Sláva

Zwickove filmy ukazujú zvláštnu tvár vojny, ukazujú neslobodných a utláčaných ľudí, ktorých chcú poprípade pozabíjať a oni idú hrdo do boja za svoje práva, idú hrdo zabíjať nepriateľa. Toto je pre mňa jedna z diskutabilných vecí v živote, keďže som kresťan a zabíjanie neuznávam, ale zároveň si myslím, že človek by sa mal brániť, bojovať za svoju slobodu, bojovať proti utláčaniu, takže u mňa nastáva silný rozpor. Tento film nie je typickým filmom o občianskej vojne v USA, ale je filmom o zvláštnej míľnikovej udalosti, ktorá sa počas nej odohrala. Prakticky má len hlavnú líniu a pár postáv okolo ktorých sa točí, čo môže niekomu vyhovovať, iným vadiť, ja som to zobral v tomto filme ešte ako tak. Najväčší problém mám s mne nesympatickým Matthew Broderickom, naopak potešil som sa Denzelovi Washingtonovi, avšak som bol prekvapený, že Morgan Freeman tu nehral tak výraznú rolu, akú som očakával. Je to dosť patriotistický film, ktorému som všetko neveril, ale miestami bol veľmi pekný, hodnotový, bratský, kresťanský, čo sa mi páčilo. Hudba podľa mňa nebola nejaká extra, ale svoj účel splnila. tento film je nadpriemer, je pozerateľný, nie je otravný ani pridlhý, ale k dokonalosti mu dosť chýba. (29.12.2012)

I na dnešní poměry skvělý válečný film, který bravurně vykresluje těžkost výcviku, problematičnost velení, bezmoc řadových vojáků i jejich chuť bojovat. Tematika rasové nerovnosti je zde bezchybně zpracována - žádný patos, nucenost, tlaky na emoce, o něčem takovém si např. Spielberg může nechat jen zdát (Amistad, Lincoln). Bojové scény mají svou eleganci, přehlednost, ale i neúprosnou krutost. Je zajímavé a působivé sledovat pro změnu ne chaotické mlátičky, nýbrž dvě disciplinované řady vojáků kráčející naproti sobě a vstříc smrti. 8/10 (07.12.2014)

Edward Zwick zvládá snímky napěchované patriotismem či různými formami nacionalismu na jedničku a není se čemu divit, že mu byla svěřena režie filmu, který poukazuje na dvě z nejbolavějších míst americké historie (Americká občanská válka + problém rovnoprávnosti Afroameričanů). Snímek pojednává o formování prvního černošského regimentu v řadách armády Unie v době Americké občanské války, tedy v době, kdy američtí otroci ještě nebyli ústavně definitivně osvobozeni. Snímkem prostupuje společenský kontext a problém rasové nesnášenlivosti, nerovnoprávnosti a vzájemné nenávisti. Na druhou stranu Zwick z mého pohledu nepochopitelně nedostatečně uvádí do kontextu a přehlíží určité historické skutečnosti, které jsou podstatné. Například, že prohlášení Abrahama Lincolna z roku 1862 o osvobození otroků ve "vzbouřeneckých státech" (platné od začátku roku 1863 - v celé Unii bylo otroctví zrušeno až kompletní ratifikací 13. dodatku Ústavy v roce 1865), které následovalo po úspěšné bitvě u Antietamu, byla vlastně zamaskovaná snaha o získání dalších vojenských sil, kterých při krvavosti tohoto konfliktu houfem ubývalo. Tudíž to byl zcela logický krok, který měl přilákat afroamerické otroky ze států Konfederace do řad armády Unie, způsobit rozvrat ve státech Jihu a následně dát najevo, že od této chvíle se stává podmínka zrušení otroctví jedním ze dvou hlavních motivů k vedení války. Mimochodem to také přispělo k tomu, že bylo znemožněno Británii či Francii podpořit Jih, jelikož by to znamenalo jejich podporu otroctví, které samy již ve svých koloniích zrušily. Je tedy naprosto zřejmé, že záměr nasadit afroamerické oddíly by byl uskutečněn i bez odvahy 54. regimentu v bitvě u Fort Wagneru. Těch nejasností nalezneme více, ale to nemusí být pro každého to nejpodstatnější. Mnohem větší problém je, že v tomto snímku je až moc patosem nasáklých proslovů, monologů a hesel. Osobně s jistou míru patriotismu (který neodmyslitelně patří k americké výjimečnosti) nemám problém, ale zde se mi toho zdálo především ve druhé části filmu opravdu moc (zřejmě tedy jde o kvantitu těchto projevů). Jinak Washington a Freeman jsou bezvadní a překvapilo mě i bílé osazenstvo v čele s Broderickem, který se úlohy plukovníka Roberta Goulda Shawa zhostil na jedničku. I přes tyto výhrady se jedná o kvalitní snímek, který má co nabídnout (bojové scény jsou natočené výborně). 7/10! (17.12.2011)

Solidně odvyprávěná historie, semtam nějaký ten patriotický střípek, nějaká ta bejkovina, aby to mělo americkou myšlenku a hlavně příběh plný morálních myšlenek, které válka Sever proti Jihu nabízela. Bude tedy řeč o rasismu a rovnoprávnnosti a samozřejmě, že vyhraje to správné a jediné. I když za cenu všeho možného. Přišlo mi ale zvláštní, že do hlavní role Edward Zwick přibral právě Matthew Brodericka, protože já si ho představuju do trošku jiných příběhů. Když to ale vezmu objektivně, tak je tohle asi jeho nejtěžší a nejvážnější role, kterou jsem od něj viděl a i když mu dopomohl dost knírek, musím uznat, že se mu docela povedla, i když byla dost zvláštní. Něco, jako když na bitevní pole poprvé přišel Napoleon, ale následně dokázal, co v něm skutečně je. Zajímavý film, na plný počet to nemá, ale stojí za to ho vidět. (21.05.2012)

Zwick to měl v ruce už před dvaceti lety. Na Glory se toho dá zkritizovat spousta, od pořádné porce patosu přes mdlého Brodericka (leadera regimentu mu prostě nežeru) až po všudypřítomná klišé vylézající zpod modrých kabátů. Jenže Zwick věděl už tenkrát, jak vzít zajímavé téma za pačesy a prolétnout s ním skrze dvě hodiny čistého času se vší parádou, která k tomu patří. Do posledního gramu vyvážil všechny neduhy, jež by jiné utopily, a ještě k tomu přihodil řádný nátřesk vynikajících (a nekompromisních) akčních scén, z nichž padá na zadek i Spielberg a jeho vojín Ryan. Jestli vás ani po tomhle filmu nezačne zajímat tématika americké občanské války, pak je s vámi něco špatně. Finální bitva nedojme jen ty nejzatvrdlejší. (26.03.2009)