Alrúna
Alraune
Mandrake
A Daughter of Destiny
Režie:
Henrik GaleenScénář:
Henrik GaleenKamera:
Franz PlanerHudba:
Willy Schmidt-GentnerHrají:
Brigitte Helm, Paul Wegener, Iván Petrovich, Mia Pankau, Valeska Gert, Wolfgang Zilzer, Louis Ralph, John Loder, Heinrich Schroth, Georg John, Agnes StraubObsahy(1)
Bohatý profesor (Paul Wegener) prehovorí svojho synovca (Iván Petrovich), aby mu zohnal mladú ženu z najnižšej vrstvy spoločnosti a vykoná na nej genetický experiment. Z Alraune (Brigitte Helm) vyrastie krásna mladá žena, ale napriek anjelským črtám tváre sa pod povrchom skrýva pokrivený charakter. (Flego)
Recenze (10)
Alraune je zvláštna z viacerých hľadísk. Vzdialene pripomína myšlienkový mix nemeckého expresionizmu 20-tych rokov a zároveň ju z časti vnímam za akúsi predzvesť laboratórneho experimentalizmu prítomného vo fantasy-hororoch počiatkom rokov 30-tych. Ale iba v akomsi periférnom kontraste dramatického celku, pretože sledujeme búrlivé správanie submisívnej dievčiny a jej boj s vlastnou identitou a chamtivým profesorom. Možno som z týchto tém už trochu presýtený, ale aby som to oddelil od kvalitnejších kádrov, musím zostať pri troch *. ()
(2x) Ewersova Alraune je přirozeným průsečíkem mezi klasickým příběhem o Golemovi a Frankensteinovi Mary Shelley. V Galeenově interpretaci je na celém vyprávění nejdominantnější incestní vztah dcerušky Helm a jejího stvořitele Wegenera, což už samo o sobě může dovést diváky k extasy. Každý pohled a pohyb Brigitte Helm je něčím, kvůli čemu stojí za to žít i zemřít. Její sošný profil dává falešné naděje, její démonické tělo vzbuzuje vášeň a její mysl dokáže zastřít rozum. #LFŠ ()
Nemeckí tvorcovia sci-fi nemej éry mali zvláštnu obsesiu v umelých bytostiach. Neskôr ju spoločne s expresionistickým nádychom prejali v USA a okrem kvalít samotných diel tak majú filmy ako Alrúna svojimi témami aj takúto pridanú hodnotu. Samotná Alrúna toho príliš veľa vzhľadom na možnosti námetu v scenári nerieši, ale keď už sa niečoho provokatívneho chytí, tak sa toho drží. Zaujme aj na svoju dobu inteligentnou filmovou rečou. Hranie rulety a vsádzanie na jednu farbu/kartu je prirovnaním k riziku stvorenia umelej bytosti. Čo z nej vznikne? Aké vzťahy sa medzi stvoriteľom a jeho "dieťaťom" vyvinú? Odpovede sú možno trochu predvídateľné, ale v štýle dobovej nemeckej tvorby. ()
Přiznám se, že zálibu dávných filmařů o Ewersův román o Alraune moc nechápu. V tématu o vytváření lidí daleko lépe uspěli všichni ti Frankensteinové, golemové a já nevím kdo ještě. Králem tohoto filmu tak pro mě byl především Paul Wegener, který sice od dob pražského studenta poněkud zestárl a ztloustnul, ale přesto je to nejzajímavější, co jistá Galeenova režie nabízí. Brigitte Helm sice má hodně uhrančivý kukuč, při scéně se lvy v kleci nebo nad spícím Wegenerem bych se jí fakt bál, ale jinak hezká není, a ani když má na sobě sexy šaty, nijak lépe nepůsobí. Sice hraje výborně, ale pořád je to spíš robotka z Metropolis než femme fatale. Snímek začíná nádherným záběrem na popraviště, ten bych vyzdvihl, i nadále se celkem slušně daří držet atmosféru, ale některé scény se neúměrně prodlužují. Ať je to cesta ve vlaku, nebo varietní vystoupení. Problém je, že stěžejní scéna filmu - prozrazení Alraunina původu - je natočená hrubě nevýrazně a vlastně zanedbatelně, chybí jakýkoli dramatický prvek. Na druhou stranu, jestli něco si zaslouží ocenění, tak jsou sexuálně podbarvené scény: jednak jde o Alraunino početí (prý existují dvě verze - buď pomocí kořene mandragory, nebo semenem oběšence), a především incestně svádivou scénu mezi "otcem" Wegenerem a "dcerou" Alraune. To za vidění stojí. ()
Brigitte Helm sa diabolsky zvodná a postavu Alraune si vyslovene užíva. Vôbec nie je poznať, že je na počiatku svojej kariéry, ak je na scéne, nekompromisne strháva pozornosť na seba. Príbeh rozpráva o genetickom pokuse zvráteného profesora, ktorý roztočí kolotoč udalostí. Nejde o sci-fi ani horror, ako sa snaží podsúvať IMDb, ale skôr o slušne vykreslenú drámu zainteresovaných osôb. ()
Brigitte Helm. Herečka s pravdepodobne najzlovestnejším pohľadom v histórii filmu. A je mrzuté, že sa jej talent neuplatnil v niečom, načo úvodné minúty tohto snímku lákali. Na expesionistickú lahôdku ( kratučké minúty na popravisku sú pravdepodobne vizuálne najlepšie v celom filme ), ktorá poteší priaznivcov jak už spomenutého štýlu, tak aj milovníkov mysterióznych hororov nemej éry. Lenže všetko sa to prehupne do nudnej melodrámy, kde je Brigittin kukuč tým najšťavnatejším čoho sa nám dostane. ()
Čarovný koreň mandragory sa kope výlučne v hodinách nočných spod obesenca na popravisku a pred kamerou Frantu Pláničky, kde sa aj z Brigitte Helm stáva tvor, ktorý nepozná súcitu. Ej, šália tvoje zraky, Alraune, keď sa dáš na cestu pomsty. ()
Film je dle meho soudu zbytecne dlouhy. Byt to do 80 minut, hodnoceni bych mozna zvedl. Brigitte vyborna (i kdyz v Metropolisu samozrejme jeste vybornejsi). :) ()
Něco jako fantasy, tedy jen s prvkem vzniku hlavní postavy, vizuálně ani omylem. Jde spíše o drama, které moc nezaujalo a bylo sledováno spíše z povinnosti. ()
Alraune vznikla jako genetický pokus šíleného vědce, který vzal dva představitele lidské spodiny a přidal kouzlo mandragory. Výsledek je ale podivný. Nepoznala jsem totiž, co je na Alraune v podání Brigitte Helm ďábelského nebo šíleného. I když měla horší morálku, nebyla zločinná, stejně jako měla city, nebyla psychopat apod. A tak jen sledujeme cestu mladé ženy od jednoho milence k druhému, aby nakonec vytrestala svého stvořitele. ()