Kolja

No tak teda nevim, urcite film patri mezi to lepsi, co se v cechach natocilo, ale ze bych byl z toho nak odvazanej to ne. Podobnej pribeh jsem uz videl mockrat, ale je fakt, ze je film hodne mile zpracovanej, tohle Sverakum fakt de, ale trosku mi prislo, ze film uz nataceli s tim, aby zapusobil na akademiky. Herci jsou hodne dobry, ale u lidi, co tu hrali, jsem na podobny vykony zvyklej, takze me nejvic prekvapil Andrej Chalimon, kterej je fakt paradni. Ale kdyz je na scene sam, tak to neutahne, musi tam mit Sveraka. Na to, ze film ma 110 minut a moc se tu toho nedeje, jsem se vubec nenudil, coz je dobre, ale zas na druhou stranu, nevidim duvod, proc filmu davat maximalni hodnoceni, zas tak vyjimecnej mi neprisel. Proste hodne dobry 4*. (26.03.2006)

Jestliže svou nepokrytou inspiraci Hollywoodem (potažmo Spielbergem) dává Svěrák jako filmař plně najevo už v "Akumulátorovi" tak Kolja jí dává přímo štempl s podpisem. Spíš než filmu vyčítat jeho neskrývanou prvoplánovost bych uvažoval o její míře. Když ovšem vidím film s odstupem několika let., nezbývá mi konstatovat, že Svěrák pro mě nadále zůstává jediným filmařem naší porevoluční filmové éry, který mi má co říci. Ale hlavně, tohle je jeden z nejlepších a nejpřirozenějších filmů o muzikantech, co znám, "pekárnu" jsem si už totiž taky užil. (12.02.2007)

Po novém zhlédnutí tohoto notoricky známého filmového příběhu se nemůžu ubránit dojmu, že Svěrák už nikdy nepřekonal OBECNOU ŠKOLU - viděl jsem všechny jeho filmy, a ačkoli je mám rád, kvalit jeho celovečerního debutu prostě nedosahují. KOLJA je rozhodně velmi pěkný film, který člověka chytne za srdce univerzálně srozumitelným příběhem, krásnou kamerou Vladimíra Smutného a typickým svěrákovským humorem, ale po mém soudu je zde až příliš chyb a nedostatků, který celkový dojem snižují (věková blízkost Zázvorkové a Svěráka, která brání tomu, aby mohla být jeho filmovou matkou, spousta přehlédnutých moderních detailů, které se dostaly do mnoha záběrů a kazí celkovou autenticitu - za všechny budiž jmenován nepřehlédnutelný žižkovský vysílač v úvodní scéně, který byl dokončený teprve v roce 1992; vyloženě debilní mimochodem shledávám scénu, v níž Louka při zběsilé jízdě přejede železniční přejezd - na červenou a v autě z bakelitu, pochopitelně bez dětské sedačky - radši nedomýšlet, jak by taková do nebe volající nezodpovědnost dopadla, kdyby to ten idiot nestihl). Za sebe si i vzpomínám, že když jsme na tom byli tenkrát se školou v kině, nějak mi už jako dítěti nešlo do hlavy, co ty ženské na Loukovi vidí, a stejný dojem mám i po letech - nemůžu si pomoct, ale Svěrák mi jako sukničkář typově vůbec nesedí. Stejně tak u mě několik filmových vtipů vyznívá naprázdno - ne vše se prostě povedlo, resp. ne vše mi sedne, ale možná je to jen tím, že už jsem ten film viděl tolikrát. Za mě 4 hvězdy, doprovázené nově probuzenou nostalgií teď hned vidět aspoň pár dílů JEN POČKEJ, ZAJÍCI! (11.05.2015)

Nádherný filmový zážitek. Ano, uznávám je to přesně ten typ příběhu, který vysloveně volá po úspěchu a ocenění, ale když se to umí natočit, nemohu říct ani popel! A to se přesně pánům Svěrákům povedlo. Jsem velkým fanouškem filmů Zdeňka Svěráka, ten jeho decentní humor je přenádherný a takový umí vytvořit jen on. Jeho syn zdědil po tatínkovi dosti talentu a považuji ho za nejlepšího současného režiséra. Ačkoliv jsem film viděl až dlouhých 12 let po jeho vydání, tak myslím, že neztratil nic ze svého kouzla. Nedivím se, že snímek byl oceněn Oscarem a jsem hrdý, že český film se dočkal i svého porevolučního Oscara a dokázal všem, že i v dnešní době se u nás vyskytne kvalitní film a ne jen samé paskvily. Kdo neviděl, tak mi nezbývá než tenhle krásný, dojemný a smutný příběh všem doporučit...... (27.12.2008)

Pro tenhle film pánů Svěráka a Svěráka, není nutno míti zákonitě povolené svěrače, pro pochopení a slzavé ukápnutí stačí býti dokonale empatickým a míti citlivou a vnímavou duši hned pod srdcem na levém místě, a nebo zestárnout... to se stalo mně. Před lety, jako mladý padesátník, bych tomu nasadil korunu a dal tak tři pizdy, což by bylo více než skandální, skoro o euro víc než to, že již nejsou padesátníky a na koruny, královské, se chodí vrávoravě zvracet. Ta nostalgie. (17.11.2014)