Kladivo na čarodějnice

"Kladivo na čarodějnice" je jeden z těch mála filmů, které dokáží vyvolat ty nejděsivější pocity strachu, aniž by k tomu potřebovaly hektolitry umělé krve a obludné monstrum honící teenagery po všech čertech ďáblech. Monstrum v tomto snímku má mnohem prozaičtější podobu, za kterou se však skrývá Ďábel hodný tohoto jména. Snímku ovšem na naléhavosti velkou měrou přidává fakt, že se tvůrci (mezi kterými byla i slavná česká umělkyně Ester Krumbachová, o níž nedávno natočila pozoruhodný dokument První dáma českého filmu Věra Chytilová) nechali inspirovat záznamy z autentických inkvizičních procesů z let 1678 až 1695. Snímek díky černobílému ladění evokuje rozmanitou škálu pocitů, kamera je nebývale sugestivní. Rozum obzvláště zůstává stát nad tím, jak mohla zbabělost, pověrčivost či lhostejnost vrchnosti dát do rukou inkvizičnímu soudci Bobligovi z Egeldstadtu takovou moc nad životy lidí v celém poddanství! Dovolím si citovat - Děkan Kryštof Lautner: "Nedokážu vůbec pochopit, že takový člověk může mít v rukou lidské osudy - tvůj, tvůj i můj!" Na to mu klidným, vyrovnaným a odevzdaným hlasem odpovídá jeho přítel, bývalý soudce: "A vždycky to tak bude, buď úplně klidný." Tento dialog je nádhernou ilustrací mnohoznačnosti "Kladiva" - každému musí být jasné, o čem Vávra mluví (předpokládám, že za dob normalizace skončil film na dlouhou dobu v trezoru...). Ještě jednou úžasnou doménou film disponuje - dramaticky vypjatá hudba, zejména její opakující se leitmotiv, nenechá diváka ani na chvíli vydechnout. Kapitola sama pro sebe je pak herecký výkon Vladimíra Šmerala. Jeho Boblig z Egeldstadtu je syntézou veškerého zla, ďábel v beránčím rouchu. Naproti němu stojící děkan Kryštof Lautner má taktéž co nabídnout, zejména proto, že je to postava lidská, se svými chybami, díky nimž nakonec nachází draze zaplacenou morální sílu. První místo ve Zlatém fondu české kinematografie. (31.03.2006)

Údolí včel, Markéta Lazarová a barokní Kladivo na čarodějnice. Asi tři nejlepší historické české filmy. Kaplického jsem samozřejmě četl, četl jsem i Malleus maleficarum což je jakási příručka inkvizitora, kterou však řadu duchovních již v patnáctém století zavrhla jako protiprávní se silným sexuálním podtextem... Vlny protičarodějnických procesů zachvátily v sedmnáctém století celou tehdejší Evropu od Španělska, kde situace byla nejdrastičtější přes Francii, Německo až k nám. Po řadě válek, morových epidemiích a nevysvětlitelných přírodních úkazech lid věřil v lecos. Síly pekelné nebyly žádná imaginární představa, pekelné síly byly běžnou součástí života prostých bohabojných lidí, které o přítomnosti Satana a jeho zlých pomocníků neustále utvrzovali kněží a mniši. Stačila neúroda, sucho, mor dobytka, nevysvětlitelná úmrtí a už se hledala příčina. Většinou to schytal někdo, kdo se vymykal průměru. Bába bylinkářka, zdatný ranhojič, potulný šarlatán... cikáni... U Kladiva je spouštěcím mechanismem ukradená hostie při mši. Snahou kněžích i inkvizice bylo eliminovat různé pohanské rituály a i kacíře v ně věřící či je provádějící. Nedoznal-li se kacíř dobrovolně, bylo přistoupeno k útrpnému právu. Na katových mučidlech pak málokdo s vykloubenými údy, popáleninami a rozdrcenými kostmi trval na tom, že není spjat s ďáblem. Většina chudáků si dokonce vymýšlela děsivé báchorky jen aby kat nepokračoval v mučení. Přitom padlo vždy několik jmen sousedů, členů rodiny, nepřátel... a tak to šlo dál a dál. Inkvizice měla stále plno práce. Jindřich František Boblig z Edelstadtu skutečně existoval, historici si však nejsou schopni ujasnit, zda to byl člověk tak moc oddaný svému přesvědčení, že přes svůj fanatizmusi neviděl nalevo napravo, nebo osoba deviantní s násilnickými sexuálními sklony. Faktem je, že se na obětích výrazně obohatil a jeho řádění na Šumpersku zatrhla až vrchnost, která pochopila že spíše než čarodějnice na panství řádí a škody dělá sám inkvizitor. Film je skvělý a nelze mu nic vytknout. Koho problematika zaujala doporučuji shlédnout obdobnou věc z Anglie (o krapet hůře zpracovanou):http://www.csfd.cz/film/26510-lovci-carodejnic/. * * * * * (13.02.2013)

