Proč?

Scénářomet Radek John vytvořil uvědomělou agitku. Nic proti, fotbal láká i blázny, a to v množstvím větším než malém. Ovšem Ráďa vždycky rád kázal vodu a popíjel cabernet. Začíná to dnes vypadat, že možná není až takový Timur, jak o sobě rád rozprávěl. Své politické eskapády však hodnotí se stylem - no a co? Co? Co je? No tak kurva CO JE, CO JE, COJE COJE COJE....V době uvedení tento počin šokoval oko diváka, zvyklého na z RVHP dorazivší budovatelské skvosty. Při pohledu na herecké výkony osazenstva čoudilky na slovač mě vždy popadne pocit, že se ztotožnili s agresivní sparťanskou smetánkou více, než žádal Smyčec. Že jo, Daníku? Je však zajímavé sledovat polodokument z období, kdy se punkeři a první výhnisky skinhídskýho hnutí v poklidu pobratřili kdekoli, kde bylo pivko. Čůčo. Kořka nebo toulen - cokoliv co otupělo šedivou socialistickou realitu. To až ta Bránická žízeň přinesla radikální sebeuvědomění ultrapravice. (25.04.2012)

"My Spartu nedáme, radši ji zbouráme, radši se zbouráme, zbouráme se." Sparťan, Slávista, Viktorián ani Baníkpičovec nejsem a nikdy nebudu. Jsem jen člověk, kterého vždycky fotbal bavil a jehož domovský klub svůj jediný titul patrně nikdy nezopakuje. Nicméně legendární cesta sparťanských hooligans do Banské Bystrice se konala v době, kdy jsem měl na stadiónu vystátý důlek a tak jsem do dneška rád, že Proč? vzniklo. Ve své době to totiž bylo odvážné téma a pro mě to má atmosféru dodnes. Přesto v nejbližší době nehodlám žádnou průvodčí vyhazovat z vlaku, demolovat vlak, nutit někoho líbat vlajku ani práskat jak nepříčetnej. I když dneska by mi to s doktorem Sokolem po boku určitě prošlo a škodu by zaplatila "neschopná" průvodčí. (14.12.2017)

Když jsem se v Rudém právu dočetl, že chystají do kin film o fotbalových výtržnících, tak jsem si byl jistý tím, že už o něm nikdy neuslyším (osud filmů s kontroverzními tématy). Místo toho se na mě za nějaký čas z plátna valil syrový, dokumentárně laděný film o životě v partě, chlastání, kecech o fotbale a kolektivním (ne)myšlení. Nejlepší jsou prostřihy z výslechů a jejich okamžitá obrazová konfrontace s děním ve vlaku. Ještě dneska mě to dostane svou atmosférou. (29.11.2008)

Film na svou dobu nesmírně šokující, který by i dnešního průměrného českého diváka jistě donutil vypnout po úvodních minutách. S radostí jsem kvitovala, že se snímek neomezuje jen na dění na stadionu a ve vlaku, ale dává nám rovněž nahlédnout do smýšlění a pohnutek fotbalových fanoušků, jejich blízkých a známých, a dojde dokonce i na mínění široké veřejnosti. Marxistické zdůvodnění fotbalového chuligánství je tak jediným odkazem na dobu, ve které dílo vznikalo. I když se vsadím, že i v dnešní době se na fildě najde nějaký kvokal, který vám s radostí odsouhlasí teorii o tom, jak odcizení vede k výtržnostem :) (25.03.2013)

Na dobu a místo vzniku docela progresivní styl - že je film pojatý jako nechronologické polo-reportážní vyprávění je od ponormalizačního filmu příjemně překvapivé, a dokazuje to že Radek John měl za psacím strojem sakra velké koule (než se mu v záři politických reflektorů scvrkly do velikosti burských oříšků). Proč! tak od začátku táhne solidní dravostí, s jakou střídá řádění fotbalových kriplů ve vlaku, s jejich "afterparty" soudem a civilním životem v komunistické nádeničině. Ovšem jakmile toto střídání poloh skončí tempo filmu poněkud klesá a tak je poslední třetina trochu méně zajímavá, nicméně pořád až do konce se drží poměrně inteligentního přístupu v tom, že nestojí jen na obviňování samotných "fanoušků", ale hlavně komplexněji rozebírá prostředí ve kterém žijí a vyrůstají. Už proto patří film k tomu nejzajímavějšímu co u nás v době okupace vzniklo. 8/10 (18.10.2012)