JFK

Nejsem odborníkem na téma Kennedyho smrti, ale hvězdičky musím dát za snahu se tímto tématem zabývat. Dokud se Stone drží ověřených fakt a buduje na jejich základě teorie, tak je vše v pořádku. Nepochybuju však o tom, že existují fakta, která jeho teorie vyvracejí, ale on je neuvádí a já je neznám. Proto můžu hru na pravdu hrát dál. Hra ale končí ve chvíli, kdy je jasné, že se už jen vaří teorie z vody a Garrison při procesu s Shawem obviňuje prezidenta, vládu i bezpečnostní složky státu (trvá to asi 30 minut, o Shawovi ani slovo a nikdo proti tomu nemá námitku). Můj celkový dojem je takový, že této teorii věřím asi tak stejně jako té oficiální (tedy hodně málo) a nejvíce jsem byl spokojen s plejádou hereckých es, která se promenádují před kamerou. (13.03.2009)

Jestli mám JFK připojit nějaký přívlastek, pak určitě nikoliv ten, že by se mělo jednat o nejlepší Stoneův film. Ale nejspíš by si zasloužil přívlastek nejosobnější. Oliver Stone si zkrátka splnil svůj sen a natočil film o tématu, které ho v moderních amerických dějinách pálí asi nejvíc. Ten film je natočený se zjevným zaujetím, vášnivě, až s posedlostí. A nemyslím si, že je to dobře. Stoneovi chybí odstup a propadá paranoidním konstrukcím. Začátkem 90. let jsem se atentátem na Kennedyho zabýval a přečetl jsem si kde co bylo u nás k mání. Ono je to asi tak - pokud vám v Americe nezáleží na serióznosti, zabýváte se v oblasti konspiračních teorií Oblastí 51 a ufologií, ze které konec konců vycházel svého času ve svých popkulturních velkofilmech Spielberg, no a pokud chcete vypadat seriózně, řešíte atentát na Kennedyho a konstruujete ta nejšílenější spiknutí. Z obrovského množství materiálu si Oliver Stone pochopitelně vybral jen ta východiska, která podporují jeho teze. Existuje ale stejně velké množství indicií, které jeho představu rozbíjejí. Netroufám si tvrdit, že vím, jak to všechno bylo, ale nakonec mi představa, že atentát spáchal Oswald sám, přijde pravděpodobnější než jakákoli jiná verze. Jestli něco opravdu platí, tak to, že státní administrativa USA se předvedla v opravdu špatném světle, ať už jde o bezpečnostní opatření před atentátem nebo průběhem samotného vyšetřování. Ale hledat v tom všem ďábelský komplot zavání účelovostí. Jestli nějaký mýtus zaslouží nelítostně rozbít, tak je to především představa "prezidenta pravdy", se kterou Stone pracuje. Populární sitcom Červený trpaslík v jedné z epizod provokativně pracuje s myšlenkou, že se atentát podaří překazit a vede to ke katastrofě, protože Kennedy oslabený neustálými společenskými skandály z četných milostných afér a styky s mafií Ameriku neukočíruje. Samozřejmě jde o komediální nadsázku, ale s reálným základem. S odstupem doby lze říct, že se Kennedy od svých prezidentských kolegů nelišil a měl dost másla na hlavě. Pro mě je neúnosná délka a především konspiračně paranoidní charakter filmu. V JFK vidím počátek zaplevelení veřejného prostoru těmi nejstupidnějšími konspiračními teoriemi, jaké si lze představit. Mechanismus, který Stone použil, se od té doby jenom recykluje. Celkový dojem: 60 %. (16.12.2015)

To, že je to konšpiračka by mi až tak nevadilo ako fakt, že je to úplne otrasne zrežírované a ešte horšie napísané. Rádovo tretina filmu sú flashbacky, čo je znamením mizerného scenáristu, ktorý nevie vyrozprávať príbeh cez prítomné scény, ale musí si vypomáhať dovysvetľovaním. Ďalším základným problémom je vizuál, ktorý vyzerá ako z treťotriedneho televízneho filmu. Replikovanie dobových záberov (s Oswaldom) je nedôveryhodné a dobový vizuál Stone navodzuje otrasným presvietením scény a teplými televíznymi filtrami. Dal som tomu hodinu a pol a i to bolo viac než dosť. Sfilmovaná strata času. (04.09.2016)

Dalsi perfektni film od Olivera Stonea. Sice toci dost kontroverzni filmy, ale tohle uz bylo precejen trochu moc, se divim, ze mu to dovolili. V podstate prvni dve hodiny filmu je sled rozhovoru a vyslechu, prolozeny dobovejma materialama a zobrazeni toho, co dotycna postava rika. Za tu chvily do vas Stone naboucha tolik informaci, ze by se zdalo, ze se clovek v tom mnozstvi jmen a teorii ztrati, ale kupodivu se tak nestalo. Pak se dej prenese k soudu, kde Costner po chvily predlozi svou zhruba 30 minut dlouhou teorii a ktera zni, jak kdyz je to, co nam Stone nabizi, pravda. Ale treba skutecne je. Film se celej nese v dost rychlym tempu, takze za ty tri hodiny ani na chvily nenudi a je tu silena spousta znamejch tvari, ze ani nedokazu urcit, kdo hral nejlip. Jediny, co se mi zdalo trosku divny, ze Costner zacne jen tak vysetrovat az po trech letech od atentatu a lidi, ktery vyslycha, si vse do detailu pamatujou. Strhujici drama. (16.08.2006)

Není to vůbec jednoduché hodnotit film jako tenhle. Neexistuje tu žádná pořádná zápletka, žádný originální scénář a celé to připomíná spíš nějaký dokument nebo rekonstrukci. Ve více než tří hodinách filmového materiálu vás zavalí takové kvantum pro někoho možná šokujících fakt o atentátu na prezidenta Kenedyho, že mnohdy nebudete stíhat jména, události nebo souvislosti a když už ano, nebude se vám často chtít ani věřit, že to snad všechno může být ve skutečnosti pravda. Tenhleten nafouklý slepenec informací ale u sebe naštěstí drží perfektním lepidlem, které nese jméno Oliver Stone. Díky jeho svižné a zkušené režii vás JFK ani na chvíli nenudí, dokáže vás patřičně zaujmout a až do úplného konce držet najpaté jako kytarovou strunu. Sloní podíl na tom dozajista nese i plejáda prvotřídních herců v čele s tehdy ještě hvězdným Kevinem Costnerem. A kým taky jiným? Ten si totiž prakticky totožnou roli neústupného státního zástupce, který se nebojí jít do boje za pravdu a spravedlnosti i proti daleko mocnějšímu nepříteli, střihnul už v De Palmových Nedotknutelných a za svůj závěrečný snad pětiminutový monolog před soudem by měl právem dostat zvláštní ocenění. Navíc je až s podivem, jak aktuálně a povědomě tyhle víc než 40.let stará témata v dnešní době, kdy na světlo vyplouvají stále nové a nové šokující skutečnosti o událostech z 11. září 2001, působí a nezbývá tak jen doufat, že na podobný demystifikující film právě o útocích na New Yorkská dvojčata nebudeme muset čekat tak dlouho, jako právě na JFK. (24.08.2007)