Prípad Barnabáš Kos
The Case of Barnabáš Kos
Režie:
Peter SolanKamera:
Tibor BiathHudba:
Pavol ŠimaiHrají:
Josef Kemr, Jarmila Košťová, Hana Sarvašová, Milivoj Uzelac st., Viliam Polónyi, Ján Bzdúch, Jaroslav Rozsíval, Anton Trón, Jaroslav Vrzala, Eduard Grečner (více)Obsahy(1)
Co nastane, když se ředitelem orchestru stane hudební diletant? Katastrofa! Barnabáš Kos (J. Kemr) je člen symfonického orchestru hrající na ten nejméně podstatný nástroj – triangl. Svému okolí je známý svou uvědomělostí a často jezdí na brigády, konference a další akce, kvůli kterým ale pak zanedbává své hraní. Jednoho dne mu přijde oznámení, že se stal ředitelem orchestru. To považuje za evidentní omyl do doby, než mu samotné vedení sdělí, že pro ně je přesně tím pravým člověkem. I přesto, že je Barnabáš přesvědčen o své nekompetentnosti, nemá na vybranou, neboť proti rozhodnutí vedení jít nelze. I když Barnabáš získal novou funkci, v níž se jen horko těžko orientuje, stále hraje s orchestrem. Zde přichází na to, že mu s novou pozicí jdou všichni na ruku a ve všem mu vyhovují. Dříve nenápadný trianglista se naráz stává sebevědomým a neústupným inovátorem a opilý mocí začíná přetvářet orchestr podle svého, hodlaje uskutečnit svůj velký sen – sólo pro triangl… Satirickou komedii z roku 1964 podle povídky Petera Karvaše natočil režisér Peter Solan. Zcela otevřeně z ní zaznívá kritika tehdejších praktik socialistického Československa, ale také kritika lidského pokrytectví a pochlebování jako takového. Nemluvě o tom, jak dokáže moc změnit člověka. (Česká televize)
(více)Recenze (61)
Film jako takový zpracováním tak 40%, ale u komedie očekávám, že se alespoň občas zasměju, ale zde jsem se za 44 minut ani nepousmál, nebylo čemu. A za to hvězda dolů. ()
Ukázka toho, jak by to asi vypadalo, kdyby se Pythagoras nakonec přiklonil ke kariéře muzikanta. Vcelku zajímavý pohled na postupnou přeměnu nevinného, skromného a bezvýznamného trianglisty na plnohodnotného záporáka a ústředního nepřítele drtivé většiny hlavních postav. Je to vlastně takový méně úspěšný Walter White slovenského hudebního průmyslu. // Zajímavá je souhra kamery, zvuku a herectví, reflektující vnitřní rozpoložení postav - například ve scéně, kdy se Kos, coby nově jmenovaný ředitel věnuje administrativě ()
Prakticky nadčasový snímek, který by našel zlehka uplatnění i dnes. Tohle totiž bude pravděpodobně platit vždy. Každopádně hlavní úlohy se se ctí ujal Josef Kemr, kterému bylo uvěřitelné každé slovo, včetně jeho prosťáčkovství až touha dotáhnout to s trianglem o notný kus dál. Slabší stránkou filmu je ale pro mě trochu nepochopitelný dabing Kemra. Přes nespornou nadčasové téma filmu byl snímek natočen roku 1964 a to je znát a z dnešního pohledu už není tak úsměvný a zamyšlení hodný jako byl v tehdejší době. Proto tentokrát budu s hvězdami šetřit. ()
že koncert pre triangel ()
Příšerně předabovaný mistr Kemr. Zpočátku docela zábavné, satira, ale pak už je to stále dokola a nuda. Nejhorší jsou hudební vstupy nedoporučuji sundávat ruku z knoflíku na ovládání hlasitosti. Takže od 40 minut tak za osmdesát a pak to klesá a klesá. Ještě, že to nestihlo klesnou až úplně dolů. Nakonec dávám „jen“ šedesát s tím, že to asi mělo zůstat v poloze komunální satiry. ()
Satiricka groteska o tom,ako trianglisu orchestra menovali za riaditela ,čo viedlo k rozpadu umeleckeho telesa.Film poukazuje na to ako sa meni ludsky charakter ,ako sa zo skromnych ,prizemnych a neschopnych ludi stavali činitelia obdareni vladnucou mocou.(700-komentar). ()
O nefunkčnom, prehnitom byrokratickom aparáte a o tom, ako sa "iniciatívny blbeček" chytil svojej príležitosti a začal to robiť po svojom. Veľmi šikovne vložená kritika, od očividných scén (návšteva pošty) až po nenápadné detaily (absencia gramatických znalostí u Kosa, keď začal písať svoju správu). Trpko-zábavná cesta od odporu, cez prijatie funkcie až po zneužívanie svojho postavenia - odporcov umlčať, pohlebovačov chváliť a pritakávať svojím rovnako neschopným nadriadeným, ktorým chýba kritické myslenie. Bohužiaľ, platilo to za komunizmu, ale vidíme to často aj dnes a obávam sa, že tento film bude aktuálny eľte veľmi dlho. Kvalita, aj som sa nasmial aj som sa zamyslel, ale niektoré scény (hlavne z úvodu), išli tak trochu mimo a vyprchali do prázdna. ()
