Reklama

Reklama

Epizody(3)

Obsahy(1)

Třináct let po odchodu od Ladislava Štaidla se Ivetin svět změnil k nepoznání. Její alba se neprodávají jako dřív, ale ona věří, že zase bude zpívat. Má za sebou neúspěšné manželství, ale věří, že ta pravá láska na ni stále čeká. A především má vedle sebe toho, na kom jí záleží nejvíc: svého dospívajícího syna. To kvůli němu chce vyhrát boj s vlastními démony. Je to on, kdo při ní stojí, i když se nedaří a bulvár čeká na každou její chybu. Ano, kdysi chtěla být slavná – teď chce obyčejný život. Pro Artura, pro sebe. (Voyo)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (23)

NinadeL 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Abych nepracovala jen s primárními pocity, poslechla a přečetla jsem si několik hloubkových rozhovorů s Michalem Samirem a musím říct, že je skoro až komické, jak ten člověk uvěřil vlastní umělecké licenci. Měl devět dílů na životopisný seriál o zpěvačce, která se nedožila ani padesátky. A přesto mu to nestačilo / nebo se mu to zdálo příliš zahuštěné a byl ochotný celé díly sestavit jen z náladových obrázků navozujících určité pocity. V závěrečné sérii si vychutnal hranou verzi toho kardinálního nesmyslu kolem únosu do Itálie a dal příležitost některým hercům vytvořit parodické verze nechvalně známých figurek české bulvární scény... Škoda slov. Ano, jistě, z životopisu Bartošové šlo vybrat zkratky na téma "jak vesnická holka přišla do hlavního města dělat kariéru," v další kapitole sledovat "jak stejná holka řeší svoji první aféru a jak odmítá zůstat doma na mateřské" a v závěru "jak vzdá život po tom, co se jí nepodařilo vrátit se na výsluní". Ale tyhle floskule a další velmi podobné teze by šly navázat na životopis prakticky každého umělce nebo veřejně známé osobnosti. Kdy tenhle seriál pracoval s tím, že Iveta Bartošová nebyla nějaká zaměnitelná nula z komparzu, chvilková hvězdička? Nikdy. Teď se jen opakuje stejný vzorec. V době, kdy vrcholil lynč na Bartošovou, se Michal Samir zařadil mezi tu nechutnou většinu, která si nárokovala odplivnutí nad Džambulkou. A teď po deseti letech si stejně agresivně nárokuje vyprávět vlastní příběh, k jehož zpracování mu ale chyběli nejen zkušenost, ale i talent. Tohle bylo hodně drahé sypání popela na hlavu. ()

JB001 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Moje recenze je tady teprve třetí. Bohužel já z toho nijak nadšený nejsem. Pustil jsem ten první díl manželce a i těch 50 minut bylo na mne moc.  Trpěl jsem, když jsem na to musel koukat. Ivetu jsem nemusel ani když žila a tudíž mne ten její příběh nechává emočně chladným i v seriálu. Prostě platí "jaký si to uděláš, takový to máš" Snad ty poslední dva díly budou lepší. Tohle bylo jen 50 minut o ničem... ()

Reklama

Olík 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

„Je ráno, je ráno. Nohama stíráš Ivetu na kolejích“ Tichá píseň dozněla, a ačkoliv se si nejsem jist, zda třetí řada dala odpovědi na všechny otázky, považuji ji za rozhodně zdařilejší, než druhou. Fialová zvládla chátrající Bartošovou na jedničku a stylizace Prachaře do Rychtáře nebo Krajča do Macury si nic nezadala Brzobohatého Štaidlem. Bohužel si však nemohu pomoci, ale přijde mi, že Samir tápal v tom, na které události se zaměřit a které z bohaté poslední třetiny zpěvaččina života úplně vynechat a taky jak se vypořádat s posledními chvílemi jejího života. Každopádně tenhle vlak už se nedá vrátit zpátky do stanice a tak už snad jenom, odpočívejte v pokoji, Iveto a tobě Arture hodně štěstí do života. ()

Streeper 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Anička Fialová se v roli Ivety našla. Jasný, pdooba tam není skoro žádná, ale jde o ten herecký um a Ivetu zvládla zahrát naprosto perfektně. Věřím, že ve scénách, kde se objevil Artur, tak se to přesně takhle mohlo odehrát, vzhledem k tomu, že na tom sám Artur spolupracoval. Co mě mrzí je to, že všichni viděli, jak moc trpí a nikdo jí nepřišel na pomoc, žádný z jejích přátel, kolegů, vůbec nikdo. Smutný je, že když už byla v léčebně, tak si sama pomoc nenechala. ()

Tosim 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Škoda té více než desetileté pauzy v ději, divák ztrácí návaznost a postavy pořádné kontury. Nepřítomnost Pomejeho beru trošku jako alibismus novy (často s ní spolupracoval) a celkově je série spíš takovým letem světem posledními pár turbulentními měsíci Ivetina života, které jsou okořeněny občas zajímavými hrátkami s časovými rovinami a jedním zvláštním okamžikem (fanoušek-mašinfíra). Čekal jsem fakt něco silnějšího. 50%. ()

Galerie (180)

Reklama

Reklama