Je to všechno hnus fialovej velebnosti. Jenže samotná Církev si tohle pod čepec nedá, tohle prostě dělala, a rozhodně málokdo jí to nedokáže nepřipomenout. Kladivo na čarodějnice je prý natočen tak dobře, že dokáže přestihnout i samotné knižní vydání, a abych pravdu řekl, tak filmem jsem byl unešen. Bylo to svinstvo, nekoukalo se na to hezky, ale byla to krutá pravda, za kterou se církev schovává, ale marně. Všechno je to přehnané. Svinstvo, kterému se nedá zabránit, aneb za vším hledej Ďábla, který se nakonec skrývá tak zdárně, no asi jako kdybych tvrdil, že pod svícnem je největší tma. Kladivo na čarodějnice není hezký film. Je natočen rozhodně mistrně, ale také se na něj hodně těžce kouká. Není na něm nic, co by zdejší atmosféru dokázalo usměrnit, to všechno se tam děje tak syrově až je to opravdu hnus. Od začátku to není hezké, a minutu co minutu se dějí stále horší a horší věci, a nedá se tomu zastavit. Špatné na tom všem samozřejmě je, že tohle inkvizice všecko působila, a zdálo se mi, že tím vším chtěli dát najevo, jaký svinstvo se tam dělo a že nezůstal nikdo potrestán. Proč by taky, když je to vše v rukou církve, ale co si o tom normální člověk má nakonec pomyslet, a jestli normální neví, tak co na to má říct ortodoxní křesťan... (04.10.2008)

Přiznávám, že Kladivo na čarodějnice mi příliš nesedlo. Myslím totiž, že film točící se jen kolem mučení nevinných potřebuje lepší (trpitelskou) atmosféru a méně nudící myšlenkový přesah. Zkrátka nepodařilo se mi do toho řádně proniknout, ač jsem jistou filmařskou kvalitu cítil. Navíc i z hlediska technických dovedností je film rovněž odpudivý, za sebe mohu tedy pochválit jen intermezza záhadného muže v kápi a z čistě subjektivních dojmů udělit 5/10 (01.02.2008)

Jeden z najlepších československých filmov vôbec, ktorý mi pri prvom zhliadnutí ešte v detskom veku naháňal hrôzu. Film má neopakovateľne tiesnivú atmosféru, vykonštruované procesy, mučenie, upaľovanie...to všetko je nadčasové a aj v dnešných časoch ťažko túto drámu niečo prekoná. Herecké výkony v tomto prevažne českými hercami obsadenom filme sú na najvyššej úrovni ,všetka česť najmä V. Šmeralovi, ale najväčšiu pozornosť na seba strhávajú slovenskí zástupcovia ,a to S.Valentová a najmä dokonale presvedčivý E.Romančík vo svojej najlepšej úlohe svojej kariéry. 90%. .......TheMaker nebudeš sa hnevať keď ti kvôli vyčerpávajúcej recenzii, ale aj iným dôvodom /však Ty vieš/ , ubudne jeden bod? Nemôžem sa preniesť cez tvoje odpadové hodnotenie. (22.06.2009)