Největší zhovadilost co jsem kdy viděl.....Kemr předabovaný slovensky.... :-( ()
Nápaditá alegorie, která je kupodivu aktuální i dnes. Základní nápad s trianglem je dobrý, bohužel se mi ale zdá, že nevystačí na celovečerní film. Je tu řada trefných šlehů a gagů, ovšem ne dost, takže tvůrci natahují stopáž pomocí pomalého tempa jak jen to jde. A za druhé: Solan nedodržuje jednotnou stylizaci. Některé scény (na poště, s pohlaváry) jsou hodně stylizované, jako u Juráčka, ale některé jsou zase podány realisticky. Podobný námět měl český krátký film Preclík, ale tam jim na to stačila půlhodina. Barnabášovi by krátká stopáž taky prospěla. Skvělý výkon Jožky Kemra, ovšem musíte si zvyknout na dabing. ()
Tento snímok, ktorý v podstate patrí k istým klentom československej socialistickej filmovej tvorby ma celkom zaujal hlavne kvôli tomu, akým jednoduchým a priamočiarym spôsobom hovori o tom, ako moc dokáže opantať a ovplyvniť človeka. Josef Kemr to zahral skvele. Len škoda, že to bolo poňaté až príliš minimalisticky, kvôli čomu jednu hviezdu musím ubrať. 65 % ()
Trochu absurdní studie člověka s trianglem, přehlíženým v orchestru s nevelikými cíli. Ale co se stane když se z maličkého přes noc stane veliký ředitel? Jde trianglem vyjádřit velkou myšlenku? Nebo lze s nenápadnou hudební pomůckou vytvořit dílo hodné koncertních síní a jaké důsledky to bude mít? ()
Ambici natočit univerzálně společensko-kritický film padla za oběť charakterizace titulní postavy. Škoda. Ale Kemr, dirigent (!) Uzelac a Košťová vynikající. ()
Rozhodne lidem vlastní a cloveku nikterak cizi, aneb dej blbci funkci... ()
Výborná trpko smiešna satira o tom keď sa nekompetentný dostane k moci. ()
Dobrá inotaj na absurdity socializmu a tuho hierarchickej spoločnosti, kde sa každý každému pchá do zadku, krásna estetika a prepracované vizuály celého filmu (kto robil plagáty na koncert? nádhera. aj tie neosobné dystopické priestory úradov, veľké plus komukoľvek kto to má na svedomí), fajn orchestrálna hudba v celom filme. Nerátajúc vizuálne stvárnenie scén, je tam trochu málo trianglu, ten absurdný nápad s trianglistom ktorý sa kafre do orchestra a všade chce mať svoj part, by šlo doviesť aj ďalej. Kompozícia pre sólo triangel a orchester je veľkolepá, šúľal som sa od smiechu, škoda že jej premiéra bola vo filme odbavená tak narýchlo. Skvelý Kemr v hlavnej roli nesmelo decentného pracovitého chlapíka, ktorému neskôr moc stúpla do hlavy. "Smetana mal veľký cit pre triangel". Na Slovensko dobré, asi... ()
Ne úplně zdařilý pokus, tehdy ještě relativně mladé, slovenské kinematografie, který budí dojem, že je spíše z českého prostředí. Minimálně inspirace podobnými, sociálně-politickými satirami, je znát. Nebylo by to zlé, nebýt hluchých míst, masivní porce uší tahající přezvučené hudby a poněkud nemotorných scén a dialogů. Dabing Kemra ponechávám bez komentáře. Ten zní příšerně jen nám, kteří jsme ho znali a měli rádi s jeho hlasem. Objektivně to na film vliv nemělo. Námětově povedené. Obsesivně kompulzivních jedinců, u kterých se jejich porucha vyvíjí cestou k moci je a bude stále dost. Bohužel už dnes není Vavrečků. Vavrečka byl ostatně důvod, proč film neskončil třeba jako seriál Ctná paní Lucie. ()
soudruhům se prostě líbil, líbí a líbit se bude dál..Kosovy se zas líbí triangel a Dvořákovy by se líbil taky :) ()
Strašně rád bych si film užil, ale předabovaný Kemr je mi prostě odporný. Ty charakteristické hlasy jsou nenapodobitelné. Ale tehdy to bylo časté, a když jsme předabovávali slováky, tak proč ne oni nás. ()
Kafkův symfonický orchestr diriguje Milivoj Uzelac ()
Nejlepší film podle Kafky, který vůbec není podle Kafky. ()