stážisti. Dobrý byl Bohuslav Čáp, coby velitel zásahovky... hlavně střílet, střílet a střílet... pak se uvidí. Ale celkově jde spíše o slabší díl.(16.1.2010)
-
Turiec
Ďalší príbeh pražských vyšetrovateľov z doby, keď pražská galérka a polícia mali nepísané zákony. Ako sa však zachovajú zločinci, keď „chlupatí“ vyšetrujú „mord“ jedného z nich? Okrem dobových kostýmov a stavieb sa tvorcovia snažia dodržiavať i pôvodnú reč, čo je veľmi pozitívnou črtou filmu. Však „pane inšpektór“? Servus.(3.1.2004)
-
Ištván87
Ze čtveřice celovečeráků s radou Vacátkem mám tenhle film asi nejradši.(3.3.2009)
-
Šandík
Jiří Sequens byl velmi slušný řemeslník, který v mnoha filmech nabízí značně rutinované výkony. Občas se ovšem zableskne... Zřejmě ve chvíli, kdy se dané téma režiséra nějak osobně dotklo, bylo mu blízké, přitahovalo jej. Sequensovo výborně zvládnuté řemeslo pak přinese skutečně nevšední výkon. To platí především o seriálu "Hříšní lidé města pražského" a navazujících filmech a také o "Atentátu". "Pěnička a Paraplíčko" není klasická detektivka, je to spíše detektivní film s mnoha dobrými hereckými výkony, dobře zvládnutou kamerou, výborně vybranými a připravenými lokacemi a záměrně pomalým rytmem vyprávění. Širokoúhlý formát tomuto pomalému, vizuálně bohatému způsobu vyprávění mimořádně svědčí. Škoda několika zjevných režijních škobrtnutí, při kterých se najednou žánr změní v muzikál či bláznivou komedii, tj. především v zásadě zcela zbytečné "hudební vstupy", i když hned ten první je zajímavý alespoň prudkou změnou nálady po zahlédnutí mrtvoly v kalných vltavských vodách a pak příjezd hasičů v poslední části filmu. Bez těchto "rekvizit" by byl film rozhodně celistvější.(11.3.2008)
-
blackrain
Rada Vacátko musel vyřešit zamotaný případ, který zasáhl do osudů několika lidí. Začal vraždou Toufara a skončil zatýkáním Pěničky, který se zabarikádoval na půdě a nidko s ním nebyl schopen pohnout. Sám policejní rada musel zasáhnout. Díky němu se dozvíme, že šlo vlastně o nešťastnou náhodu. Milenecká dvojice v podání Brzobohatého a Bohdalové byla velmi přesvědčivá a i osudová. Opět se zde ukázal lidský přístup a rozměr geniálního rady Vacátka.(2.10.2009)
-
Orlau32
Přítomnost JAROSLAVA MARVANA udělá z kažfého filmu HIT. Nejinak se to jeví u tohoto filmu, byť námět není nic mimořádného. Ukazuje, jak šel za 1.republiky život těch "horních desititisíc" i těch chudáků na okraji společnosti. Je to dobrá kriminálka.(19.8.2011)
-
Duke90
Jedna z mych oblibenych ceskych kriminalek se skvelym Jaroslavem Marvanem....(13.8.2009)
-
lekr
Průměrný film. Čekal jsem víc. Snímek co do vtipu mocn nepobral a co do napětí taky ne. Bezmála půlku filmu jsem se nudil kvůli až směšně nenapínavému ději. dal bych o hvězdičku míň, kdyby nebylo toho docela podařeného konce, který se aspoň snaží o akci a napětí.(10.12.2009)
